Umělá inteligence jako Bůh? Nové náboženské směry vidí v technologii prostředek spasení

Technologie nepochybně přispívá k významnému zvyšování životní úrovně a zlepšování života obecně. Prostřednictvím svých chytrých telefonů, elegantních laptopů a širokoúhlých televizí jsme schopni být neustále v kontaktu s dobou a dosáhnout svých přátel a příbuzných, žijících v těch nejvzdálenějších místech planety. Je velmi snadné podlehnout svůdnému kouzlu technologického rozvoje - podle kritiků zvláště mladá generace je zcela v područí svých moderních přístrojů.

Představa, že technologie má ničivé důsledky pro lidstvo, je velmi stará. Průmyslová revoluce v 19.století byla doprovázena protesty tzv. ludditů, což byli většinou řemeslníci a dělníci, jenž ničili stoje z obavy, že je připraví o práci. Dnes, na prahu údajné nové průmyslové revoluce, tzv. průmyslu 4.0., jenž má zvýšit automatizaci a robotizaci továren, se zdá být tento strach aktuálnější více než kdy jindy. A nejedná se jen o záležitost „dolních vrstev“. I kapitáni technologické revoluce jako zakladatel elektromobilů Tesla, Elon Musk, varují před nekontrolovatelnou AI.

Nové náboženství

Musk použil k vyjádření svého strachu náboženského jazyka. Vytvoření AI je dle něj jak o „vyvolávání démona“. Jiní přirovnávají úsvit nebezpečné, ba přímo vražedné AI přímo k apokalypse biblickým rozměrů. Robert Geraci, badatel zabývají vztahem náboženství a umělé inteligence, poukazuje na to, že biblické apokalyptické myšlení je skutečně předobrazem představ o vzestupu AI. Křesťanské očekávání konce světa bylo dle něj motivováno třemi prvky: pocitem odcizení ve světě, touha po ustanovení nového lepšího světa a touha změnit vlastní tělo, aby v onom světě mohl žít. Dnešní podporovatelé AI dle něj podobně představují ideální svět virtuální reality, v kterém nebude bolesti a smutku.

Pro tento směr usilující o proměnu lidství prostřednictvím možností, jenž nabízí technologie, se vžil termín transhumanismus. Ačkoliv převážně sekulární proud, některé větvě transhumanismu jsou otevřeně náboženské. Např. náboženská sekce tzv. hnutí Terasem se považuje za transnáboženství, tj. že je otevřená vůči všem náboženstvím. Toto transnáboženství se pokouší o propojení všech lidí do jednoho kolektivního vědomí prostřednictvím nanotechnologií a počítačového softwaru. Podle tohoto hnutí se technologickým rozvojem člověk dosáhne věčného života a smrt pro něj bude jen jednou z možností. Jednoduše řečeno, kolektivní lidství se stane Bohem.

Jiným takovýmto technologickým náboženstvím je „Cesta budoucnosti“ (Way of the Future.), založená Anthonym Levandowskim, bývalým vývojářem samonavigačního řídícího systému auto v projektu společnosti Google známým pod názvem Waymo. Cílem nového náboženství je podpořit uskutečnění Božství založené na umělé inteligenci a jeho uctíváním přispět ke zlepšení společnosti.  

Představu postupného dospívání lidstva do stavu naprostého propojení s Božstvím prosazoval už známý křesťanský paleontolog a evolucionista, Teilhard de Chardin. Podle něj člověk postupnou evolucí dosáhne tzv. bodu Omega, kdy v zásadě splyne s Bohem. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil tuto evoluci vnímá přímo jako technologický rozvoj. Podle něj v roce 2045 dojde k tzv. singularitě, tj. událost, kdy lidsstvo definitivně překročí limity svého těla a mysli. Prakticky se stanou neumírajícími bohy, jenž budou opravováni nanoboty a jejichž vědomí bude existovat v neselhávajících kvantových superpočítačích.

Transhumanismus má své křesťanské příznivce i odpůrce. Podle příznivců je zcela v souladu s křesťanským učením. Poukazují na teologický koncept tzv. theosis, což je řecký výraz pro zbožštění člověka, který užívali církevní otcové v raných století formování církve a který dodnes je důležitým konceptem v pravoslavné církvi. Transhumanističtní teologové upozorňují na skutečnost, že se jedná o zbožštění ve smyslu přisouzení božského statutu člověku ,ale spíše o to, že člověk se stane lepší postavou zcela v souladu s Božími nároky. Technologie je dle těchto teologů klíčem k zlepšení hříšného světa a těla, jak si to Bůh přeje.

Náboženští odpůrci transhumanismu namítají, že transhumanisté chtějí např. za pomocí genových terapií a vylepšení změnit přirozenost člověka a tedy, že se pokouší „hrát si na Boha“. Varují před uctíváním falešných model ve formě umělých inteligencí či vylepšených lidí. Transhumanisté tyto kritiky považují za zkostnatělé konzervativce, kteří stojí proti spravedlivému a morálně hodnotného úsilí o vylepšeních stávajících, nevyhovujících podmínek. James F. McGrath, autor knihy Theology and Science Fiction, tvrdí, že všechna nová náboženství se potýkala s nepochopením, kritikou a skepticismem ze všech různých směrů.