Oběti gilotiny po useknutí hlavy ještě žily? Poprava vražedkyně Cordayové způsobila poprask

Gilotina coby popravčí nástroj byla na vrcholu slávy během Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou měla být rychlá a spolehlivá. Bylo tomu tak však vždy?

Známý popravčí nástroj s názvem gilotina se skládá ze dřevěné desky, z těžkého závaží a sekery se šikmým ostřím. Název dostal po doktorovi Josephu-Ignaci Guillotinovi, který byl velkým příznivcem tohoto nástroje. Sám však není vynálezcem gilotiny, i když jí dal jméno! Popravčí nástroje na podobném principu jako gilotina se prokazatelně používaly například v Německu nebo v Anglii již v 11. století.

Popravy gilotinou byly nejčastější během Velké francouzské revoluce – první taková poprava se uskutečnila v roce 1792 v Paříži. O popularizaci nového popravčího nástroje se postarali doktoři J. I. Guillotin a Louise. Proto se gilotině nejprve říkalo „louison“ nebo „louisette“. Oba muži se ostře postavili proti trestům smrti. Protože však se svými názory neuspěli, začali alespoň propagovat humánnější a rychlejší metodu trestu smrti – tedy gilotinu.

Během Velké francouzské revoluce proběhlo několik veřejných poprav gilotinou, a to na náměstí du Carrousel a na Náměstí Revoluce v Paříži. Úplně poslední veřejná poprava tímto nástrojem ve Francii se pak konala dne 17. června roku 1939. Gilotinu používali během druhé světové války také nacisté.

Vraťme se však k Velké francouzské revoluci. Tehdy totiž došlo k popravě, která vzbudila rozruch. Jednalo se o setnutí hlavy vražedkyně Jeana-Paula Marata – jmenovala se Charlotta Cordayová.

Charlotta Cordayová se narodila do chudé šlechtické rodiny. Vychovávána byla v klášteře. Během Velké francouzské revoluce se přiklonila na stranu girondistů, tedy umírněných revolucionářů. Po popravě francouzského panovníka Ludvíka XVI. se odhodlala k vraždě Jeana-Paula Marata. Osudného dne 13. července roku 1793 mu probodla srdce kuchyňským nožem. Marat v té chvíli zrovna ve vodní lázni odpočíval a léčil si lupénku.

Charlotta Cordayová byla přistižena při činu a ihned zadržena. Následovalo její umístění do věznice Conciergerie v Paříži. Z večera 13. července 1793, tedy ze dne vraždy, se dochoval dopis, který vražedkyně adresovala svému otci. V něm píše, že svým činem chtěla pomstít nevinné oběti a zabránit dalším krutostem, které by měl tyran Marat na svědomí.

Dne 14. července 1793 odsoudil Charlottu Cordayovou Revoluční tribunál za vraždu. Čekala jí poprava gilotinou. V den popravy byla oblečená do červené košile – tu tehdy museli obléknout zrádci. Před smrtí jí bylo umožněno vyzpovídat se knězi, vražedkyně to však odmítla. Vyslovila své poslední přání, aby člen národní gardy zhotovil její portrét. Po celou dobu byla žena klidná a vyrovnaná, vyzařovala z ní odvaha, dokud jí gilotina nesetnula hlavu. Tím však celá poprava neskončila. Kat tehdy zvedl useknutou hlavu a pořádně ji nafackoval! Podle tehdejších svědectví se obličej mrtvé zašklebil!

Je tedy možné, aby oběti gilotiny po useknutí hlavy ještě žily? Tuto otázku si pokládali lékaři již v době Velké francouzské revoluce. Poprava gilotinou byla sice považována za rychlý a spolehlivý trest smrti, ovšem některé případy svědčily spíš o opaku. Francouzský šlechtic, chemik a právník Antoine-Laurent de Lavoisier zemřel za Velké francouzské revoluce pod ostřím gilotiny. Údajně svou popravu pojal jako experiment. Jeho asistent měl zjistit, zda člověk žije ještě poté, co mu gilotina setne hlavu. Muži byli domluveni, že Lavoisier bude rychle mrkat, a to do té doby, než zemře. A šlechticova hlava mrkala ještě asi po dobu jedné minuty po setnutí!

K dalšímu experimentu s useknutou hlavou došlo v roce 1905, rovněž v Paříži. Dne 30. června tohoto roku byl lékař Gabriel Beaurieux přítomen u popravy Languilla, jistého bandity, a to z jednoho prostého důvodu – aby dokázal, že hlava popraveného člověka ještě nějakou dobu žije. Doktor po setnutí hlavy zakřičel banditovo jméno. V tu chvíli useknutá hlava otevřela oči a zírala na lékaře! Toto se stalo dokonce dvakrát po sobě, než nešťastník konečně zemřel.

Související

Více souvisejících

gilotina popravy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

včera

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

včera

včera

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

včera

včera

včera

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

včera

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

včera

Pásmo Gazy

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

včera

Pentagon

Pentagon: Do Kurské oblasti míří tisíce severokorejských vojáků

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Kurské oblasti na západě Ruska se přesouvá několik tisíc příslušníků severokorejské armády. Pentagon se obává, že tyto jednotky budou nasazeny proti ukrajinské armádě, která si v Kurské oblasti udržuje kontrolu nad významným územím od srpnové ofenzívy.  

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kruhliakivka padla. Rusko obsadilo město osvobozené ukrajinskou armádou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ve středu obsadilo vesnici Kruhliakivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, která se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od města Kupiansk. Toto město se Moskva podle všeho snaží obklíčit. Před ruskou invazí žilo v Kruhliakivce kolem tisíce obyvatel, a vesnice se tak stala strategickým bodem pro obě strany konfliktu.

včera

včera

Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia odmítl tvrzení, že v Rusku působí severokorejští vojáci, a obvinil Spojené státy a Spojené království ze šíření "dezinformací". Moskva podle něj jedná v souladu s mezinárodním právem a v interakci se Severní Koreou neporušuje žádné závazky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy