Jídlo jako příčina sváru. Izraelci prý kradou palestinskou kulturu

Mezi Jeruzalémem a Tel Avivem leží uměle vytvořená zahrada nazvaná Eden. Nacházejí se v ní libanonské cedry, i původní druhy oliv a vinné révy, stejně tak jako divoká šalvěj a celá řada dalších bylinek. Rostliny tu ale nejsou pro okrasu a slouží jinému účelu.

Archeoložka Tova Dicksteinová ji zamýšlela jako laboratoř v přírodě, kdy by mohla zkoumat suroviny, které se ve starověku používali v izraelské gastronomii a dnes se pozvolna vrací. 

"Na starověkou kulturu jakoby Izrael už dávno zapomněl," uvádí Dicksteinová. Zároveň připomíná, že strava starověkých Izraelitů byla mnohem bohatší a neomezovala se jen na falafel, hummus či zeleninovou stravu, jako je tomu dnes.

V biblických dobách byl Izrael pověstný svým vínem, medem a granátovými jablky a olivovým olejem. Izraelité také dříve mnohem více jedli luštěniny a obiloviny (čočka a ječmen). 

O izraelskou kuchyni je ve světě zájem, ovšem sami izraelští kuchaři se snaží přijít na to, co ji dělá tak specifickou. Země samotná se zmítá v náboženských konfliktech a některé pokrmy se dostaly do národnostních debat. Mnoho palestinských aktivistů tak izraelské kuchaře obviňuje z kulturní krádeže. Naopak Dicksteinová poukazuje na to, že v kulinářském dědictví Izraele se odráží mnoho vlivů ostatních kultur, které na tomto území od pradávna existovaly. 

Tova Dicksteinová je fascinována popisem jídla v Bibli a vidí národní kuchyni jako cestu ke spojování lidí a kultur. Ona sama, společně s dalšími vědci a kuchaři se snaží připravovat pokrmy podle původních receptů. Vede také workshopy, na kterých se účastníci učí tato biblická jídla připravovat s využitím původních technologií. 

"Když jsem poprvé začala, Izraelci nechtěli mluvit o (biblickém jídle), protože to viděli jako náboženskou záležitost," říká vědkyně. Poukazuje přitom na spor mezi zastánci sekulárního proudu a ortodoxního. 

Discksteinová se snaží společně s ostatními izraelskými a palestinskými vědci odhalit historii a vývoj místních potravin. Zároveň tvrdí, že Židé po celém světě používali jídlo k prohlubování povědomí o národní identitě.