Povodně prakticky vždy znamenají katastrofu. Žádné povodně však nebyly natolik ničivé jako záplavy na Žluté řece v roce 1931 v Číně. Během povodní se utopilo asi 150 000 lidí, další miliony zemřely později.
V roce 1931 se v Číně rozvodnily řeky, především Žlutá řeka a řeka Huai, a zaplavily plochu, která odpovídá velikosti Anglie a půlky Skotska. Tato katastrofa je označována jako Čínské povodně v roce 1931 nebo povodně na Žluté řece v roce 1931. Podle odhadů zemřely až 4 miliony lidí. Server Disaster History ji neoznačuje jako přírodní katastrofu. Ani jako katastrofu způsobenou lidmi. Jedná se prý o kombinaci obojího.
Příčina
Čína měla dlouhodobé problémy s protipovodňovou ochranou. Pohybovala se v určitém kruhu. Stavěla ohrazení a příkopy, které měly bránit povodním. Nějakou dobu to fungovalo, než na údržbu nebyly peníze a ochrana zchátrala. Pak přišla povodeň. Nikdy však ne tak veliká jako ta v roce 1931.
Zima v roce 1930 byla dlouhá, krutá a chladná. Čínu sužovaly husté sněhové bouře, v mrazu sníh netál. Když přišlo jaro, zůstalo po zimě velké množství sněhu a ledu. Tyto nahromaděné zásoby se pak začaly rozpouštět a v kombinaci se silnými dešti navýšily hladiny řek.
V létě pak přišel extrémně silný monzun a přidal se k rozvodněným řekám. Nápor vody byl tedy několikanásobně větší než obvykle. I pečlivě udržovaný protipovodňový systém by měl problém všechnu tu vodu zadržet. Zchátralé ochrany neměly proti mase vody šanci.
Následky
V prvotní vlně povodní zemřelo přibližně 150 000 lidí, kteří se utopili. Přeživší na tom však nebyli o nic lépe. Škody byly obrovské. V některých oblastech se voda nestáhla až do pozdního podzimu, takže nebylo možné zasadit druhou várku rýže a obilí. Miliony lidí musely opustit své domovy a začít od nuly.
Zničená úroda sama o sobě byla krizovou záležitostí. Zároveň však nelze ignorovat socioekonomické faktory. Kvůli povodním prudce klesly hodnoty práce, pozemků i zvířat, oproti tomu cena potravin rychle narostla. Instantním následkem povodní byl hladomor.
Bohatší lidé „pomáhali“ svým chudším sousedům, když od nich za směšně nízké ceny skupovali majetek. Tento majetek jim poté, co krize skončila, prodávali zpět za několikanásobnou cenu. Dlouhodobým následkem se tak stala chudoba a nerovnost lidí.
Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932. Ti, kteří chytili nějakou epidemickou nemoc, na následky povodní trpěli ještě roky po tom, co se Čína z katastrofy vzpamatovala.
Zatímco čínské záznamy hlásí úmrtí okolo 150 000 s následky pro přibližně 28 milionů lidí, západní svět odhaduje, že smrtí bylo mnohem více. Podle většiny západních zdrojů se počty mrtvých pohybovaly okolo 4 milionů. Což z povodní činí největší přírodní katastrofu (pokud nepočítáme epidemie).
Podle serveru Disaster History zemřely dohromady přibližně 2 miliony lidí a povodně dále negativně ovlivnily dalších asi 52 milionů Číňanů. Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932.
Reakce
Povodně přilákaly množství charitativní činnosti. Čínská komunita po celém světě patřila k nejštědřejším dárcům. Protože Čína měla v té době problémy s Japonskou invazí do Mandžuska, neměla dostatek financí na pomoc svým občanům. Domluvila si tedy množství půjček mouky a obilí od Spojených států.
Ani tak to však neměli jednoduché. Čína se nacházela uprostřed konfliktu s Japonskem i sama se sebou. Zásoby se tedy do postižených oblastí musely dostat přes japonské loďstvo a po řece skrz nepřátelské území obývané bandity a komunisty, kteří lodě přepadali, kradli zásoby a unášeli pracovníky.
Důvodem přežití obětí povodní však není jen charitativní činnost. Lidé museli prokázat odhodlání katastrofu překonat. Nedokázali by to bez intimní znalosti svého okolí a světa, ve kterém žili. Byli velice vynalézaví.
Ti, kteří zůstávali na venkově, si sháněli potravu u vody – k tomu patřily ryby, vodní drůbež a vodní rostliny. Ti, kteří utekli do města, vydělávali peníze pronájmem svých loděk jako taxi služby. Zoufalejší z nich se uchylovali k zoufalejším způsobům – krádežím, žebráním či prostituci. Chování to bylo zoufalé, ale tito lidé přežili.
Související
Povodně sužují téměř celou Čínu. 141 lidí zemřelo nebo se pohřešuje
Jihozápad Číny pustoší povodně. Nejméně 12 mrtvých, 100 tisíc domů zničeno
povodně v Číně , Čína , Povodně , katastrofy
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák