Mžitky v očích má někdy každý. Člověk vidí světýlka nebo má pocit, že vidí hvězdičky a podobně. Co však mžitky způsobuje? Nejsou nebezpečné?
Mžitky před očima bývají odborně nazývány fosfény, což pochází z kombinace řeckých slov phos – světlo – a phaien – objevovat se. Jedná se o krátké záblesky světla v zorném poli. Jsou poměrně běžné a většinou nejsou nebezpečné. I tak však mohou být nepříjemné.
Fosfény bývají vyvolány mechanickou, elektrickou či magnetickou simulací sítnice nebo náhodným zapalováním buněk ve zrakové soustavě. Fosfény bývají časté mezi lidmi, kterým dlouho chybí vizuální stimulace, nebo mezi uživateli psychedelických drog.
Mechanické mžitky
Nejobvyklejšími jsou fosfény z tlaku, které jsou způsobeny třením či tlačením na zavřené oko nebo jeho blízkém okolí. Popisovali je už antičtí Řekové. Tlak stimuluje buňky sítnice, což vyvolává mžitky. Lidé pak zažívají ztmavení zorného pole, v němž se pohybuje světlejší skvrna, neustále se měnící a probleskující světelná síť s tmavými fleky nebo pole jasně modrých bodů. Tlakové fosfény mohou trvat chvilku po tom, co tlak přestane a oči se otevřou.
Dalšími fosfény jsou pak „hvězdičky“, které mohou být způsobeny kýchnutím, smíchem, prudkým kašlem, ránou do hlavy nebo nízkým tlakem. Je možné, že dochází k mechanické stimulaci retiny, ovšem pravděpodobně tam zasahují mechanické a metabolické stimulace neuronů do zrakového systému.
Fosfény mohou být také způsobeny nemocemi sítnice či nervů, jako je například roztroušená skleróza.
Elektrická stimulace
Mžitky může vytvářet také elektrická stimulace mozku, na což první neurologové přišli již okolo roku 1929. Neurologové Brindley a Lewin zkoušeli v roce 1968 vložit matrici stimulujících elektrod přímo do zadní části mozku zodpovědné za zrak dvaapadesátiletého slepce. Využívali drobné elektrické pulsy, aby vytvořili mžitky.
Další
Fosfény mohou také vzniknout intenzivními a měnícími se magnetickými poli, jako je transkraniální stimulace stejnoměrným proudem, což je metoda, která má zvýšit kognitivní schopnosti u lidí po mozkové příhodě. Tato pole mohou být umístěna v různých částech mozku, aby stimulovala různé části.
Astronauti vystaveni vesmírné radiaci tvrdí, že z ní měli mžitky.
Související

Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?

Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek