Ve škole se učíme důležité historické momenty, letopočty, data bitev, kdo s kým bojoval, kdo byl králem… Ale existuje mnoho věcí, které se v průběhu historie staly, o kterých se příliš nemluví. A přesto by pro většinu žáků byly zajímavější než mnohé bitvy.
To, že Julius Caesar před překročením Rubikonu prohlásil své známé „Alea iacta est“, neboli „Kostky jsou vrženy“, není nijakým tajemstvím. Že ale George Washington před přeplutím řeky Delaware prohlásil: „Pohni tím tlustým zadkem, Harry. Ale pomalu, ať nepřevrhneš loď,“ o tom se už nemluví.
George Washington
Není zcela jisté, že Washington opravdu řekl doslova toto. Podle historiků je toto přehnané a Washington pravděpodobně prohlásil něco jako „Posuňte se, pane Knoxi, ať se nepřevrhne loď.“ Rozhodně se však jedná o zajímavou perličku z historie, o které se ve školách příliš nemluví.
Švýcarská invaze Lichtenštejnska
Ačkoliv je známé jako neutrální stát, Švýcarsko má díky branné povinnosti poměrně aktivní armádu. A s touto armádou se mu podařilo omylem provést invazi do sousedního Lichtenštejnska. A ne jednou, nýbrž třikrát.
Poprvé k „invazi“ došlo 5. prosince 1985, kdy raketa švýcarské armády přistála v Lichtenštejnsku a způsobila požár. Švýcarsko se samozřejmě omluvilo a škody zaplatilo. Druhý incident se stal 13. října 1992. Tenkrát měli kadeti švýcarské armády ve cvičení dorazit do Triesenbergu, kde měli postavit sledovací stanici. Švýcarské vedení však přehlédlo fakt, že Triesenberg již není na švýcarském území. Švýcarsko se Lichtenštejnsku omluvilo.
K poslední invazi došlo v březnu 2007, kdy rota 171 švýcarských vojáků vstoupila do Lichtenštejnska poté, co potmě špatně odbočila. Vojáci si svou chybu uvědomili a vrátili se, nedošli ani dva kilometry od hranic. Lichtenštejnsko si „invazivních“ sil nevšimlo a zjistilo to až od opět se omlouvajícího Švýcarska. Mluvčí Lichtenštejnska prohlásil: „Nenapadli nás s bojovými vrtulníky. Tohle není problém, takové věci se stávají.“
Strom v Ténéré
Známý jako Osamělý strom v Ténéré nebo francouzsky L'Arbre du Ténéré byla akácie, která stála osamělá uprostřed pouště Ténéré v severním Nigeru. Šlo o jediný strom v v okolí 400 kilometrů (proto přezdívka osamělý).
Strom byl důležitým orientačním bodem a Tuarégové ho považovali za posvátný. Podle vědců byl starý přes 300 let a jeho kořeny sahaly do hloubky 40 metrů. Stál jako opuštěný strážce pouště...dokud do něj nenarazil kamion v roce 1973.
Dobytí Říma
Vikingský kapitán Hastein patřil k děsivým bojovníkům, byl barbarem a účastnil se nájezdů na evropské země. Jednoho dne si usmyslel, že chce získat Řím. Věděl, že by se přes jeho obrany se svými muži. Proto se rozhodl pro lest.
Nechal se odnést na nosítkách k branám Říma a jeho muži řekli strážcům u brány, že Hastein chce konvertovat ke křesťanství, aby se dostal do nebe. Římané byli zmatení – vikingům nevěřili, ovšem co by byli za křesťany, pokud by mu neumožnili nechat se pokřtít. Hastein pak „zemřel“.
Nakonec ho pustili a 50 jeho mužům umožnili vstup na pohřeb. Ti si přinesli zbraně, načež Hastein vyskočil z rakve, vikingové usekali hlavy kněžím a začali rabovat město. Až pak zjistili, že jsou ve městě Luna 400 kilometrů od Říma.
Padlý voják
Během první světové války měl George S. Patton na starost založení tankové školy ve Francii. S tou se usadil blízko vesnice Bourg. Škola po konci války skončila a Patton by na ni zcela zapomněl, kdyby nedošlo k setkání o asi 24 let později.
Když americká armáda projížděla vesnicí Bourg v roce 1944, Patton, který ji vedl, potkal jednoho z vesničanů. Ten si ho pamatoval a přiměl ho zastavit se ve vesnici. Patton si prohlédl místa, na která chodíval. Navštívili i hrob „národního hrdiny“.
Ještě před tím, než vesnici Patton poprvé opustil, přišel za ním uplakaný starosta obce s tím, že mu měli říct o tom, že jim někdo umřel. Patton o žádné smrti nevěděl. Když pak spolu navštívili hrob, aby vzdali úctu padlému hrdinovi, přišli k čerstvě zakryté latríně.
Přes latrínu byla pečlivě udusaná zemina a u „hlavy“ byla tyč s cedulí s nápisem „Abandoned Rear“, kterým armáda označovala opuštěnou latrínu. Francouzi předpokládali, že se jedná o hrob a Patton neměl to srdce říct jim pravdu. Při průjezdu v roce 1944 se Patton ujistil, že Francouzi „hrob“ stále pečlivě udržují.
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , zajímavosti , kuriozity , George Washington (prezident USA)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 33 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák