Oběti gilotiny po useknutí hlavy ještě žily? Poprava vražedkyně Cordayové způsobila poprask

Gilotina coby popravčí nástroj byla na vrcholu slávy během Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou měla být rychlá a spolehlivá. Bylo tomu tak však vždy?

Známý popravčí nástroj s názvem gilotina se skládá ze dřevěné desky, z těžkého závaží a sekery se šikmým ostřím. Název dostal po doktorovi Josephu-Ignaci Guillotinovi, který byl velkým příznivcem tohoto nástroje. Sám však není vynálezcem gilotiny, i když jí dal jméno! Popravčí nástroje na podobném principu jako gilotina se prokazatelně používaly například v Německu nebo v Anglii již v 11. století.

Popravy gilotinou byly nejčastější během Velké francouzské revoluce – první taková poprava se uskutečnila v roce 1792 v Paříži. O popularizaci nového popravčího nástroje se postarali doktoři J. I. Guillotin a Louise. Proto se gilotině nejprve říkalo „louison“ nebo „louisette“. Oba muži se ostře postavili proti trestům smrti. Protože však se svými názory neuspěli, začali alespoň propagovat humánnější a rychlejší metodu trestu smrti – tedy gilotinu.

Během Velké francouzské revoluce proběhlo několik veřejných poprav gilotinou, a to na náměstí du Carrousel a na Náměstí Revoluce v Paříži. Úplně poslední veřejná poprava tímto nástrojem ve Francii se pak konala dne 17. června roku 1939. Gilotinu používali během druhé světové války také nacisté.

Vraťme se však k Velké francouzské revoluci. Tehdy totiž došlo k popravě, která vzbudila rozruch. Jednalo se o setnutí hlavy vražedkyně Jeana-Paula Marata – jmenovala se Charlotta Cordayová.

Charlotta Cordayová se narodila do chudé šlechtické rodiny. Vychovávána byla v klášteře. Během Velké francouzské revoluce se přiklonila na stranu girondistů, tedy umírněných revolucionářů. Po popravě francouzského panovníka Ludvíka XVI. se odhodlala k vraždě Jeana-Paula Marata. Osudného dne 13. července roku 1793 mu probodla srdce kuchyňským nožem. Marat v té chvíli zrovna ve vodní lázni odpočíval a léčil si lupénku.

Charlotta Cordayová byla přistižena při činu a ihned zadržena. Následovalo její umístění do věznice Conciergerie v Paříži. Z večera 13. července 1793, tedy ze dne vraždy, se dochoval dopis, který vražedkyně adresovala svému otci. V něm píše, že svým činem chtěla pomstít nevinné oběti a zabránit dalším krutostem, které by měl tyran Marat na svědomí.

Dne 14. července 1793 odsoudil Charlottu Cordayovou Revoluční tribunál za vraždu. Čekala jí poprava gilotinou. V den popravy byla oblečená do červené košile – tu tehdy museli obléknout zrádci. Před smrtí jí bylo umožněno vyzpovídat se knězi, vražedkyně to však odmítla. Vyslovila své poslední přání, aby člen národní gardy zhotovil její portrét. Po celou dobu byla žena klidná a vyrovnaná, vyzařovala z ní odvaha, dokud jí gilotina nesetnula hlavu. Tím však celá poprava neskončila. Kat tehdy zvedl useknutou hlavu a pořádně ji nafackoval! Podle tehdejších svědectví se obličej mrtvé zašklebil!

Je tedy možné, aby oběti gilotiny po useknutí hlavy ještě žily? Tuto otázku si pokládali lékaři již v době Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou byla sice považována za rychlý a spolehlivý trest smrti, ovšem některé případy svědčily spíš o opaku. Francouzský šlechtic, chemik a právník Antoine-Laurent de Lavoisier zemřel za Velké francouzské revoluce pod ostřím gilotiny. Údajně svou popravu pojal jako experiment. Jeho asistent měl zjistit, zda člověk žije ještě poté, co mu gilotina setne hlavu. Muži byli domluveni, že Lavoisier bude rychle mrkat, a to do té doby, než zemře. A šlechticova hlava mrkala ještě asi po dobu jedné minuty po setnutí!

K dalšímu experimentu s useknutou hlavou došlo v roce 1905, rovněž v Paříži. Dne 30. června tohoto roku byl lékař Gabriel Beaurieux přítomen u popravy Languilla, jistého bandity, a to z jednoho prostého důvodu – aby dokázal, že hlava popraveného člověka ještě nějakou dobu žije. Doktor po setnutí hlavy zakřičel banditovo jméno. V tu chvíli useknutá hlava otevřela oči a zírala na lékaře! Toto se stalo dokonce dvakrát po sobě, než nešťastník konečně zemřel.

Související

Více souvisejících

gilotina popravy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy