Dělba moci je základní poučku občanské výchovy už od základních škol, ale kde se vzala? Vznikla až během demokratických revolucí nebo jde o ideu starší? A jak se chápání dělby moci dostalo k současnému pojetí, které převládá v drtivé většině demokratických systémů, včetně toho českého?
Jisté rozdělení mocí bylo běžné ve starověkých městských státech. Aristotelés ve svém spise Politika, které stojí na zkoumání desítek ústav řeckých městských států přišel s pojmem smíšené ústavy, která kombinuje prvky monarchie, demokracie a oligarchie. Ukázkovým příkladem takovéto smíšené ústavy podle pozdějšího historika Polybia byla Římská republika, kde byla moc rozdělena mezi senát (oligarchie), zákonodárná shromáždění občanů (demokracie) a výkonné úřady (monarchie).
Senát řídil zahraniční a vojenskou politiku a mohl vydávat příkazy výkonné moci. Zákonodárná shromáždění všech občanů vydávala zákony a volila vysoké úředníky, jimž pak byla svěřena moc výkonná. Zásadní problém, který znamenal konec Římské republiky byl úřad diktátora, který byl sice volen pouze na omezenou dobu a pouze v případě vojenského ohrožení, ale jeho úřad právě toto rozdělení moci narušoval. A bylo tak jen otázkou času, než diktátoři postupně přeměnili republiku na císařství.
Princip dělby moci byl částečně uplatňován také v pozdním středověku v tzv. stavovských monarchiích (například země Koruny české mezi husitstvím a Bílou Horou), ve kterých byl král omezen částečně v soudní (panský zemský soud), výkonné (vybírání daní a svolávání zemské hotovosti) i legislativní moci (volební kapitulace, kterými zaručoval, že nebude rušit starodávné zákony a privilegia jednotlivých stavů). Toto středověké pojetí moci bylo tak mnohem více jeho rozdělením a nikoli oddělením, jak ho chápeme dnes. Jinými slovy dvě základní mocenská těla měla v určité formě podíl na všech třech v moderní době uznávaných typech moci.
Každopádně postupem času se panovníci snažili všemožnými způsoby usilovali o svou absolutní moc a snažili se zbavit kontroly sněmem a stavy. U nás k tomuto přerodu došlo poměrně náhle po Bíle hoře ve většině Evropy ale tento přerod probíhal mnohem pozvolněji a postupnou a pomalou uzurpaci moci panovníkem.
Trochu překvapivě je pro moderní chápání dělby státní moc významné období reformace, zejména postava radikálního reformátora Jana Kalvína. Ten se inspiroval Aristotelovou teorií smíšené ústavy a snažil se prosadit jakousi rovnováhu mezi monarchií a demokracií. Zásadní je, jeho názor, že by se jednotlivé složky moci měly navzájem kontrolovat a udržovat tak politický systém v rovnováze.
Není rovněž náhodou, že zakladateli amerických kolonií byli náboženští radikálové inspirování Kalvínem, kteří byli vyhnáni z Britského království. Jejich kolonie v Novém světě měly totiž poměrně značnou volnost ve samosprávě, která fungovala na volbě soudního shromáždění, které mělo na starosti soudní a zákonodárnou složku moci a kterým byl zvolen guvernér. Guvernér poté dosadil několik dalších úředníků, kteří spolu s ním představovali výkonnou moc.
Jedním z prvních, kdo myšlenku dělby moci zásadněji teoreticky rozpracoval a spojil s demokratickým zřízením byl filosof John Locke. Dospěl k názoru, že pro stát je dělba moci klíčová. Jeho koncepce ale byla od dnešního chápání poněkud odlišná, nepočítal totiž se samostatnou justicí, místo toho uznával jako třetí složku moc federativní, v podstatě zahraniční politiku. Klasický princip dělby moci navrhl až francouzský filosof Montesquieu ve spise O duchu zákonů, kde představil rozdělení na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Základní myšlenkou je, aby se zajistila soudcovská nezávislost a výkonná moc byla omezena zákony, jež si nemůže dávat sama.
Významné rozpracování tohoto principu pak provedl James Madison v Listech federalistů. Tímto způsobem se princip dělby moci inspirovaný samosprávou kolonií v Americe vrátil oklikou do ústavy Spojených států Amerických, které byla velmi ovlivněna myšlenkami francouzských osvícenců. Nejzávažnější dokument Francouzské revoluce, Deklarace práv člověka a občana celý vývoj víceméně završila prohlášením, že „společnost, ve které není zajištěna záruka práv a vytyčena dělba moci, nemá vůbec ústavu“.
Související
Vláda slibuje dokončení trestního řádu i digitalizace veřejné správy
Končící ministryně Benešová souhlasí s justičním programem koalice, má i výhrady
justice , zákony , filozofie , historie
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 40 minutami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 1 hodinou
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 2 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 2 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 3 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 3 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 3 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 4 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 4 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 5 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 6 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 7 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 7 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 7 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 9 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
Hackeři, sympatizující s opozicí vůči běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi, úspěšně pronikli na server tajné politické policie KGB a zveřejnili online 40 000 udání, včetně nabídek dobrovolné spolupráce, a to i od Bělorusů žijících v zahraničí, včetně Česka.
Zdroj: Libor Novák