Majuro: Jak se žije na zapomenutém ostrově uprostřed ničeho?

Majuro - Zdánlivě zapomenutě působící ostrov Majuro překypuje životem. Nachází se na něm hlavní město Marshallových ostrovů, které jsou tvořeny výhradně atoly. Ostrov uprostřed Pacifiku nabízí azurově modré moře a zajímavou vojenskou historii.

Marshallovy ostrovy se rozléhají téměř uprostřed Tichého oceánu na severní polokouli v oblasti tzv. Mikronésie. Z ostrovů to jsou 4 400 kilometrů do vzdáleného Japonska. Tato tichomořská oblast proslula zejména aktivitami americké armády na místních atolech Bikini nebo Kwajalein. 

Souostroví se skládá výhradně z atolů (je jich 29) a dalších 5 ostrovů. Povrchy všech ostrůvků a ostrovů (dohromady jich je 1 152) jsou ploché, kopce a údolí byste hledali marně. Průměrná výška ostrovů jsou 2 metry nad mořem. Nejvyšší "hora" Likiep měří 10 metrů. 

Nejobydlenějším ostrovem je atol Majuro, kde se nachází i stejnojmenné hlavní město. Na ostrově, který na mapě působí jako ostrůvek uprostřed ničeho, žije přes 27 tisíc obyvatel. Jelikož jde o atol, ve skutečnosti ho tvoří 64 malých ostrůvků. Na Majuru tak najdete i budovu parlamentu, centrální banku, mezinárodní letiště Amata Kabua nebo univerzitu. 

K Majuru přináleží i menší města Delap, Uliga a Darrit, které propojují úzké pruhy pevniny. Pokud byste se na ostrov vydali jako turisté, náklady na tamní dopravu vás nevyjdou draho. Většinu ostrova totiž můžete projít pěšky, a to i na nejslavnější pláž Luara Beach. Pokud ale neholdujete dlouhým procházkám, můžete být klidní, i taxíky jsou na ostrově levné. Do jednoho taxíku se totiž běžně vejde několik turistů a je zcela normální, že lidé volají i na zpola obsazené vozidlo. 

Evropského turistu mohou na ostrově překvapit divocí psi, kteří se tam jen tak potulují. Nemusíte ale mít obavy, pokud psy nedráždíte, neměli by na vás zaútočit. Přesto se doporučuje, aby u sebe návštěvníci měli pro případ nouze nějakou tyč nebo kámen, kterým by psa odehnali. 

Majuro je pro turisty ideálním výchozím bodem pro cestu na další ostrovy. Již zmíněná pláž Laura Beach se nachází na západě ostrova.

Ostrované, kteří mluví marshallštinou, si ve většině případů osvojili i základy angličtiny. Ač se můžete na ostrově cítit jako na konci světa, internetové připojení na ostrově je relativně dobré, asijská centra pro pedikůru a manikůru zpravidla nabízejí wifi připojení zdarma. Potraviny na ostrově zavírají poměrně brzy, největší nával se dá očekávat v dopoledních hodinách. Typickým pokrmem ostrovanů jsou mořské plody, oblíbený je zejména tuňák. 

Ostrov drží při životě zejména sektor služeb. Významná je také produkce kokosového mléka. Tamní ústřední nemocnice nabízí 81 lůžek pro pacienty, v rámci ostrovů ale funguje i množství menších zdravotnických zařízení. 

Domorodí obyvatelé se dožívají v průměru 59 let (muži), respektive 60 let (ženy). První obyvatelé se na ostrovech objevili už před 2 tisíci lety. Majuro se jakožto součást Marshallových ostrovů stalo ke konci 19. století kolonií Německého císařství, tuto kolonii násilně převzali Japonci v roce 1914, Společnost národů následně uznala japonské nároky nad územími. V roce 1944 došlo k invazi Spojených států na ostrovy, většina japonských sil byla evakuována, Američané ostrovy dobyli. 

Laguna se stala velkou námořní základnou operací svého času se stala největším a nejaktivnějším přístavem na světě. Po druhé světové válce se Majuro dostal pod kontrolu Spojených států, nezávislost získaly Marshallovy ostrovů v roce 1986. V letech 1946 až 1958 provedli Američané na atolech Bikini a Eniwetok 67 pokusných jaderných výbuchů o celkové síle 108 megatun TNT. Velké oblasti byly zamořeny radiací na desítky let, Američané ostrovanům poskytli finanční kompenzaci. 

Ostrované žijí v podmínkách vlhkého tropického klimatu s průměrnou teplotou v lednu i červenci 27 stupňů Celsia. Nejvíce srážek spadne v období od května do listopadu. Nejvíc prší na jihu ostrovů, výjimkou nejsou ani tropické bouře. Většina obyvatel jsou křesťané, zejména protestanti (až 90 procent).

Související

Jaderný výbuch

Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly

Klimatické změny ohrožují na Marshallových ostrovech betonový sarkofág, který tam k uložení radioaktivního odpadu po zkouškách nukleárních zbraní vybudovaly Spojené státy. Vláda tohoto tichomořského státu, který je volně přidružen k USA, proto požádala o pomoc americké úřady, které to ale odmítly s tím, že odpad neleží na americkém území, napsal list Los Angeles Times.

Více souvisejících

Marshallovy ostrovy Oceán

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy