Gilotina coby popravčí nástroj byla na vrcholu slávy během Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou měla být rychlá a spolehlivá. Bylo tomu tak však vždy?
Známý popravčí nástroj s názvem gilotina se skládá ze dřevěné desky, z těžkého závaží a sekery se šikmým ostřím. Název dostal po doktorovi Josephu-Ignaci Guillotinovi, který byl velkým příznivcem tohoto nástroje. Sám však není vynálezcem gilotiny, i když jí dal jméno! Popravčí nástroje na podobném principu jako gilotina se prokazatelně používaly například v Německu nebo v Anglii již v 11. století.
Popravy gilotinou byly nejčastější během Velké francouzské revoluce – první taková poprava se uskutečnila v roce 1792 v Paříži. O popularizaci nového popravčího nástroje se postarali doktoři J. I. Guillotin a Louise. Proto se gilotině nejprve říkalo „louison“ nebo „louisette“. Oba muži se ostře postavili proti trestům smrti. Protože však se svými názory neuspěli, začali alespoň propagovat humánnější a rychlejší metodu trestu smrti – tedy gilotinu.
Během Velké francouzské revoluce proběhlo několik veřejných poprav gilotinou, a to na náměstí du Carrousel a na Náměstí Revoluce v Paříži. Úplně poslední veřejná poprava tímto nástrojem ve Francii se pak konala dne 17. června roku 1939. Gilotinu používali během druhé světové války také nacisté.
Vraťme se však k Velké francouzské revoluci. Tehdy totiž došlo k popravě, která vzbudila rozruch. Jednalo se o setnutí hlavy vražedkyně Jeana-Paula Marata – jmenovala se Charlotta Cordayová.
Charlotta Cordayová se narodila do chudé šlechtické rodiny. Vychovávána byla v klášteře. Během Velké francouzské revoluce se přiklonila na stranu girondistů, tedy umírněných revolucionářů. Po popravě francouzského panovníka Ludvíka XVI. se odhodlala k vraždě Jeana-Paula Marata. Osudného dne 13. července roku 1793 mu probodla srdce kuchyňským nožem. Marat v té chvíli zrovna ve vodní lázni odpočíval a léčil si lupénku.
Charlotta Cordayová byla přistižena při činu a ihned zadržena. Následovalo její umístění do věznice Conciergerie v Paříži. Z večera 13. července 1793, tedy ze dne vraždy, se dochoval dopis, který vražedkyně adresovala svému otci. V něm píše, že svým činem chtěla pomstít nevinné oběti a zabránit dalším krutostem, které by měl tyran Marat na svědomí.
Dne 14. července 1793 odsoudil Charlottu Cordayovou Revoluční tribunál za vraždu. Čekala jí poprava gilotinou. V den popravy byla oblečená do červené košile – tu tehdy museli obléknout zrádci. Před smrtí jí bylo umožněno vyzpovídat se knězi, vražedkyně to však odmítla. Vyslovila své poslední přání, aby člen národní gardy zhotovil její portrét. Po celou dobu byla žena klidná a vyrovnaná, vyzařovala z ní odvaha, dokud jí gilotina nesetnula hlavu. Tím však celá poprava neskončila. Kat tehdy zvedl useknutou hlavu a pořádně ji nafackoval! Podle tehdejších svědectví se obličej mrtvé zašklebil!
Je tedy možné, aby oběti gilotiny po useknutí hlavy ještě žily? Tuto otázku si pokládali lékaři již v době Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou byla sice považována za rychlý a spolehlivý trest smrti, ovšem některé případy svědčily spíš o opaku. Francouzský šlechtic, chemik a právník Antoine-Laurent de Lavoisier zemřel za Velké francouzské revoluce pod ostřím gilotiny. Údajně svou popravu pojal jako experiment. Jeho asistent měl zjistit, zda člověk žije ještě poté, co mu gilotina setne hlavu. Muži byli domluveni, že Lavoisier bude rychle mrkat, a to do té doby, než zemře. A šlechticova hlava mrkala ještě asi po dobu jedné minuty po setnutí!
K dalšímu experimentu s useknutou hlavou došlo v roce 1905, rovněž v Paříži. Dne 30. června tohoto roku byl lékař Gabriel Beaurieux přítomen u popravy Languilla, jistého bandity, a to z jednoho prostého důvodu – aby dokázal, že hlava popraveného člověka ještě nějakou dobu žije. Doktor po setnutí hlavy zakřičel banditovo jméno. V tu chvíli useknutá hlava otevřela oči a zírala na lékaře! Toto se stalo dokonce dvakrát po sobě, než nešťastník konečně zemřel.
Související

Z trůnu pod gilotinu: Ludvík XVI. přišel o hlavu bizarním způsobem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Pokud zaútočíte na Polsko, přijde devastující reakce, varuje NATO Putina
před 2 hodinami

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?
před 3 hodinami

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu
před 4 hodinami

Táhněte, obořila se vulgární lékařka na pacientku. Incident řeší i policie
před 4 hodinami

„Nejhorší premiér Babiš!“ Koalice SPOLU paroduje kampaň hnutí ANO a vrací úder webem a kolážemi
před 4 hodinami

Výbuch v Poličce se vyšetřuje. Policie prozradila, na co má podezření
před 5 hodinami

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří
před 6 hodinami

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli
před 7 hodinami

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"
před 8 hodinami

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize
před 9 hodinami

Proč Rusko kývlo na příměří v Černém moři? Ukrajině nic nepřináší, profituje z něj Kreml
před 10 hodinami

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil
před 10 hodinami

Fialova vláda selhává. Její neschopnost a neefektivita způsobí víc, než jen prohru ve volbách
před 11 hodinami

Inferno v Jižní Koreji: Největší požár v historii země pohltil tisíc let starý chrám, zřítil se hasicí vrtulník
před 12 hodinami

Carney na USA nenechal nit suchou. Trumpovu administrativu po úniku informací tvrdě zkritizoval
před 12 hodinami

Zásoby potravin na tři dny v každé domácnosti. EU dnes představí krizový scénář pro válku a katastrofy
před 13 hodinami

Dva dokumenty, dvě různé dohody. Co je vlastně výsledkem úterých rozhovorů?
před 14 hodinami

Počasí příští týden: Do Česka se mohou vrátit mrazy
včera

Čtvrtá trasa metra v nedohlednu. Antimonopolní úřad odvolal vítěze tendru
včera
Konverzace na Signalu je jen špičkou ledovce. Bezpečnostní problémy v USA sahají mnohem dál
Nedávné bezpečnostní pochybení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa znovu otevřelo otázku role Národní bezpečnostní rady (NSC) v tvorbě americké zahraniční politiky, upozornil server National Interest.
Zdroj: Libor Novák