Ve škole se učíme důležité historické momenty, letopočty, data bitev, kdo s kým bojoval, kdo byl králem… Ale existuje mnoho věcí, které se v průběhu historie staly, o kterých se příliš nemluví. A přesto by pro většinu žáků byly zajímavější než mnohé bitvy.
To, že Julius Caesar před překročením Rubikonu prohlásil své známé „Alea iacta est“, neboli „Kostky jsou vrženy“, není nijakým tajemstvím. Že ale George Washington před přeplutím řeky Delaware prohlásil: „Pohni tím tlustým zadkem, Harry. Ale pomalu, ať nepřevrhneš loď,“ o tom se už nemluví.
George Washington
Není zcela jisté, že Washington opravdu řekl doslova toto. Podle historiků je toto přehnané a Washington pravděpodobně prohlásil něco jako „Posuňte se, pane Knoxi, ať se nepřevrhne loď.“ Rozhodně se však jedná o zajímavou perličku z historie, o které se ve školách příliš nemluví.
Švýcarská invaze Lichtenštejnska
Ačkoliv je známé jako neutrální stát, Švýcarsko má díky branné povinnosti poměrně aktivní armádu. A s touto armádou se mu podařilo omylem provést invazi do sousedního Lichtenštejnska. A ne jednou, nýbrž třikrát.
Poprvé k „invazi“ došlo 5. prosince 1985, kdy raketa švýcarské armády přistála v Lichtenštejnsku a způsobila požár. Švýcarsko se samozřejmě omluvilo a škody zaplatilo. Druhý incident se stal 13. října 1992. Tenkrát měli kadeti švýcarské armády ve cvičení dorazit do Triesenbergu, kde měli postavit sledovací stanici. Švýcarské vedení však přehlédlo fakt, že Triesenberg již není na švýcarském území. Švýcarsko se Lichtenštejnsku omluvilo.
K poslední invazi došlo v březnu 2007, kdy rota 171 švýcarských vojáků vstoupila do Lichtenštejnska poté, co potmě špatně odbočila. Vojáci si svou chybu uvědomili a vrátili se, nedošli ani dva kilometry od hranic. Lichtenštejnsko si „invazivních“ sil nevšimlo a zjistilo to až od opět se omlouvajícího Švýcarska. Mluvčí Lichtenštejnska prohlásil: „Nenapadli nás s bojovými vrtulníky. Tohle není problém, takové věci se stávají.“
Strom v Ténéré
Známý jako Osamělý strom v Ténéré nebo francouzsky L'Arbre du Ténéré byla akácie, která stála osamělá uprostřed pouště Ténéré v severním Nigeru. Šlo o jediný strom v v okolí 400 kilometrů (proto přezdívka osamělý).
Strom byl důležitým orientačním bodem a Tuarégové ho považovali za posvátný. Podle vědců byl starý přes 300 let a jeho kořeny sahaly do hloubky 40 metrů. Stál jako opuštěný strážce pouště...dokud do něj nenarazil kamion v roce 1973.
Dobytí Říma
Vikingský kapitán Hastein patřil k děsivým bojovníkům, byl barbarem a účastnil se nájezdů na evropské země. Jednoho dne si usmyslel, že chce získat Řím. Věděl, že by se přes jeho obrany se svými muži. Proto se rozhodl pro lest.
Nechal se odnést na nosítkách k branám Říma a jeho muži řekli strážcům u brány, že Hastein chce konvertovat ke křesťanství, aby se dostal do nebe. Římané byli zmatení – vikingům nevěřili, ovšem co by byli za křesťany, pokud by mu neumožnili nechat se pokřtít. Hastein pak „zemřel“.
Nakonec ho pustili a 50 jeho mužům umožnili vstup na pohřeb. Ti si přinesli zbraně, načež Hastein vyskočil z rakve, vikingové usekali hlavy kněžím a začali rabovat město. Až pak zjistili, že jsou ve městě Luna 400 kilometrů od Říma.
Padlý voják
Během první světové války měl George S. Patton na starost založení tankové školy ve Francii. S tou se usadil blízko vesnice Bourg. Škola po konci války skončila a Patton by na ni zcela zapomněl, kdyby nedošlo k setkání o asi 24 let později.
Když americká armáda projížděla vesnicí Bourg v roce 1944, Patton, který ji vedl, potkal jednoho z vesničanů. Ten si ho pamatoval a přiměl ho zastavit se ve vesnici. Patton si prohlédl místa, na která chodíval. Navštívili i hrob „národního hrdiny“.
Ještě před tím, než vesnici Patton poprvé opustil, přišel za ním uplakaný starosta obce s tím, že mu měli říct o tom, že jim někdo umřel. Patton o žádné smrti nevěděl. Když pak spolu navštívili hrob, aby vzdali úctu padlému hrdinovi, přišli k čerstvě zakryté latríně.
Přes latrínu byla pečlivě udusaná zemina a u „hlavy“ byla tyč s cedulí s nápisem „Abandoned Rear“, kterým armáda označovala opuštěnou latrínu. Francouzi předpokládali, že se jedná o hrob a Patton neměl to srdce říct jim pravdu. Při průjezdu v roce 1944 se Patton ujistil, že Francouzi „hrob“ stále pečlivě udržují.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , zajímavosti , kuriozity , George Washington (prezident USA)
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 2 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) tvrdí, že ruské jednotky se dopustily mimosoudních poprav ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali a chtěli se dostat do zajetí.
Zdroj: Libor Novák