Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla, zpíváme a dáváme si dárky. Co však Vánoce nejvíc symbolizuje? Server Listverse přinesl seznam 8 zajímavých poznatků, bez nichž by Vánoce na světě nebyly takové, jaké jsou.
Datum
Dříve cirkev neslavila Vánoce jako důležitý svátek. První pokusy o oslavení narození Ježíše Krista jsou datovány kolem roku 200 našeho letopočtu. Teologové tehdy stanovili datum oslav na 20. květen. Teprve kolem roku 380 začala římská církev přesvědčovat všechny okolo, aby se narození Ježíše slavilo 25. prosince. Dnes slaví velká část světa Vánoce právě v tento den. Některé státy včetně České republiky si však narození Ježíše připomínají už o den dříve.
Osoba stojící za betlémem
Všichni znají postavu svatého Františka - světce, který měl zdánlivě zázračnou kontrolu nad zvířaty a který cestoval na Blízký východ, aby přesvědčil muslimy ke konvertování.
Všichni také známe figurky, které jsou přítomny v útvaru známém jako "vánoční betlém" při narození Ježíše. Co ví málo lidí - že právě svatý František jako první přišel na nápad "vánočních betlémů", a to ve 13. století.
Vánoční dárky
Darování dárků a pohlednic na Vánoce rozhodně není kapitalistickou novinkou 20. století, jak se mnozí domnívají. Je však pravda, že kapitalisté nejspíš mají z šílenství vánočních nákupů radost. Tento zvyk pochází již od starých Římanů, kteří si dávali dárky u příležitost oslav Nového roku. Církev zpočátku s takovýmto vánočním zvykem nesouhlasila, později s tím však nedokázala nic udělat.
Zákaz Vánoc
Ano, i tyto svátky byly kdysi v Evropě zakázány. To se stalo v roce 1644 v Anglii, kdy toto usnesení schválil místní parlament. Obchody tehdy musely být otevřené, švestkové pudinky a pečené koláče byly odsouzeny jako pohanské. Někde podivné nařízení skončilo brzy, avšak v oblasti Lincolnshire se začaly Vánoce opět slavit až v 19. století.
Velký mýtus
Příběh Vánoc a Ježíše Krista je opředený mnohými teoriemi, které se podobají konspiracím. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že se Ježíš Kristus nikdy nenarodil. Mnozí si mysleli, že celá myšlenka jeho narození souvisí s narozením pohanského boha Mitrase. Tyto teorie se však nikdy nepotvrdily.
Vánoční strom
Mnozí nejspíš slyšeli příběh o protestantském rebelovi Martinu Lutherovi, kterak daroval světu vánoční stromek. Tak to není pravda. První zmínky o vánočním stromku pocházejí ze 7. století našeho letopočtu, kdy svatý Bonifác pokácel posvátný strom severského boha Thora, aby dokázal, že severští bohové nejsou skuteční. K počátku 15. století bylo mnoho lidí, kteří si káceli stromky, aby si je mohli doma ozdobit. Když přišel na svět Martin Luther, šlo už o zavedenou tradici.
Xmas
Záležitost, která štve hodně lidí, přitom nemusí. Křesťané z celého světa se domnívají, že je krajně neuctivé vyměnit v anglickém pojmenování Vánoc část "Christ" za písmeno "X". Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tuto úpravu pojmenovávají jako "výplod anti-křesťanů, aby zničili Vánoce". Ve skutečnosti je písmeno "x" stejně tradiční jako celý svátek. Písmeno totiž odkazuje na jméno Ježíše v řečtině (Χριστός). Proto je pojmenování Xmas naprosto v pořádku a v souladu s vánočními tradicemi.
Santa Claus
Pro postavu muže, který daruje dárky v mnoha zemích světa, byl předlohou biskup svatý Mikuláš. Ten se narodil ve druhé polovině 3. století ve vesnici Patara na území Turecka. Byl známý tím, že dával tajně dary chudým. Proto se nejspíš ve světě ujal jako ten pravý, kdo by měl dávat dárky.
Související
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
Vánoce , Santa Claus , Ježíš Kristus , Mikuláš
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák