Majuro - Zdánlivě zapomenutě působící ostrov Majuro překypuje životem. Nachází se na něm hlavní město Marshallových ostrovů, které jsou tvořeny výhradně atoly. Ostrov uprostřed Pacifiku nabízí azurově modré moře a zajímavou vojenskou historii.
Marshallovy ostrovy se rozléhají téměř uprostřed Tichého oceánu na severní polokouli v oblasti tzv. Mikronésie. Z ostrovů to jsou 4 400 kilometrů do vzdáleného Japonska. Tato tichomořská oblast proslula zejména aktivitami americké armády na místních atolech Bikini nebo Kwajalein.
Souostroví se skládá výhradně z atolů (je jich 29) a dalších 5 ostrovů. Povrchy všech ostrůvků a ostrovů (dohromady jich je 1 152) jsou ploché, kopce a údolí byste hledali marně. Průměrná výška ostrovů jsou 2 metry nad mořem. Nejvyšší "hora" Likiep měří 10 metrů.
Nejobydlenějším ostrovem je atol Majuro, kde se nachází i stejnojmenné hlavní město. Na ostrově, který na mapě působí jako ostrůvek uprostřed ničeho, žije přes 27 tisíc obyvatel. Jelikož jde o atol, ve skutečnosti ho tvoří 64 malých ostrůvků. Na Majuru tak najdete i budovu parlamentu, centrální banku, mezinárodní letiště Amata Kabua nebo univerzitu.
K Majuru přináleží i menší města Delap, Uliga a Darrit, které propojují úzké pruhy pevniny. Pokud byste se na ostrov vydali jako turisté, náklady na tamní dopravu vás nevyjdou draho. Většinu ostrova totiž můžete projít pěšky, a to i na nejslavnější pláž Luara Beach. Pokud ale neholdujete dlouhým procházkám, můžete být klidní, i taxíky jsou na ostrově levné. Do jednoho taxíku se totiž běžně vejde několik turistů a je zcela normální, že lidé volají i na zpola obsazené vozidlo.
Evropského turistu mohou na ostrově překvapit divocí psi, kteří se tam jen tak potulují. Nemusíte ale mít obavy, pokud psy nedráždíte, neměli by na vás zaútočit. Přesto se doporučuje, aby u sebe návštěvníci měli pro případ nouze nějakou tyč nebo kámen, kterým by psa odehnali.
Majuro je pro turisty ideálním výchozím bodem pro cestu na další ostrovy. Již zmíněná pláž Laura Beach se nachází na západě ostrova.
Ostrované, kteří mluví marshallštinou, si ve většině případů osvojili i základy angličtiny. Ač se můžete na ostrově cítit jako na konci světa, internetové připojení na ostrově je relativně dobré, asijská centra pro pedikůru a manikůru zpravidla nabízejí wifi připojení zdarma. Potraviny na ostrově zavírají poměrně brzy, největší nával se dá očekávat v dopoledních hodinách. Typickým pokrmem ostrovanů jsou mořské plody, oblíbený je zejména tuňák.
Ostrov drží při životě zejména sektor služeb. Významná je také produkce kokosového mléka. Tamní ústřední nemocnice nabízí 81 lůžek pro pacienty, v rámci ostrovů ale funguje i množství menších zdravotnických zařízení.
Domorodí obyvatelé se dožívají v průměru 59 let (muži), respektive 60 let (ženy). První obyvatelé se na ostrovech objevili už před 2 tisíci lety. Majuro se jakožto součást Marshallových ostrovů stalo ke konci 19. století kolonií Německého císařství, tuto kolonii násilně převzali Japonci v roce 1914, Společnost národů následně uznala japonské nároky nad územími. V roce 1944 došlo k invazi Spojených států na ostrovy, většina japonských sil byla evakuována, Američané ostrovy dobyli.
Laguna se stala velkou námořní základnou operací svého času se stala největším a nejaktivnějším přístavem na světě. Po druhé světové válce se Majuro dostal pod kontrolu Spojených států, nezávislost získaly Marshallovy ostrovů v roce 1986. V letech 1946 až 1958 provedli Američané na atolech Bikini a Eniwetok 67 pokusných jaderných výbuchů o celkové síle 108 megatun TNT. Velké oblasti byly zamořeny radiací na desítky let, Američané ostrovanům poskytli finanční kompenzaci.
Ostrované žijí v podmínkách vlhkého tropického klimatu s průměrnou teplotou v lednu i červenci 27 stupňů Celsia. Nejvíce srážek spadne v období od května do listopadu. Nejvíc prší na jihu ostrovů, výjimkou nejsou ani tropické bouře. Většina obyvatel jsou křesťané, zejména protestanti (až 90 procent).
Související
Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití
Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech
před 1 hodinou
Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života
před 2 hodinami
Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách
před 2 hodinami
Potvrzeno. Předpověď počasí slibuje další nadílku, napadne až 15 cm sněhu
před 2 hodinami
Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí
před 3 hodinami
Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá
před 3 hodinami
Waltz odráží kritiku USA: Pod vedením Trumpa vracíme svět zpět z okraje propasti
před 4 hodinami
USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď
před 4 hodinami
Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz
před 4 hodinami
Adamczyková zkompletovala olympijskou sbírku. Z Itálie si přiveze stříbro
před 5 hodinami
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
před 6 hodinami
Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk
před 7 hodinami
Do Mnichova se sjíždí světoví lídři na konferenci MSC. Rutte se ještě před zahájením vysmál Rusku
před 7 hodinami
Poslanci schválili odklad superdávky. Řeší změnu jednacího řádu Sněmovny
před 8 hodinami
Starý svět je definitivně minulostí, situace na Ukrajině je strašná, prohlásil Rubio
před 9 hodinami
Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž
před 9 hodinami
Albaneseová označil Izrael za „společného nepřítele lidstva“. Macinka ji vyzval k rezignaci
před 10 hodinami
Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce
před 11 hodinami
Švýcaři s USA potvrdili roli favorita, Německo si poradilo na úvod hokejového turnaje s Dánskem
před 11 hodinami
„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu
Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.
Zdroj: Libor Novák