Proč senioři špatně spí?

Po pětašedesátém roce se spaní stává stále více jakousi překážkovou dráhou. Uvedli to deník Corriere della Sera s odkazem na experty z Italské společnosti pro gerontologii a geriatrii (SIGG). Muži v sedmi procentech případů nemohou usnout, protože se večer přejedli, a to je třikrát více než v případě žen. Ženy zase špatně spí kvůli bolestem různého původu, které se u nich vyskytují více než u mužů.

"Odlišnosti nezávisejí tolik na hormonech, protože po menopauze jsou mezi mužem a ženou menší rozdíly, způsobené například progestiny, jejichž pokles způsobuje nespavost u žen kolem padesátky," uvádí předseda SIGG Antonelli Incalzi.

Potíže se spánkem u obou pohlaví mají různé biologické příčiny: u starých mužů to bývají problémy s prostatou a močovými cestami, a to vysvětluje, proč se sedm procent mužů budí, protože potřebuje jít na toaletu. Ženy naopak více trpí úzkostmi a depresemi, a proto jich tolik spí neklidně kvůli chmurným myšlenkám, navíc více trpí nemocemi jako je artritida a artróza, které vyvolávají bolesti a zhoršují spánek.

Nejde ani tolik o menší počet prospaných hodin, jako spíše o kvalitu spánku. S věkem se například snižuje synchronizace biologických hodin s cyklem světlo-tma a stále častěji se stává, že lidé usnou i přes den. Celkový počet prospaných hodin se příliš nemění, ale staří lidé mají pocit, že jsou nevyspalí.

Pro dospělé se doporučuje sedm až devět hodin spánku, přičemž minimální doba spánku potřebná k tomu, aby se člověk cítil dobře, je šest hodin. U starých lidí se potřeba spánku pohybuje mezi sedmi a osmi hodinami a doba spánku by neměla klesnout pod pět hodin.

"Ve třetím věku je spánek roztříštěný a lidé se častěji budí. Snižuje se schopnost hlubokého spánku, který nám dává do dalšího dne síly a způsobuje, že se cítíme odpočatí. Jde o spánek s pomalými vlnami, který působí na neurofyziologické mechanismy spojené s pamětí a kognitivními procesy. Spánek je jedním z fyziologických jevů, který se v průběhu života nejvíce mění, a ztráta neuronů, k níž s věkem dochází, ovlivňuje spojení mezi mozkovými buňkami, které jsou klíčové pro produkci pomalých vln. Proto je spánek starého člověka méně hluboký a roztříštěný," uvádí prezident Italské asociace pro výzkum spánku Raffaele Ferri.

U starých lidí znehodnocují spánek různé nemoci. Jsou to bolesti klubů, ale také dýchací choroby, jako je bronchitida, astma, či spánková apnoe. Přidává se syndrom neklidných nohou.  Nikoli náhodnou jsou všechny neurodegenerativní choroby starých lidí provázeny poruchami spánku. Zvyšuje se rovněž riziko pádu: staří lidé si mohou způsobit zlomeniny, které je obtížné napravit, a ty jsou často předzvěstí celkového úpadku.