Občasné hladovění prospívá zdraví? Vědci zjistili něco nečekaného

Studie realizované na myších vysvětlují, že dokonce i mozek může mít užitek z občasného vynechání jídla. Tělo při půstu vstupuje do stavu "zachování života" a zvyšuje se funkčnost mozku, píše italský deník Corriere della Sera.

Podle Marka Mattsona, šéfa laboratoře neurověd z amerického Národního ústavu pro výzkum stárnutí, zbývá ověřit, zda takové mechanismy probíhají i u člověka a zda přerušovaný půst může přispět k lepší práci mozku.

Myši byly krmeny jen v některých dnech. Ukázalo se, že se u nich vytvářel větší počet neuronů a větší počet synapsí, tedy spojů mezi nervovými buňkami, a tím se zlepšovala schopnost učení, paměti a mozková aktivita vůbec. Je tomu tak proto, že za deset až 14 hodin hladovění se vyčerpají energetické rezervy glykogenu, zásobního polysacharidu v těle živočichů, a organismus proto musí čerpat energii z tuků nalézajících se v tukových buňkách.

Tuky se přeměňují na ketony, molekuly stimulující aktivitu a růst neuronů. Proto má půst pozitivní vliv na kognitivní schopnosti. Podle Mattsona je pravděpodobné, že stejně tak je tomu i u člověka, protože metabolické cesty jsou stejné.

Mattson, který už 35 let nesnídá a získává svůj denní přísun kalorií jen v rozmezí šesti hodin za den, zdůrazňuje, že pozitivní účinky půstu vyplývají z evoluce našeho druhu. "Po většinu naší historie jsme určitě nejedli třikrát denně a mezi tím nějakou tu přesnídávku. Náš organismus se vyvíjel tak, aby vydržel období s nedostatkem potravy. U myší vede hladovění k účinnější mentální funkci a k větší pozornosti a jeho účinky trvají jeden nebo dva týdny. Jestliže jíme méně, nevede to k témuž účinku. Když konzumujeme tři jídla za den, byť s nižším množstvím kalorií, obnovují se vždy energetické rezervy. A tak i když jsme třeba šest hodin bez jídla, nevede to k žádnému zvýšení ketonů, k němuž dochází jedině tehdy, když tělo spotřebovává tuky jako zdroj energie," vysvětluje Mattson.