Přes 500 mrtvých a škody za miliony. K největší letecké tragédii paradoxně nedošlo ve vzduchu

Téměř každá letecká nehoda je sérií nehod a náhod, kdy selže více věcí najednou. A přesně to se stalo 27. března 1977, kdy se srazily dva Boeingy 747 na letišti v Tenerife. Na jejich dráze se srazila letadla americké aerolinky Pan Am a nizozemské KLM.

Letadla však na letišti Los Rodeos, které je dnes známé jako letiště Tenerife Sever, vůbec neměla být. Obě totiž mířila na letiště Las Palmas, které se také nachází na Kanárských ostrovech. Americký Clipper Victor vyrazil z Los Angeles, zatímco nizozemský Rijn letěl z Amsterdamu.

V Clipper Victor letělo 380 lidí spolu s 16 členy posádky, zatímco v Rijn jich bylo 235 a 14 členů posádky. Zatímco v americkém letadle letěli především lidé starší 55 let, v nizozemském letěly především mladé rodiny s dětmi.

Obě letadla měla přistát přibližně ve čtvrt na dvě. Krátce před tím však v květinářství na letišti Las Palmas vybuchla bomba, kterou tam umístila separatistická skupina Fuerzas Armadas Guanchas. Ta vyhrožovala, že je na letišti ještě jedna. Všechny lety byly odkloněny na Los Rodeos.

Letadlo Pan Am mělo dost paliva a chtělo počkat na znovuotevření letiště, ale bylo zamítnuto. Během poměrně krátké doby bylo malé letiště Los Rodeos naprosto přetíženo. Zatímco letadla čekala na to, až se Las Palmas otevře, pilot letadla KLM se rozhodl nechat natankovat, aby ušetřil čas.

Krátce na to se Las Palmas otevřelo a menší letadla kolem Rijn projelo a odletělo. Na runwayi nakonec zůstal jen Clipper Victor a Rijn. Clipper Victor Rijn nemohl oběd, chyběly jim čtyři metry prostoru. Proto musel čekat, až Rijn natankuje. Během krátké doby se zhoršilo počasí a viditelnost prudce klesla.

Protože Los Rodeos mělo jen jednu runway a jednu menší dráhu, letadla se potřebovala otočit. Řídící věž poslala letadlo KLM na začátek dráhy, aby mohlo odstartovat. Letadlo Pan Am mělo odjet na jeden ze čtyř malých spojovacích pruhů s názvem C3. Někde v té chvíli věž letadla ztratila v mlze.

Krátce poté se všechno pokazilo. Pilot letadla KLM Jacob Veldhuyzen van Zanten, který tehdy patřil k nejlepším v oboru, spěchal, aby nepřekročil povolený limit u řízení letadla. Bál se, že se letiště uzavře, a proto byl netrpělivý.

Pilot Pan Am Victor Grubbs zatím manévroval letadlo směrem k pruhu. Pruh C3 byl však ve špatném úhlu a posádka se rozhodla popojet ještě o 200 metrů k pruhu C4, který byl pro ně vhodnější. V tu chvíli stála letadla proti sobě.

Letadlo KLM požádalo o povolení ke startu a dostalo předběžné povolení k přípravě. Komunikace byla nejasná a van Zanten udělal školáckou chybu. Nepídil se po tom, jestli je všechno v pořádku. Prostě odbrzdil a zahájil start.

V té době letadlo Pan Am stále nebylo na pruhu. Už našlo spojku a pomalu k ní vjíždělo – zbývalo mu asi 30 sekund do bezpečí. V té chvíli si kopilot všiml světel od boeingu KLM a posádce došlo, co se stalo. Kapitán Grubbs zapnul výkon motoru na maximum, aby se druhému letadlu vyhnul. Tato reakce zachránila posádku a cestující v přední části letadla.

Van Zanten si amerického letadla všiml ve chvíli, kdy letadlo nabralo rychlost přibližně 300 kilometrů v hodině a mezi letadly byla vzdálenost asi 300 až 500 metrů. Snaha zastavit by byla zbytečná. Proto se rozhodl letadlo zvednout dříve, aby druhý boeing přeletěli.

Začal se zvedat tak agresivně, že se ocas letadla dřel o asfalt, až se z něj jiskřilo. Kdyby před tím netrval na tom, aby naplnili nádrže, pravděpodobně by se mu tento manévr vydařil. Plné nádrže však letadlo zatížily a Rijn, který se sice částečně zvedl, odtrhl vršek amerického letadla a nekontrolovaně se zřítil asi 150 metrů za letadlem.

Po dopadu Rijn explodoval a ještě asi dalších 300 metrů jel po dráze, během čehož se otočil asi o 90 stupňů. Výbuch nádrží zabil všechny na palubě. Mnoho lidí na palubě letadla Pan Am zůstalo uvězněno pod zříceným stropem, někteří zemřeli. Všechny únikové cesty byly zničeny a posádka musela sešplhat z výšky 15 metrů.

Celou dobu běžely motory, které posádka nedokázala vypnout. Jeden z nich vybuchl. Až potom si řídící věž uvědomila, že je něco špatně. Pomoc však dorazila po několika desítkách minut a to bylo pro cestující, kteří byli v letadle uvězněni, příliš pozdě.

Z letadla KLM nepřežil nikdo, zemřelo všech 248 lidí. Přežila jen průvodkyně, která se rozhodla v Los Rodeos vystoupit. Z boeingu Pan Am přežilo 54 cestujících a 7 členů posádky. Dohromady zemřelo tedy 583 lidí a obě letadla byla zcela zničena.