Dlouhé nehty a počátek pleše? Dřív to bylo sexy

Svět módy a krásy všeobecně se mění, v dnešní době se mění každou sezónu. Takové změny mohou být poměrně dramatické a když se ohlédnete, divíte se, co lidé nosili v osmdesátých letech. Ale jak to bylo ještě dřív? V článku najdete nejpodivnější standardy krásy historie.

Malé nožky

Svazování nohou v Číně patří k nejznámějším bizarnostem. Není zcela jasné, kdy a jak přesně tato technika v Číně vznikly, nicméně užívala se na ženy a dcery bohatých a šlechticů ve 13. století. Později se tato technika rozšířila a stala se standardem.

S vázáním se začínalo, když bylo dívce mezi 5 a 7 lety a spočívalo to v pevném ovázání jejích nohou v době růstu. Kvůli tomu se kosti v noze lámaly, klenba byla zcela zničena a prsty skončily téměř u paty. Tato technika byla velice bolestivá.

Zároveň měla za následek praktické zneschopnění dívky, protože se na takových nohou špatně chodilo. Důvodem byla sexuální přitažlivost drobných nohou, navíc to byla značka statusu. Rodina si mohla dovolit vázat nohy dívce, od které neočekávala práci.

Vysoké čelo

Ženy na renesančních obrazech často vypadají podivně, protože jsou jejich čela neobvykle vysoká. Není to však chybou malíře. V době renesance bylo čelo považováno za znamení krásy a čím vyšší a větší bylo, tím půvabnější byla žena. Aby ženy dosáhly kýženého výsledku, holily si nebo trhaly vlasy v okolí čela. Ve své podstatě začínaly pleš naschvál.

Žádné řasy

A protože vyholit a vytrhat si vlasy v okraji čela bylo málo, renesanční ženy se zbavovaly i řas. Zatímco dnes se ženy pokouší své řasy zahustit, prodloužit a zvýraznit pomocí nejrůznějších prostředků, v renesanci byly řasy považovány za symbol hyper-sexuality a jako takové odmítány. Ženy si tedy často odstranily řasy docela.

Srostlé obočí

Z jednoho extrému do druhého. V antickém Řecku bylo znakem krásy, ale také čistoty a inteligence. Pokud žena neměla dostatečné množství chloupků v obočí, využila tmavého pigmentu, aby své obočí dokreslila. V extrémnějších případech si ženy mezi obočí lepily kozí nebo oslí chlupy, aby vypadaly realisticky.

Žilky na kůži

V Anglii 17. století se výstřih stal velmi důležitým znakem krásy. Výstřihy se prohlubovaly a korzety ukázaly co nejvíce z poprsí, zároveň se ovšem snažily zachovat slušnost. Zároveň byl znakem krásy a postavení. Bledost naznačovala, že jste bohatí a nemusíte pracovat venku.

Aby ženy ukázaly a zdůraznily svou bledost, používaly bílé pudry na tvář a výstřih. Tento bledý make-up doplnily ještě tím, že si na ňadra nakreslily modré žilky, které v ostatních vzbuzovaly pocit, že je ženina pleť téměř průsvitná.

Dlouhé nehty

Muži a ženy, kteří žili v období dynastie Qing, si nechávali narůst dlouhé nehty. Jejich nehty dosahovaly délky až 30 centimetrů a některé ženy dokonce nosily zlaté chrániče, aby si svou nepraktickou manikúru.

Dlouhé nehty byly znamením toho, že tuto lidé nemusí pracovat a mají dostatečné finance na to, aby je oblékali a krmili služební.

Související

Masaryk, T.G.

Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk? Bojoval s Čechy a nechal se přejmenovat

Donald Trump pozval na narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka na návštěvu v bílém domě. Od 7. března uplynulo 169 let od narození prvního československého prezidenta. Každoročně probíhá řada připomínkových akcí. Přestože tatíčka Masaryka každý zná, s jeho životem je spojena řada málo známých kuriozit.

Více souvisejících

kuriozity ,  Krása ,  Móda ,  historie

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy