Slavily se 20. května a v Evropě byly zakázány. Co jste nevěděli o Vánocích?

Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla, zpíváme a dáváme si dárky. Co však Vánoce nejvíc symbolizuje? Server Listverse přinesl seznam 8 zajímavých poznatků, bez nichž by Vánoce na světě nebyly takové, jaké jsou.

Datum

Dříve cirkev neslavila Vánoce jako důležitý svátek. První pokusy o oslavení narození Ježíše Krista jsou datovány kolem roku 200 našeho letopočtu. Teologové tehdy stanovili datum oslav na 20. květen. Teprve kolem roku 380 začala římská církev přesvědčovat všechny okolo, aby se narození Ježíše slavilo 25. prosince. Dnes slaví velká část světa Vánoce právě v tento den. Některé státy včetně České republiky si však narození Ježíše připomínají už o den dříve.

Osoba stojící za betlémem

Všichni znají postavu svatého Františka - světce, který měl zdánlivě zázračnou kontrolu nad zvířaty a který cestoval na Blízký východ, aby přesvědčil muslimy ke konvertování.

Všichni také známe figurky, které jsou přítomny v útvaru známém jako "vánoční betlém" při narození Ježíše. Co ví málo lidí - že právě svatý František jako první přišel na nápad "vánočních betlémů", a to ve 13. století.

Vánoční dárky

Darování dárků a pohlednic na Vánoce rozhodně není kapitalistickou novinkou 20. století, jak se mnozí domnívají. Je však pravda, že kapitalisté nejspíš mají z šílenství vánočních nákupů radost. Tento zvyk pochází již od starých Římanů, kteří si dávali dárky u příležitost oslav Nového roku. Církev zpočátku s takovýmto vánočním zvykem nesouhlasila, později s tím však nedokázala nic udělat.

Zákaz Vánoc

Ano, i tyto svátky byly kdysi v Evropě zakázány. To se stalo v roce 1644 v Anglii, kdy toto usnesení schválil místní parlament. Obchody tehdy musely být otevřené, švestkové pudinky a pečené koláče byly odsouzeny jako pohanské. Někde podivné nařízení skončilo brzy, avšak v oblasti Lincolnshire se začaly Vánoce opět slavit až v 19. století.

Velký mýtus

Příběh Vánoc a Ježíše Krista je opředený mnohými teoriemi, které se podobají konspiracím. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že se Ježíš Kristus nikdy nenarodil. Mnozí si mysleli, že celá myšlenka jeho narození souvisí s narozením pohanského boha Mitrase. Tyto teorie se však nikdy nepotvrdily.

Vánoční strom

Mnozí nejspíš slyšeli příběh o protestantském rebelovi Martinu Lutherovi, kterak daroval světu vánoční stromek. Tak to není pravda. První zmínky o vánočním stromku pocházejí ze 7. století našeho letopočtu, kdy svatý Bonifác pokácel posvátný strom severského boha Thora, aby dokázal, že severští bohové nejsou skuteční. K počátku 15. století bylo mnoho lidí, kteří si káceli stromky, aby si je mohli doma ozdobit. Když přišel na svět Martin Luther, šlo už o zavedenou tradici.

Xmas

Záležitost, která štve hodně lidí, přitom nemusí. Křesťané z celého světa se domnívají, že je krajně neuctivé vyměnit v anglickém pojmenování Vánoc část "Christ" za písmeno "X". Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tuto úpravu pojmenovávají jako "výplod anti-křesťanů, aby zničili Vánoce". Ve skutečnosti je písmeno "x" stejně tradiční jako celý svátek. Písmeno totiž odkazuje na jméno Ježíše v řečtině (Χριστός). Proto je pojmenování Xmas naprosto v pořádku a v souladu s vánočními tradicemi.

Santa Claus

Pro postavu muže, který daruje dárky v mnoha zemích světa, byl předlohou biskup svatý Mikuláš. Ten se narodil ve druhé polovině 3. století ve vesnici Patara na území Turecka. Byl známý tím, že dával tajně dary chudým. Proto se nejspíš ve světě ujal jako ten pravý, kdo by měl dávat dárky.

Související

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Vánoce Santa Claus Ježíš Kristus Mikuláš

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy