První římský císař? Zálusk si dělal už Pompeius, skončil bez hlavy v tratolišti krve

Dobu od 60. let 1. století př. n. l. do zavraždění Gaia Iulia Caesara (44 př. n. l.) lze pokládat za vrcholnou fázi boje o samovládu nad antickým Římem. Na politickou scénu vstupuje Gnaeus Pompeius Magnus (106 – 48 př. n.l.), výjimečný vojevůdce, o němž někteří současní historikové dokonce hovoří jako o prvním římském císaři (princeps). Jde o tvrzení značně odvážné, protože za prvního císaře je tradičně pokládán až Octavianus (od roku 27 př. n. l. s titulem Augustus). Osobnost Pompeia fascinovala už antické historiky. Pojďme se podívat, co o něm a vůbec o dění v Římě zaznamenali.

Pompeius stavěl svou moc na vojenských úspěších v zahraničí, čímž si získal podporu hlavně mezi senátory a u magistratur (vysokých úřadů, např. konzulů), lid (plebs) byl na jeho straně jen částečně. Pompeius byl roku 67 př. n. l. pověřen mimořádným pravomocemi v boji s piráty. „Jeden z Pompeiových přátel podal návrh, který mu nedával jen vládu nad loďstvem, ale přímo samovládu a neomezenou moc nad všemi lidmi, neboť podle tohoto návrhu měl vládnout na celém Středozemním moři až k Hérakleovým sloupům a nad pruhem pevniny sahajícím 400 stadií od moře. Před touto mírou uniklo jen málo zemí římské říše,“ píše historik Plútarchos k zákonu o pirátech (lex de piratis).

Tato právní norma byla prvním precedentem principátu, raného římského císařství, protože mimořádná moc byla udělena soukromé osobě a nikoli vysokému úřadníkovi. A navíc Pompeiovy pravomoci platily déle než jeden rok, jak bylo dosud zvykem.

V roce 66 př. n. l. Pompeius získal mimořádnou plnou moc (lex de imperio Gn. Pompei) ve válce proti Mithridatovi VI. Ta mu zajišťovala vrchní velení nad veškerou římskou ozbrojenou mocí, a to i na území města Řím, kde až dosud byla přítomnost armády zakázána (vyjma oslav triumfů). „To znamenalo, že se celá moc Říma dostala do rukou jedinému člověku. Pompeius, třeba při hlasování nepřítomen, se stal z moci zákona neomezeným pánem skoro nad vším tím, co si kdysi občanskou válkou vynutil Sulla,“ pokračuje Plútarchos.

Jelikož Pompeius svou vládu opřel o vojenské zahraniční záležitosti a nijak neuzurpoval práva sanátu („strážce republiky“), byl jím akceptován. V interních záležitostech Říma vše vypadalo, že republika funguje. Bylo to ale jen zdánlivé. „Stát byl již dlouho v rozkladu a úřady se obsazovaly násilím, za úplatky, nezákonným získáváním přízně a pomocí kamenů nebo mečů. Podplácení a korupce bujely bez jakýchkoli zábran a lid chodil k volbám s předem prodaným hlasem,“ líčí historik Appiános úpadek římské republiky. Jak se zdá, platí zde pořekadlo „historie se opakuje“.

V roce 60 př. n. n. vzniká první triumvirát. Šlo o soukromovou dohodu, tj. bez zákonného uznání, mezi Pompeiem, Caesarem a Crassem o vzájemné podpoře při volbách a řešení státních záležitostí. Díky tomuto paktu se v roce 59 př. n. n. stal konzulem Caesar. V době jeho tažení proti Galům (58 – 50 př. n. n.) získal větší vliv v Římě Pompeius. Ten se v roce 55 př. n.l. stal společně s Crassem konzulem. Poté měl na rok odejít jako správce (prokonzul) do Hispánie, ale proti všem zvyklostem zůstal v Římě a provincii spravoval skrze místodržící, což se dá přirovnat k praxi pozdějších císařů. Crassus v té době vedl válku proti Parthům na Blízkém východě. Situace tedy byla více než jasná: Pompeiovi sokové se ocitli mimo město Řím, a nikdo už mu tak neměl zabránit v samovládě. Problém ovšem nastal, když Crassus padl v bitvě u Karrh v roce 53. př. n. l. Caesar si mezitím vydobyl vojenskou proslulost a přízeň armády. Poměr sil mezi Caesarem, který dozajista také chtěl vládnout sám, a Pompeiem byl takřka vyrovnaný.

Historik Appiános k tomu uvádí: „Začalo se vskutku mluvit o tom, že jediným lékem ve zlé situaci je samovláda a že je třeba zvolit muže energického i mírného zároveň. Měli na mysli Pompeia, který má dost vojska, je oblíbený u lidu a má v úctě senát, žije skromně a rozumně a je vlídný při osobním styku.“ V roce 52 př. n. l. byl Pompeius zvolen konzulem bez kolegy, což byla další rána pravidlům republiky.

Je zde však ještě Caesar. Východiskem z této situace byla občanská válka, kterou Pompeius prohrál bitvou u Farsálu v Thesálii roku 48 př. n. l., byť byl ve vojenské přesile. Po porážce hledal záchranu v útěku do Egypta, kde tehdy vládl Prolemaios XIII., bratr proslulé Kleopatry.

V Egyptě se však mnozí domnívali, že pokud Pompeiovi dají azyl, poskytnout tím Caesarovi záminku k vojenské výpravě. Králův učitel Theodotos navrhl Pompeia zavraždit, což bylo schváleno. Pompeius byl vylákán na loďku, která ho měla údajně dopravit ke králi. Pompeiovi se zdálo všechno podezřelé, zvlášť když během plavby poznal v jednom ze svých průvodců římského vojáka. Ten pak Pompeiovi jako první zasadil ránu dýkou, načež se přidali i ostatní. Po setnutí hlavy bylo tělo pohozeno na břehu, kde dal jeden z Pompeiových propuštěnců jménem Philipus postavit prostou pohřební hranici, na níž bylo Pompeiovo tělo spáleno. Záhy dorazil do Egypta Caesar. Jako dar na uvítanou mu byla předána v koši zabalená Pompeiova hlava, ale Caesar nebyl kupodivu potěšen, naopak se dle dochovaných historických záznamů rozplakal. Brzy poté byl Ptolemaios XIII. sesazen z trůnu a Potheinos popraven.

Související

Více souvisejících

římská říše historie Gnaeus Pompeius Magnus Gaius Julius Caesar

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 4 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 6 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 21 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy