Nejhorší katastrofa v historii lidstva: Před 86 lety zemřely 4 miliony lidí

Povodně prakticky vždy znamenají katastrofu. Žádné povodně však nebyly natolik ničivé jako záplavy na Žluté řece v roce 1931 v Číně. Během povodní se utopilo asi 150 000 lidí, další miliony zemřely později.

V roce 1931 se v Číně rozvodnily řeky, především Žlutá řeka a řeka Huai, a zaplavily plochu, která odpovídá velikosti Anglie a půlky Skotska. Tato katastrofa je označována jako Čínské povodně v roce 1931 nebo povodně na Žluté řece v roce 1931. Podle odhadů zemřely až 4 miliony lidí. Server Disaster History ji neoznačuje jako přírodní katastrofu. Ani jako katastrofu způsobenou lidmi. Jedná se prý o kombinaci obojího.

Příčina

Čína měla dlouhodobé problémy s protipovodňovou ochranou. Pohybovala se v určitém kruhu. Stavěla ohrazení a příkopy, které měly bránit povodním. Nějakou dobu to fungovalo, než na údržbu nebyly peníze a ochrana zchátrala. Pak přišla povodeň. Nikdy však ne tak veliká jako ta v roce 1931.

Zima v roce 1930 byla dlouhá, krutá a chladná. Čínu sužovaly husté sněhové bouře, v mrazu sníh netál. Když přišlo jaro, zůstalo po zimě velké množství sněhu a ledu. Tyto nahromaděné zásoby se pak začaly rozpouštět a v kombinaci se silnými dešti navýšily hladiny řek.

V létě pak přišel extrémně silný monzun a přidal se k rozvodněným řekám. Nápor vody byl tedy několikanásobně větší než obvykle. I pečlivě udržovaný protipovodňový systém by měl problém všechnu tu vodu zadržet. Zchátralé ochrany neměly proti mase vody šanci.

Následky

V prvotní vlně povodní zemřelo přibližně 150 000 lidí, kteří se utopili. Přeživší na tom však nebyli o nic lépe. Škody byly obrovské. V některých oblastech se voda nestáhla až do pozdního podzimu, takže nebylo možné zasadit druhou várku rýže a obilí. Miliony lidí musely opustit své domovy a začít od nuly.

Zničená úroda sama o sobě byla krizovou záležitostí. Zároveň však nelze ignorovat socioekonomické faktory. Kvůli povodním prudce klesly hodnoty práce, pozemků i zvířat, oproti tomu cena potravin rychle narostla. Instantním následkem povodní byl hladomor.

Bohatší lidé „pomáhali“ svým chudším sousedům, když od nich za směšně nízké ceny skupovali majetek. Tento majetek jim poté, co krize skončila, prodávali zpět za několikanásobnou cenu. Dlouhodobým následkem se tak stala chudoba a nerovnost lidí.

Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932. Ti, kteří chytili nějakou epidemickou nemoc, na následky povodní trpěli ještě roky po tom, co se Čína z katastrofy vzpamatovala.

Zatímco čínské záznamy hlásí úmrtí okolo 150 000 s následky pro přibližně 28 milionů lidí, západní svět odhaduje, že smrtí bylo mnohem více. Podle většiny západních zdrojů se počty mrtvých pohybovaly okolo 4 milionů. Což z povodní činí největší přírodní katastrofu (pokud nepočítáme epidemie).

Podle serveru Disaster History zemřely dohromady přibližně 2 miliony lidí a povodně dále negativně ovlivnily dalších asi 52 milionů Číňanů. Povodně a jejich následky trvaly přibližně jeden rok. Většina vody se sice stáhla do konce zimy, ovšem hladomor a nemoci trvaly až do léta 1932.

Reakce

Povodně přilákaly množství charitativní činnosti. Čínská komunita po celém světě patřila k nejštědřejším dárcům. Protože Čína měla v té době problémy s Japonskou invazí do Mandžuska, neměla dostatek financí na pomoc svým občanům. Domluvila si tedy množství půjček mouky a obilí od Spojených států.

Ani tak to však neměli jednoduché. Čína se nacházela uprostřed konfliktu s Japonskem i sama se sebou. Zásoby se tedy do postižených oblastí musely dostat přes japonské loďstvo a po řece skrz nepřátelské území obývané bandity a komunisty, kteří lodě přepadali, kradli zásoby a unášeli pracovníky.

Důvodem přežití obětí povodní však není jen charitativní činnost. Lidé museli prokázat odhodlání katastrofu překonat. Nedokázali by to bez intimní znalosti svého okolí a světa, ve kterém žili. Byli velice vynalézaví.

Ti, kteří zůstávali na venkově, si sháněli potravu u vody – k tomu patřily ryby, vodní drůbež a vodní rostliny. Ti, kteří utekli do města, vydělávali peníze pronájmem svých loděk jako taxi služby. Zoufalejší z nich se uchylovali k zoufalejším způsobům – krádežím, žebráním či prostituci. Chování to bylo zoufalé, ale tito lidé přežili.

Související

Povodně, ilustrační foto

Povodně sužují téměř celou Čínu. 141 lidí zemřelo nebo se pohřešuje

Velkou část čínského území zasáhly v důsledku silných dešťů záplavy. Podle agentury AP přišlo o život nebo se pohřešuje 141 lidí a 28.000 domů je poškozeno. Mimořádné silný déšť trvá od června a označuje se za druhý nejvydatnější za více než půlstoletí. Ve více než 400 řekách přesáhla výška hladiny varovnou hranici.

Více souvisejících

povodně v Číně Čína Povodně katastrofy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy