Vzpoura na lodi Bounty není filmová fikce. Nečekané důsledky má dodnes

Vzpoura na lodi Bounty patří k legendám filmové historie, ať už se jednalo o snímek, ve kterém exceloval Marlon Brando z roku 1962 nebo o další úspěšné a slavné filmové zpracování s Melem Gibsonem a Anthony Hopkinsem z 80. let. Filmům předcházela nejen starší filmová zpracování ještě z předválečných let a několik knižních zpracování, ale co je ještě zajímavější, vzpoura na lodi Bounty je reálnou historickou událostí, která má dodnes své důsledky.

Nákladní loď Bounty vyplula v prosinci roku 1787 z anglického přístavu Portsmouth. Jejím cílem bylo zajistit náklad chlebovníku. Jeho přesazení a rozšíření na karibských ostrovech mělo zajistit laciný zdroj potravy pro tamější koloniální otroky. Rostlina je dodnes považována za nedostatečně využívaný zdroj potravy. Plody s obvyklou hmotností cca 16 kilogramů (největší rekordman však dosáhl dokonce 80 kilogramů) mnozí aktivisté prosazují jako náhražku masa, jelikož produkce masa je druhým nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím globální oteplování.

Český název chlebovník vznikl z důvodu, že upečený plod stromu s anglickým názvem jackfruit totiž chutná podobně jako chleba. Rostlinu objevil William Bligh, který se vypracoval od plavčíka sloužícího v královském britském námořnictvu již od sedmi let v poručíka a velitele lodi Bounty a později se stal dokonce admirálem a koloniálním guvernérem, ovšem to bylo až poté, kdy jen o vlásek unikl smrti při vzpouře na lodi Bounty.

Půlroční dovolená na Tahiti

Když posádka Bounty dorazila na Tahiti, kde se měly sazenice chlebovníku sbírat a připravovat pro transport, zastihlo námořníky nepříznivé počasí, které neumožňovalo práci na přesazování. Posádka se na ostrově zdržela takřka půl roku, než naložila potřebné množství rostliny. Za tu dobu mezi mužstvem značně poklesla morálka. Námořníci byli zvykli na dřinu a těžké podmínky během mořeplavby a občasně se počítalo i s fyzickými tresty. Bohužel nevíme, jak moc si Bligh rozuměl s karabáčem, ale dost možná se nejednalo o takového tyrana, jak ho popisují některá umělecká zpracování příběhu, jelikož vzbouření námořníci ho samozřejmě mohli mučit nebo brutálně zavraždit. Jeho přístup byl na tehdejší poměry spíše mírný.

Během pobytu na Tahiti námořníci snadno zjistili, že bezpracný život v obklopení domorodých dívek je daleko pohodlnější než dril na lodi. Během zpáteční cesty se poručík Bligh pokoušel postavit mužstvo do latě pomocí zpřísnění disciplíny a zmenšením přídělů jídla a vody. Námořníkům však přetekla trpělivost.

Rebelii vedl pomocník navigačního důstojníka, ale z nouzových důvodů sloužící jako zastupující poručík, Fletcher Christian. Velitel Bligh byl vysazen s dalšími muži, kteří za ním pevně stáli, v nouzovém člunu na otevřené moře. I když šance na přežití byla poměrně malá podařilo se jim po více než čtyřicetidenní plavbě doplout k přístavu Kuopang na ostrově Timur a odtud se jim podařilo dostat zpět do Anglie.

Chytrý manévr

Zatímco si vzbouřenci užívali na Tahiti, vůdce vzpoury tušil, že dříve nebo později na ně britské námořnictvo vyšle trestnou výpravu. Navrhl tak přesun na ostrov Pitcairn, jehož polohu britské námořnictvo nemělo znát a část z rebelů s ním a s několika ženami z Tahiti odjela. Potomci těchto námořníků žijí na Pitcairnu dodnes, zatímco trestná výprava vedená kapitánem Edwarsem dostihla vzbouřence, kteří na tahiti zůstali, díky informacím od Bligha, jehož po omilostnění soudem čekala skvělá kariéra, jak jsme uvedli na začátku článku.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie Námořnictvo kolonialismus filmy lodě, jachty, plavidla

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

20. prosince 2024 18:39

Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru

Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy