Slavily se 20. května a v Evropě byly zakázány. Co jste nevěděli o Vánocích?

Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla, zpíváme a dáváme si dárky. Co však Vánoce nejvíc symbolizuje? Server Listverse přinesl seznam 8 zajímavých poznatků, bez nichž by Vánoce na světě nebyly takové, jaké jsou.

Datum

Dříve cirkev neslavila Vánoce jako důležitý svátek. První pokusy o oslavení narození Ježíše Krista jsou datovány kolem roku 200 našeho letopočtu. Teologové tehdy stanovili datum oslav na 20. květen. Teprve kolem roku 380 začala římská církev přesvědčovat všechny okolo, aby se narození Ježíše slavilo 25. prosince. Dnes slaví velká část světa Vánoce právě v tento den. Některé státy včetně České republiky si však narození Ježíše připomínají už o den dříve.

Osoba stojící za betlémem

Všichni znají postavu svatého Františka - světce, který měl zdánlivě zázračnou kontrolu nad zvířaty a který cestoval na Blízký východ, aby přesvědčil muslimy ke konvertování.

Všichni také známe figurky, které jsou přítomny v útvaru známém jako "vánoční betlém" při narození Ježíše. Co ví málo lidí - že právě svatý František jako první přišel na nápad "vánočních betlémů", a to ve 13. století.

Vánoční dárky

Darování dárků a pohlednic na Vánoce rozhodně není kapitalistickou novinkou 20. století, jak se mnozí domnívají. Je však pravda, že kapitalisté nejspíš mají z šílenství vánočních nákupů radost. Tento zvyk pochází již od starých Římanů, kteří si dávali dárky u příležitost oslav Nového roku. Církev zpočátku s takovýmto vánočním zvykem nesouhlasila, později s tím však nedokázala nic udělat.

Zákaz Vánoc

Ano, i tyto svátky byly kdysi v Evropě zakázány. To se stalo v roce 1644 v Anglii, kdy toto usnesení schválil místní parlament. Obchody tehdy musely být otevřené, švestkové pudinky a pečené koláče byly odsouzeny jako pohanské. Někde podivné nařízení skončilo brzy, avšak v oblasti Lincolnshire se začaly Vánoce opět slavit až v 19. století.

Velký mýtus

Příběh Vánoc a Ježíše Krista je opředený mnohými teoriemi, které se podobají konspiracím. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že se Ježíš Kristus nikdy nenarodil. Mnozí si mysleli, že celá myšlenka jeho narození souvisí s narozením pohanského boha Mitrase. Tyto teorie se však nikdy nepotvrdily.

Vánoční strom

Mnozí nejspíš slyšeli příběh o protestantském rebelovi Martinu Lutherovi, kterak daroval světu vánoční stromek. Tak to není pravda. První zmínky o vánočním stromku pocházejí ze 7. století našeho letopočtu, kdy svatý Bonifác pokácel posvátný strom severského boha Thora, aby dokázal, že severští bohové nejsou skuteční. K počátku 15. století bylo mnoho lidí, kteří si káceli stromky, aby si je mohli doma ozdobit. Když přišel na svět Martin Luther, šlo už o zavedenou tradici.

Xmas

Záležitost, která štve hodně lidí, přitom nemusí. Křesťané z celého světa se domnívají, že je krajně neuctivé vyměnit v anglickém pojmenování Vánoc část "Christ" za písmeno "X". Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tuto úpravu pojmenovávají jako "výplod anti-křesťanů, aby zničili Vánoce". Ve skutečnosti je písmeno "x" stejně tradiční jako celý svátek. Písmeno totiž odkazuje na jméno Ježíše v řečtině (Χριστός). Proto je pojmenování Xmas naprosto v pořádku a v souladu s vánočními tradicemi.

Santa Claus

Pro postavu muže, který daruje dárky v mnoha zemích světa, byl předlohou biskup svatý Mikuláš. Ten se narodil ve druhé polovině 3. století ve vesnici Patara na území Turecka. Byl známý tím, že dával tajně dary chudým. Proto se nejspíš ve světě ujal jako ten pravý, kdo by měl dávat dárky.

Související

Více souvisejících

Vánoce Santa Claus Ježíš Kristus Mikuláš

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy