Ničivé megatsunami opět udeřilo, vlna měla 100 metrů. Způsobilo ji globální oteplování?

Tato vlna o délce 100 metrů zdevastovala malou grónskou komunitu. Obří tsunami zřejmě vyvolal sesuv půdy, který byl tak velký, že blízké seizmografy naměřily zemětřesením o síle čtyř stupňů.

Nejčastější příčinou běžných tsunami jsou zemětřesení pod hladinou oceánů. Čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější sesuvy půdy nebo ledovců v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a moří, ale i velkých jezer či přehrad. Další příčiny jsou například erupce sopek.

Nejsilnější zemětřesení téměř vždy vyvolají vlny tsunami, které jsou vždy ničivější než jejich méně významní bratranci, kteří ale nesou mnohem děsivější název - „megatsunami“. Od „klasické“ tsunami se liší svou velikostí a zasaženým územím.

Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři. Může dosahovat výšky 50 metrů i více. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky desítek až stovek metrů. Hlavní příčinou vzniku megatsunami jsou pády meteoritů nebo masivní sesuvy půdy, kde se vlna nemůže šířit do všech směrů.

Přestože megatsunami je pouze lokalizovaná vlna, její výška je mnohem větší než klasické tsunami. I přes malé měřítko jsou ale tyto vlny nepředstavitelně ničivé. O megatsunami geologové poprvé spekulovali v roce 1953, když na Aljašce objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce Lituya. Devátého července 1958 tam pak sesuv horniny do vody během zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály způsobil vlny, které zasáhly do výšky 530 metrů nad obvyklou hladinu moře

V roce 1963 se v Itálii při naplňování přehrady Vajont sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc. Vzniklá vlna o výšce 100 metrů zničila několik blízkých vesnic, zemřelo přes dva tisíce lidí. V roce 2017 způsobil sesuv půdy z výšky asi 1 km do západogrónského fjordu Karrat vlnu, která dosáhla výšky přibližně 90 metrů. Na protějším pobřeží vynesla vodu až do výšky 50 m, poničila vesnici Nuugaatsiaq vzdálenou asi 30 km. Megatsunami ve vesnici zničila jedenáct domů a pravděpodobně zabila čtyři lidi.

Grónská megatsunami nebyla jiná. Otázkou tedy je, co způsobilo sesuv půdy? Na rozdíl od události z roku 1958 nebyla zaznamenána žádná tektonická činnost, takže zemětřesení vlnu nezpůsobilo. Je pravděpodobné, že tající voda narušila útes do té míry, že způsobila rozpad masy. „Tato rozpouštějící se voda je spojena se stále více horkými léty. Je v tomto konkrétním případě na vině změna klimatu? Možná, ale je příliš brzy na definitivní závěry. Jedna věc je ovšem jistá: čím horší změny klimatu nastanou, tím častěji se tyto megatsunami budou opakovat,“ píše server IFL Science.