Slavily se 20. května a v Evropě byly zakázány. Co jste nevěděli o Vánocích?

Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla, zpíváme a dáváme si dárky. Co však Vánoce nejvíc symbolizuje? Server Listverse přinesl seznam 8 zajímavých poznatků, bez nichž by Vánoce na světě nebyly takové, jaké jsou.

Datum

Dříve cirkev neslavila Vánoce jako důležitý svátek. První pokusy o oslavení narození Ježíše Krista jsou datovány kolem roku 200 našeho letopočtu. Teologové tehdy stanovili datum oslav na 20. květen. Teprve kolem roku 380 začala římská církev přesvědčovat všechny okolo, aby se narození Ježíše slavilo 25. prosince. Dnes slaví velká část světa Vánoce právě v tento den. Některé státy včetně České republiky si však narození Ježíše připomínají už o den dříve.

Osoba stojící za betlémem

Všichni znají postavu svatého Františka - světce, který měl zdánlivě zázračnou kontrolu nad zvířaty a který cestoval na Blízký východ, aby přesvědčil muslimy ke konvertování.

Všichni také známe figurky, které jsou přítomny v útvaru známém jako "vánoční betlém" při narození Ježíše. Co ví málo lidí - že právě svatý František jako první přišel na nápad "vánočních betlémů", a to ve 13. století.

Vánoční dárky

Darování dárků a pohlednic na Vánoce rozhodně není kapitalistickou novinkou 20. století, jak se mnozí domnívají. Je však pravda, že kapitalisté nejspíš mají z šílenství vánočních nákupů radost. Tento zvyk pochází již od starých Římanů, kteří si dávali dárky u příležitost oslav Nového roku. Církev zpočátku s takovýmto vánočním zvykem nesouhlasila, později s tím však nedokázala nic udělat.

Zákaz Vánoc

Ano, i tyto svátky byly kdysi v Evropě zakázány. To se stalo v roce 1644 v Anglii, kdy toto usnesení schválil místní parlament. Obchody tehdy musely být otevřené, švestkové pudinky a pečené koláče byly odsouzeny jako pohanské. Někde podivné nařízení skončilo brzy, avšak v oblasti Lincolnshire se začaly Vánoce opět slavit až v 19. století.

Velký mýtus

Příběh Vánoc a Ježíše Krista je opředený mnohými teoriemi, které se podobají konspiracím. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že se Ježíš Kristus nikdy nenarodil. Mnozí si mysleli, že celá myšlenka jeho narození souvisí s narozením pohanského boha Mitrase. Tyto teorie se však nikdy nepotvrdily.

Vánoční strom

Mnozí nejspíš slyšeli příběh o protestantském rebelovi Martinu Lutherovi, kterak daroval světu vánoční stromek. Tak to není pravda. První zmínky o vánočním stromku pocházejí ze 7. století našeho letopočtu, kdy svatý Bonifác pokácel posvátný strom severského boha Thora, aby dokázal, že severští bohové nejsou skuteční. K počátku 15. století bylo mnoho lidí, kteří si káceli stromky, aby si je mohli doma ozdobit. Když přišel na svět Martin Luther, šlo už o zavedenou tradici.

Xmas

Záležitost, která štve hodně lidí, přitom nemusí. Křesťané z celého světa se domnívají, že je krajně neuctivé vyměnit v anglickém pojmenování Vánoc část "Christ" za písmeno "X". Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tuto úpravu pojmenovávají jako "výplod anti-křesťanů, aby zničili Vánoce". Ve skutečnosti je písmeno "x" stejně tradiční jako celý svátek. Písmeno totiž odkazuje na jméno Ježíše v řečtině (Χριστός). Proto je pojmenování Xmas naprosto v pořádku a v souladu s vánočními tradicemi.

Santa Claus

Pro postavu muže, který daruje dárky v mnoha zemích světa, byl předlohou biskup svatý Mikuláš. Ten se narodil ve druhé polovině 3. století ve vesnici Patara na území Turecka. Byl známý tím, že dával tajně dary chudým. Proto se nejspíš ve světě ujal jako ten pravý, kdo by měl dávat dárky.

Související

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Vánoce Santa Claus Ježíš Kristus Mikuláš

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy