Zapomenutý vůdce Sovětského svazu: Chruščov byl nejmocnějším mužem planety, před smrtí nikoho nezajímal

Pragmatik Chruščov byl pro Sovětský svaz velkým katalyzátorem politických a sociálních změn, které mnohdy sám ani nezamýšlel. Zásadní změny přinesl jeho projev na 20. sjezdu KSSS v únoru 1956, ve kterém odhalil Stalinovy zločiny a zahájil tak "dobu tání" a některých pozitivních reforem.

Chruščov však svoji politikou ovlivňoval nejen klima v Sovětském svazu, ale na celém světě. Za jeho vlády rozdrtily sovětské tanky povstání v Maďarsku a v roce 1962 sovětský pokus instalovat rakety na Kubě přivedl svět na pokraj jaderné války.

Byl ale také prvním nejvyšším představitelem komunistického SSSR, který navštívil USA, kde v září 1959 jednal s prezidentem Dwightem Eisenhowerem. Ikonickým se pak stalo Chruščovovo vystoupení v OSN v říjnu 1960, kdy začal tlouct do řečnického pultíku vlastní botou.

Chruščov, rodák z ukrajinské vesnice Kalinovka v ruské Kurské oblasti (17. dubna 1894), se mezi politické špičky vyšvihl během druhé světové války. V roce 1944 se stal předsedou ukrajinské rady lidových komisařů a v roce 1947 prvním tajemníkem Ukrajinské KSSS. Nejvyšší stranickou funkci v komunistickém impériu získal nečekaně v září 1953, kdy byl zvolen prvním tajemníkem Ústředního výboru KSSS.

Do té doby vedl moskevskou stranickou organizaci a po smrti vůdce Josifa Stalina v březnu 1953 nepatřil k favoritům na post jeho nástupce. Jenže většinou rivalů podceňovaný politik obratnými manévry postupně vyřadil všechny své protivníky ze hry a o pět let později získal i nejvyšší vládní funkci - stal se předsedou rady ministrů.

Ve funkcích vydržel do října 1964, kdy byl z obou nejvyšších postů sesazen. Chruščov byl obviněn z řady politických chyb, například mu byly dávány za vinu neúspěchy v zemědělství nebo zhoršení zásobování. Podle historiků ale doplatil také na jím chystané reformy stranického aparátu, kterých se mnozí jeho kolegové obávali.