Majuro - Zdánlivě zapomenutě působící ostrov Majuro překypuje životem. Nachází se na něm hlavní město Marshallových ostrovů, které jsou tvořeny výhradně atoly. Ostrov uprostřed Pacifiku nabízí azurově modré moře a zajímavou vojenskou historii.
Marshallovy ostrovy se rozléhají téměř uprostřed Tichého oceánu na severní polokouli v oblasti tzv. Mikronésie. Z ostrovů to jsou 4 400 kilometrů do vzdáleného Japonska. Tato tichomořská oblast proslula zejména aktivitami americké armády na místních atolech Bikini nebo Kwajalein.
Souostroví se skládá výhradně z atolů (je jich 29) a dalších 5 ostrovů. Povrchy všech ostrůvků a ostrovů (dohromady jich je 1 152) jsou ploché, kopce a údolí byste hledali marně. Průměrná výška ostrovů jsou 2 metry nad mořem. Nejvyšší "hora" Likiep měří 10 metrů.
Nejobydlenějším ostrovem je atol Majuro, kde se nachází i stejnojmenné hlavní město. Na ostrově, který na mapě působí jako ostrůvek uprostřed ničeho, žije přes 27 tisíc obyvatel. Jelikož jde o atol, ve skutečnosti ho tvoří 64 malých ostrůvků. Na Majuru tak najdete i budovu parlamentu, centrální banku, mezinárodní letiště Amata Kabua nebo univerzitu.
K Majuru přináleží i menší města Delap, Uliga a Darrit, které propojují úzké pruhy pevniny. Pokud byste se na ostrov vydali jako turisté, náklady na tamní dopravu vás nevyjdou draho. Většinu ostrova totiž můžete projít pěšky, a to i na nejslavnější pláž Luara Beach. Pokud ale neholdujete dlouhým procházkám, můžete být klidní, i taxíky jsou na ostrově levné. Do jednoho taxíku se totiž běžně vejde několik turistů a je zcela normální, že lidé volají i na zpola obsazené vozidlo.
Evropského turistu mohou na ostrově překvapit divocí psi, kteří se tam jen tak potulují. Nemusíte ale mít obavy, pokud psy nedráždíte, neměli by na vás zaútočit. Přesto se doporučuje, aby u sebe návštěvníci měli pro případ nouze nějakou tyč nebo kámen, kterým by psa odehnali.
Majuro je pro turisty ideálním výchozím bodem pro cestu na další ostrovy. Již zmíněná pláž Laura Beach se nachází na západě ostrova.
Ostrované, kteří mluví marshallštinou, si ve většině případů osvojili i základy angličtiny. Ač se můžete na ostrově cítit jako na konci světa, internetové připojení na ostrově je relativně dobré, asijská centra pro pedikůru a manikůru zpravidla nabízejí wifi připojení zdarma. Potraviny na ostrově zavírají poměrně brzy, největší nával se dá očekávat v dopoledních hodinách. Typickým pokrmem ostrovanů jsou mořské plody, oblíbený je zejména tuňák.
Ostrov drží při životě zejména sektor služeb. Významná je také produkce kokosového mléka. Tamní ústřední nemocnice nabízí 81 lůžek pro pacienty, v rámci ostrovů ale funguje i množství menších zdravotnických zařízení.
Domorodí obyvatelé se dožívají v průměru 59 let (muži), respektive 60 let (ženy). První obyvatelé se na ostrovech objevili už před 2 tisíci lety. Majuro se jakožto součást Marshallových ostrovů stalo ke konci 19. století kolonií Německého císařství, tuto kolonii násilně převzali Japonci v roce 1914, Společnost národů následně uznala japonské nároky nad územími. V roce 1944 došlo k invazi Spojených států na ostrovy, většina japonských sil byla evakuována, Američané ostrovy dobyli.
Laguna se stala velkou námořní základnou operací svého času se stala největším a nejaktivnějším přístavem na světě. Po druhé světové válce se Majuro dostal pod kontrolu Spojených států, nezávislost získaly Marshallovy ostrovů v roce 1986. V letech 1946 až 1958 provedli Američané na atolech Bikini a Eniwetok 67 pokusných jaderných výbuchů o celkové síle 108 megatun TNT. Velké oblasti byly zamořeny radiací na desítky let, Američané ostrovanům poskytli finanční kompenzaci.
Ostrované žijí v podmínkách vlhkého tropického klimatu s průměrnou teplotou v lednu i červenci 27 stupňů Celsia. Nejvíce srážek spadne v období od května do listopadu. Nejvíc prší na jihu ostrovů, výjimkou nejsou ani tropické bouře. Většina obyvatel jsou křesťané, zejména protestanti (až 90 procent).
Související
Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití
Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák