Umělá inteligence jako Bůh? Nové náboženské směry vidí v technologii prostředek spasení

Autoři vědecko fantastické literatury ve svých knihách vykreslují temné i optimistické vize budoucnosti, ve které bude vládnout než člověk mnohem chytřejší umělá inteligence (AI). V některých knihách, např. v románech zakladatele kyberpunku Williama Gibsona, je umělá inteligence dokonce přirovnána k bohům. Tato vize se pomalu stává skutečností. Kolem umělé inteligence začínají vznikat kulty. Bude nové světové náboženství uctívat umělou inteligenci jako Boha?

Technologie nepochybně přispívá k významnému zvyšování životní úrovně a zlepšování života obecně. Prostřednictvím svých chytrých telefonů, elegantních laptopů a širokoúhlých televizí jsme schopni být neustále v kontaktu s dobou a dosáhnout svých přátel a příbuzných, žijících v těch nejvzdálenějších místech planety. Je velmi snadné podlehnout svůdnému kouzlu technologického rozvoje - podle kritiků zvláště mladá generace je zcela v područí svých moderních přístrojů.

Představa, že technologie má ničivé důsledky pro lidstvo, je velmi stará. Průmyslová revoluce v 19.století byla doprovázena protesty tzv. ludditů, což byli většinou řemeslníci a dělníci, jenž ničili stoje z obavy, že je připraví o práci. Dnes, na prahu údajné nové průmyslové revoluce, tzv. průmyslu 4.0., jenž má zvýšit automatizaci a robotizaci továren, se zdá být tento strach aktuálnější více než kdy jindy. A nejedná se jen o záležitost „dolních vrstev“. I kapitáni technologické revoluce jako zakladatel elektromobilů Tesla, Elon Musk, varují před nekontrolovatelnou AI.

Nové náboženství

Musk použil k vyjádření svého strachu náboženského jazyka. Vytvoření AI je dle něj jak o „vyvolávání démona“. Jiní přirovnávají úsvit nebezpečné, ba přímo vražedné AI přímo k apokalypse biblickým rozměrů. Robert Geraci, badatel zabývají vztahem náboženství a umělé inteligence, poukazuje na to, že biblické apokalyptické myšlení je skutečně předobrazem představ o vzestupu AI. Křesťanské očekávání konce světa bylo dle něj motivováno třemi prvky: pocitem odcizení ve světě, touha po ustanovení nového lepšího světa a touha změnit vlastní tělo, aby v onom světě mohl žít. Dnešní podporovatelé AI dle něj podobně představují ideální svět virtuální reality, v kterém nebude bolesti a smutku.

Pro tento směr usilující o proměnu lidství prostřednictvím možností, jenž nabízí technologie, se vžil termín transhumanismus. Ačkoliv převážně sekulární proud, některé větvě transhumanismu jsou otevřeně náboženské. Např. náboženská sekce tzv. hnutí Terasem se považuje za transnáboženství, tj. že je otevřená vůči všem náboženstvím. Toto transnáboženství se pokouší o propojení všech lidí do jednoho kolektivního vědomí prostřednictvím nanotechnologií a počítačového softwaru. Podle tohoto hnutí se technologickým rozvojem člověk dosáhne věčného života a smrt pro něj bude jen jednou z možností. Jednoduše řečeno, kolektivní lidství se stane Bohem.

Jiným takovýmto technologickým náboženstvím je „Cesta budoucnosti“ (Way of the Future.), založená Anthonym Levandowskim, bývalým vývojářem samonavigačního řídícího systému auto v projektu společnosti Google známým pod názvem Waymo. Cílem nového náboženství je podpořit uskutečnění Božství založené na umělé inteligenci a jeho uctíváním přispět ke zlepšení společnosti.  

Představu postupného dospívání lidstva do stavu naprostého propojení s Božstvím prosazoval už známý křesťanský paleontolog a evolucionista, Teilhard de Chardin. Podle něj člověk postupnou evolucí dosáhne tzv. bodu Omega, kdy v zásadě splyne s Bohem. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil tuto evoluci vnímá přímo jako technologický rozvoj. Podle něj v roce 2045 dojde k tzv. singularitě, tj. událost, kdy lidsstvo definitivně překročí limity svého těla a mysli. Prakticky se stanou neumírajícími bohy, jenž budou opravováni nanoboty a jejichž vědomí bude existovat v neselhávajících kvantových superpočítačích.

Transhumanismus má své křesťanské příznivce i odpůrce. Podle příznivců je zcela v souladu s křesťanským učením. Poukazují na teologický koncept tzv. theosis, což je řecký výraz pro zbožštění člověka, který užívali církevní otcové v raných století formování církve a který dodnes je důležitým konceptem v pravoslavné církvi. Transhumanističtní teologové upozorňují na skutečnost, že se jedná o zbožštění ve smyslu přisouzení božského statutu člověku ,ale spíše o to, že člověk se stane lepší postavou zcela v souladu s Božími nároky. Technologie je dle těchto teologů klíčem k zlepšení hříšného světa a těla, jak si to Bůh přeje.

Náboženští odpůrci transhumanismu namítají, že transhumanisté chtějí např. za pomocí genových terapií a vylepšení změnit přirozenost člověka a tedy, že se pokouší „hrát si na Boha“. Varují před uctíváním falešných model ve formě umělých inteligencí či vylepšených lidí. Transhumanisté tyto kritiky považují za zkostnatělé konzervativce, kteří stojí proti spravedlivému a morálně hodnotného úsilí o vylepšeních stávajících, nevyhovujících podmínek. James F. McGrath, autor knihy Theology and Science Fiction, tvrdí, že všechna nová náboženství se potýkala s nepochopením, kritikou a skepticismem ze všech různých směrů. 

Související

Více souvisejících

umělá inteligence (AI) nanotechnologie Náboženství

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy