Proč v akváriu nikdy nenajdete velkého bílého žraloka?

Patříte k těm, kteří by velkého bílého žraloka rádi viděli při výletu do zoologické zahrady či akvária? Svůj sen si pravděpodobně nesplníte, protože tohoto žraloka v nádrži nikdy nenajdete. Proč? Jedná se o predátora velikého mezi 3 a 5 metry, takže je to kolos.

Nicméně v akváriích se běžně chovají delfíni a kosatky, které jsou větší než žraloci. Proč bychom tedy neměli chovat velkého bílého žraloka? Poslední pokus o chov bílého žraloka proběhl vloni v Japonsku.

Do akvária Okinawa Churaumi Aquarium žraloka přivezli poté, co se omylem zamotal do sítě. Nejednalo se o největší exemplář, měřil asi 3 a půl metru. Přežil pouhé tři dny. Jednalo se o mladého samce. Ten však odmítal jíst a brzy poté zemřel.

Nešlo však o první pokusy o chov bílého žraloka. Poprvé se o to pokusil Marineland of the Pacific, což bylo kalifornské oceanárium, v padesátých letech. Žralok však umřel asi po dni. Známá společnost SeaWorld se o chov žraloků také pokoušela, dokonce několikrát. Pokusy proběhly v 70., 80. a 90. letech. Chycený žralok však vždy zemřel, nebo ho Sea World raději vypustil do divočiny.

Asi nejúspěšnějším pokusem byl chov mladého žraloka v Monterey Bay Aquarium. Samici do akvária převezli v roce 2004. Odborníci odhadovali, že jí bylo okolo 1 a 3 měsíců. Ta v Monterey Bay Aquarium vydržela 198 dní, než ji vypustili do divočiny. Něco podobného se podařilo i se samcem o trochu později, i toho však vypustili.

Proč je však tak těžké bílého žraloka chovat v zajetí? Existují různé teorie a různé důvody, které se obvykle sečtou v neutržitelnou situaci. Tak co za tím stojí?

Velký bílý žralok je divokým zvířetem a nemůže být uvězněn. V divočině žraloci plavou stovky kilometrů během několika dní. Je to pro ně nutné. V zajetí pak nosem naráží do skla akvária. Tím si poškozují i mozek, projevují známky deprese.

Jsou to predátoři. Žraloci v přirozeném prostředí žerou jedině živou stravu. Jsou to lovci a jako takoví potřebují vzrušení z lovu k životu. Podle serveru SharkBookings žraloci odmítají žrát malé mrtvé ryby, které jim poskytují lidé.

Jsou extrémně drazí. Žraloci zabíjí a žerou veškeré živočichy, kteří žijí v jedné nádrží s nimi. Akvária by tedy neustále musela doplňovat živočichy nebo žralokům vyhradit ohromné nádrže, kde by žili sami. Ani jedno přitom není zrovna ekonomické.

Podle některých akvária neumí správně namíchat slanou vodu, kterou žraloci potřebují. Akvária prý přidávají málo soli. Pro žraloky je však zcela nutné k přežití, aby byla zachována správná rovnováha soli ve vodě.

Žraloci v zajetí jsou navíc ohromně agresivní. Pokud do spojíte s tím, že žraloka musíte převézt od moře do akvária, celou dobu ho musíte držet ve vodě a zajistit přesun do nádrže. S jejich velikostí a agresí je toto něco, čemu by se raději všichni vyhnuli.

Lidé se navíc změnili a vnímají chov mořských predátorů v zajetí, jako jsou kosatky, delfíni nebo žraloci, jinak, než tomu bylo dříve. Vliv na to podle IFL Science měl i úspěšný dokument Blackfish, který odhaloval praktiky akvárií SeaWorld a jejich přístup k chovu zajatých kosatek. Je tedy možné předpokládat, že zajatý bílý žralok by mezi návštěvníky velikou radost nevzbudil.