Ničivé megatsunami opět udeřilo, vlna měla 100 metrů. Způsobilo ji globální oteplování?

Před pouhými několika dny bylo zaznamenáno jedno z vůbec největší tsunami v dějinách. Šlo o skutečné „megatsunami“, uvádí server IFL Science, podle kterého ale tento jev, ke kterému došlo 17. června, zaznamenal jen málokdo.

Tato vlna o délce 100 metrů zdevastovala malou grónskou komunitu. Obří tsunami zřejmě vyvolal sesuv půdy, který byl tak velký, že blízké seizmografy naměřily zemětřesením o síle čtyř stupňů.

Nejčastější příčinou běžných tsunami jsou zemětřesení pod hladinou oceánů. Čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější sesuvy půdy nebo ledovců v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a moří, ale i velkých jezer či přehrad. Další příčiny jsou například erupce sopek.

Nejsilnější zemětřesení téměř vždy vyvolají vlny tsunami, které jsou vždy ničivější než jejich méně významní bratranci, kteří ale nesou mnohem děsivější název - „megatsunami“. Od „klasické“ tsunami se liší svou velikostí a zasaženým územím.

Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři. Může dosahovat výšky 50 metrů i více. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky desítek až stovek metrů. Hlavní příčinou vzniku megatsunami jsou pády meteoritů nebo masivní sesuvy půdy, kde se vlna nemůže šířit do všech směrů.

Přestože megatsunami je pouze lokalizovaná vlna, její výška je mnohem větší než klasické tsunami. I přes malé měřítko jsou ale tyto vlny nepředstavitelně ničivé. O megatsunami geologové poprvé spekulovali v roce 1953, když na Aljašce objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce Lituya. Devátého července 1958 tam pak sesuv horniny do vody během zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály způsobil vlny, které zasáhly do výšky 530 metrů nad obvyklou hladinu moře

V roce 1963 se v Itálii při naplňování přehrady Vajont sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc. Vzniklá vlna o výšce 100 metrů zničila několik blízkých vesnic, zemřelo přes dva tisíce lidí. V roce 2017 způsobil sesuv půdy z výšky asi 1 km do západogrónského fjordu Karrat vlnu, která dosáhla výšky přibližně 90 metrů. Na protějším pobřeží vynesla vodu až do výšky 50 m, poničila vesnici Nuugaatsiaq vzdálenou asi 30 km. Megatsunami ve vesnici zničila jedenáct domů a pravděpodobně zabila čtyři lidi.

Grónská megatsunami nebyla jiná. Otázkou tedy je, co způsobilo sesuv půdy? Na rozdíl od události z roku 1958 nebyla zaznamenána žádná tektonická činnost, takže zemětřesení vlnu nezpůsobilo. Je pravděpodobné, že tající voda narušila útes do té míry, že způsobila rozpad masy. „Tato rozpouštějící se voda je spojena se stále více horkými léty. Je v tomto konkrétním případě na vině změna klimatu? Možná, ale je příliš brzy na definitivní závěry. Jedna věc je ovšem jistá: čím horší změny klimatu nastanou, tím častěji se tyto megatsunami budou opakovat,“ píše server IFL Science.

Související

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

Více souvisejících

Tsunami grónsko Vlny / tsunami

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 50 minutami

před 59 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy