Terapie zahradničením? Psychiku lze léčit unikátní metodou

Ve velkém parku o 13 hektarech obklopujícím palác v obci Ruskie Piaski se stará dáma sklání nad chomáčem květin. Pozvolna se její tvář rozzáří úsměvem. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby žena netrpěla paranoidní schizofrenií.

Její citové pohnutí je jedním z příznivých účinků hortiterapie. Toto sociální zařízení určené ženám ji praktikuje díky příkladu a financování ze Švýcarska. "Ve Švýcarsku jsme při našem studijním pobytu viděli nemálo věcí, které jsme pak u nás aplikovali," říká ředitelka ústavu Ruskie Piaski Alina Anasewiczová.

Návštěvníkům hrdě ukazuje krásnou fontánu, kde se v horkých dnech mohou nemocné ženy nejen dotýkat tryskající vody, ale mohou také vstoupit do bazénku a dotýkat se chodidly malých kamínků, které zaplňují jeho dno. Aby se dostaly k fontáně, procházejí bosýma nohama malou senzorickou cestičkou: po jemném štěrku, po písku a po dřevěné kulatině. To stimuluje chodidla a jejich prostřednictvím mozek.

Hortiterapie sice není léčbou, která by dokázala psychickou nemoc vyléčit, ale intelektuálně a sociálně stimuluje pacienty, posiluje jejich sebedůvěru a zlepšuje jejich fyzickou kondici už tím, že vyjdou ze svých pokojů ven, vysvětluje krakovský psychoterapeut Roman Kwiatkowski.

"Zahrada skýtá mnoho pocitových prožitků, pacient může vdechovat vůni květin a rostlin, dotýkat se jich. Umožňuje rovněž tělesná cvičení, například pro ty, kdo mají problémy s rovnováhou," vysvětluje doktorka Božena Szewczyková-Taraneková, která při Zemědělské univerzitě v Krakově založila oddělení studia hortiterapie, kde se mohou vzdělávat biologové přející si pracovat v tomto sektoru.

"Samozřejmě když jde o pacienty s nízkou inteligencí, je nutné ze zahrady odstranit toxické rostliny," dodává.