Intimnosti ve středověku? Takhle vypadal prastarý návod na milování

Stejně jako Platón, Champier doporučuje jako ideální věk pro svatbu u dívek mezi 16-20 a u mužů mezi 30-35. Pokud si muž vezme mladší dívku, podle Champiera hrozí, že dívka bude celé manželství nemocná a místo toho, aby se starala o manžela bude se muset manžel starat o ni. To ale platí pouze pokud žena není vysoká, takové se mohou provdat i dříve. Pokud už oběma manželům bylo 21 mohou s klidem počít, jejich „děti budou atraktivní a budou mít dobrou povahu, dobře rostlé údy a zdravou mysl.“

Stejně tak důležité je podle Champiera roční období, ve kterém má ke styku dojít. Stejně jako spousta jiných zdravotních záležitostí, i při početí potomka je potřeba se řídit teorií čtyř humorů. Proto je nejlepší počít na jaře, které je teplé a vlhké, druhým nejlepším obdobím je potom trochu překvapivě zima a nejhorším obdobím je potom podzim. Stejně tak důležitá je pro zdravý sex denní hodina.

Champier důrazně varuje, že by se na to nemělo jít po jídle, protože „pokud muž, který je plně nasycený vstoupí do světa tělesných potěšení, oslabuje své tělo a nervy a způsobí si bolest v nohou a kolenou. Zároveň si způsobí zácpy všude ve svém těle, což podporuje husté šťávy a pokud tak činí pravidelně, jeho tělo bude obsahovat příliš mnoho vody a kvůli tomu bude mít problémy s dýcháním a třesem končetin.“ Ale hladový muž na tom není o moc lépe, protože své tělo přílišně vysuší. To zase podle Champiera zhoršuje zrak a někdy může způsobit dokonce paralýzu.  Jediná opravdu bezpečná doba je hned po ráno po dostatečném spánku.

Jestli se na něčem středověcí lékaři s těmi dnešními shodnou, je to důraz na správné stravování. Velmi se už liší jejich názory na to, jak by taková strava měla vypadat. Podle Champiera může špatná strava velice snadno způsobit neplodnost, například když někdo pije příliš mnoho studené vody nebo jí mnoho hořkého jídla. Sterilitu může způsobit i nedostatek jídla nebo naopak jeho nemírná konzumace.

Jako většina středověkých myslitelů i Champier varuje před příliš častým sexem, který může poškodit nervy, oslabuje žaludek, zrychluje stárnutí, způsobuje vypadávání vlasů a zhoršuje zrak. Champier dává i konkrétní příklady nemírného holdování postelovým radovánkám: „Samci vrabčáků žijí pouhé dva roky kvůli svému smilnění… a jak můžeme často vidět, ti kteří si berou nádherné ženy, často umírají mladí a někdy dokonce hned po sňatku, z důvodů požívání nadměrné rozkoše.“ I pokud člověk nezemře okamžitě, tak nemírné smilnění vede ve stáří ke dně a zmalátnění končetin. Oproti středověké tradici, která měla ženu za hlavní zdroj chtíče, Champier roli v ženy v tomto ohledu kupodivu oceňuje: „Ženy, které milují své muže a chtějí s nimi žít po velmi dlouhý čas, krotí jejich nemírné sexuální touhy, protože myslí na nebezpečí, které z nich plynou.“

Ne každý člověk je ale podle Champiera stavěný na sex, ideální temperament mají lidé, u kterých dominuje horkost a vlhkost, tedy sangvinici a dobře jsou na tom i flegmatici. Ovšem někteří lidé by se měli sexu vyhnout úplně: „Ti, kteří jsou sušší a mají hubené tělo by měli před tělesnými choutkami prchat, tak jako každý prchá před vrahy a loupežníky. Není pro ně nic nebezpečnějšího.“ Sex také není dobrý pro osoby se zrakovým postižením nebo slabým žaludkem, ale vyhnout by se sexu měli i ti, kteří na něj nejsou zvyklí nebo ho neprovozovali po delší dobu.