Neznámé stránky ze života Mussoliniho? Italský diktátor obdivoval Jana Husa a získal Řád Bílého lva

29. července uplyne 134 let od narození italského premiéra, diktátora, spolutvůrce a průkopník fašismu Benita Mussoliniho. O nechvalně proslulém politikovi toho bylo napsáno již hodně. My jsme pro vás vybrali několik zajímavých faktů, které jste doteď možná neslyšeli. Věděli jste například, že Mussolini byl obdivovatelem Jana Husa?

Mussolini se narodil do rodiny kováře a učitelky. Už v dětství si ale získal špatnou pověst, podle serveru History.com šikanoval spolužáky a často se pral. Ve věku 10 let byl vyloučen z náboženské internátní školy, protože nožem zranil spolužáka. Přiznal také,  že pobodal svou přítelkyni. Údajně také vedl gang chlapců, kteří pořádali nájezdy na statky. Zapojil se také do souboje s meči.

Jeho rodiče byli socialisté. Mussolini byl pojmenován po levicovém mexickém prezidentovi Benito Juárezovi. Jeho dvě prostřední jména Amilcare a Andrea pocházejí od italských socialistů Amilcara Ciprianiho a Andrea Costy.  Když v roce 1902 utekl do Švýcarska, aby se vyhnul vojenské službě, živil se různými nekvalifikovanými pracemi. A ten stejný rok se stal členem Italské socialistické strany. Podle některých zdrojů se ve Švýcarsku stýkal s ruskými emigranty a s bolševiky, kupř. V. I. Leninem. Když už ve Švýcarsku nenašel žádné pracovní místo, musel žebrat, byl zatčen za potulku a nakonec vykázán ze země.

Roku 1904 se vrátil do Itálie, kde nastoupil vojenskou službu, kvůli které před tím uprchl. Od roku 1908 byl novinářem. Ve svých článcích a projevech Mussolini kázal násilnou revoluci, oslavoval slavného komunistického myslitele Karla Marxe a kritizoval vlastenectví. V roce 1912 se stal redaktorem Avanti! (Vpřed!) - oficiálního deníku italské socialistické strany. O dva roky později byl ze strany vyloučen kvůli podpoře první světové války. Roku 1919 se radikálně změnil a založil fašistické hnutí, které se později stalo fašistickou stranou.

Mussolini obdivoval Jana Husa

Ještě v roce 1913 napsal Mussolini pojednání: Giovanni Hus, il Veridico (česky Jan Hus, hlasatel pravdy). Slovo „pravda“ (veridico), které používá jako synonymum k Husovi, použil ve svém pseudonymu vero eretico (opravdový kacíř), kterými podepisoval své články v tomto období. Mussolini považoval českého kazatele Jana za toho, kdo shrnoval a řídil veškeré úsilí, což bylo Mussoliniho pojetí úlohy osobnosti v dějinách. Husovu smrt bral jako prvek, který „zušlechťuje“ předchozí učení, přičemž poukazuje na hanebnost jeho soudců, tedy katolické církve.

Jan Hus ale není jediným Mussolinoho spojením s naší zemí. V roce 1926 mu byl udělen Československem Řád Bílého lva. Podnětem byl jeho kladný postoj k husitství a československým legiím za první světové války, který v Itálii propagoval. Později se ke svému postoji již nehlásil a řada jeho raných antiklerikálních knih byla za jeho vlády stažena ve fašistické Itálii z oběhu.

Italští vůdcové nikdy nepožádali armádu, aby zastavila Mussoliniho povstání

Od roku 1920 do roku 1922 čelily ozbrojené fašistické jednotky jen malým nebo vůbec žádným policejním nebo vojenským zásahům. A to ani tehdy, když fašisté působili škodu na majetku a zabili přibližně 2 000 svých politických oponentů. Fašisté krom fyzického násilí užívali proti opozici s oblibou ricinový olej ve velkých dávkách, který donutili své oběti vypít a pokud chtěli mít jistotu, že nepřežije, tak jej „ochutili“ benzínem.

Pak 24. října 1922 Mussolini vyhrožoval při demonstrací známé jako Pochod na Řím, že svrhne vládu a chopí se moci. Když v noci 27. října fašisté začali okupovat vládní úřady a telefonní ústředny, předseda vlády Luigi Facta a jeho ministři radili králi Viktoru Emmanuelovi III, aby vyhlásil výjimečný stav a stanné právo. To ale král odmítl. Mussolini si vynutil své jmenování předsedou italské vlády. Jako premiér pak zahájil velké reformy, během nichž neustále zvyšoval své pravomoci, od roku 1925 vládl již jako diktátor. V této době začal používat titul capo del governo e duce del fascismo (šéf vlády a vůdce fašismu).

Po sérii pokusů o atentát v letech 1925 a 1926 musel Mussolini zakázal opoziční strany, vyhodil více než 100 poslanců, obnovil trest smrti za politické zločiny, podpořil činnosti tajné policie a zrušil místní volby. Jako socialista se Mussolini prohlašoval za ateistu a kritizoval katolickou církev. Zašel tak daleko, že řekl, že jenom idioti věří biblickým příběhům a že Ježíš Kristus a Marie Magdaléna byli milenci. Od chvíle, kdy se chopil moci, ale svou rétoriku změnil. Zakázal zednářství, osvobodil klér od zdanění, zakázal umělou antikoncepci, bojoval za zvýšení porodnosti, zvýšil pokuty za potrat, omezil noční život, reguloval ženský oděv a zakázal homosexuální jednání mezi dospělými muži. Navzdory tomu, že měl mnoho milenek, zavedl také kruté tresty za cizoložství.

Mussolini chtěl založit italskou říši

Mussolini zahájil svou první vojenskou akci v roce 1923, když bombardoval a krátce obsadil řecký ostrov Korfu. O několik let později povolil použití koncentračních táborů a jedovatého plynu, aby pomohl potlačit povstání v Libyi, která byla v té době italskou kolonií. Jedovatý plyn byl znovu použit během dobytí Etiopie v letech 1935 a 1936, po kterém Il Duce prohlásil, že Itálie konečně má své impérium. „Je to fašistická říše, říše míru, říše civilizace a lidskosti," řekl údajně. O tři roky později Itálie napadla a připojila k říši Albánii. Kromě těchto válek Mussolini podporoval pravicové disidenty například během španělské občanské války.

Během 2. světové války měla italská armáda katastrofální výsledky 

Mussolini do druhé světové války vstoupil až v červnu 1940, kdy už jeho spojenci nacistického Německa ovládali velké části Evropy. Zanedlouho bylo zřejmé, že Itálie nemá dostatečné vojenské vybavení a že jeho výrobní tempo je žalostné. Spojené státy mohly vyrobit více letadel za týden, než by mohla Itálie za rok. Mussolini opakovaně změnil své válečné plány. Jeho špatně připravený útok na Francii nebyl příliš úspěšný do chvíle, než Francouzi požádali Němce o příměří. Později toho roku italští vojáci napadli Řecko, ale byli zatlačení zpět do sousední Albánie. A lépe nevypadala ni situace na severu Afriky. Adolf Hitler nakonec svému italskému spojenci musel pomoci z nejhoršího. Do Tripolisu dorazil generál Erwin Rommel s prvními jednotky svého Afrikakorpsu a Řecko bylo 6. dubna 1941 napadeno a okupováno německou armádou. Italští vojáci sice nadále pokračovali v bojích v Severní Africe a na východní frontě, ale nyní již pod německým velením.

Mussoliniho svržení nebylo násilné

10. července 1943 zahájili Spojenci invazi na Sicílii. 24. července se sešla fašistická Velká rada za předsednictví hraběte Grandiho a v poměru 19 hlasů ku 7 vyslovila Mussolinimu nedůvěru. Proti němu hlasoval i jeho zeť, hrabě Galeazzo Ciano. 25. července král Victor Emmanuel oznámil, že byl Mussolini sesazen, následně byl zatčen a uvězněn v horském hotelu v pohoří Gran Sasso v Abruzii, kde zůstal do 12. září 1943, kdy ho vysvobodili nacisté. Za podpory Adolfa Hitlera poté ustavil na italském území ovládaném Německem diktaturu tzv. Italskou sociální republiku, někdy dle hlavního města nazývanou Republika Saló.

Na konci války se pokoušel utéct v doprovodu své milenky přes švýcarskou hranici, na sobě měl německý kabát a přilbu. Ale jeden italský partyzán ho poznal a vykřikl: „Máme velkou hlavu!" Mussolini byl popraven následující den a jeho byla pověšena hlavou dolů na nosnících rozbombardované čerpací stanice na Piazzale Loreto v Miláně.

Související

Benito Mussolini

GLOSA: Stoleté výročí Mussoliniho nástupu k moci je varovným prstem ve stávající krizi

Před sto lety, 31. října 1922, se italským premiérem stal Benito Mussolini. Začala více než dvacetiletá tvrdá a krvavá vláda fašistického hnutí, jehož byl nový ministerský předseda zakladatelem i čelním protagonistou. Nástup fašismu měl přitom konkrétní příčiny, především hlubokou sociální krizi. Na tuto skutečnost bychom neměli zapomínat, obzvláště v dnešní mimořádně obtížné době. Už jen z toho důvodu, že v Itálii, kolébce fašismu, byl předminulý týden jmenován vládní kabinet, jehož hlavní síla – strana Bratři Itálie – má historické i ideologické vazby na Mussoliniho hnutí.
Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Italové si dnes připomínali pád Mussoliniho. Salvini se neúčastnil

Italové, včetně některých členů vlády, si dnes různými akcemi připomněli výročí konce fašistického režimu za druhé světové války. Akcí se neúčastnil vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini, který si za to od některých vysloužil kritiku. Antifašistické uskupení ANPI dnes k výročí pádu diktatury v roce 1945 uspořádalo pochod v Miláně. Některé skupiny ale naopak oslavovaly někdejšího fašistického vůdce Benita Mussoliniho.

Více souvisejících

Benito Mussolini Itálie II. světová válka

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy