Každodenní práce průvodců aneb jaké je to provázet na památkách?

Každý z nás jistě někdy navštívil nějaký hrad a zámek, popřípadě přírodní památku v podobě jeskyně. Doprovod nám při těchto prohlídkách dělají průvodci, ať už jsou to studenti na praxi, na brigádě či zaměstnanci. Pohled na ně a na jejich práci je velice individuální, najdou se jejich zastánci i odpůrci. Jaký je ovšem jejich příběh a co vše se skrývá za touto prací?

Tento článek nabízí výpovědi průvodců a průvodkyň z jednotlivých památek státní i soukromé sféry, které o zákulisí této práce řeknou více. Jedná se sice o subjektivní pocity, které však nabízí objektivní pohled na podstatu věci.

,,Tuhle práci opravdu může vykonávat jenom ten, koho to baví a naplňuje. Nemusí to být nutně student historie, spíše jsou mezi námi studenti práva, pedagogiky, apod. Historie a objekt je však baví a svým způsobem naplňuje.“ zmiňuje na úvod průvodce z jednoho z TOP 5 nejnavštěvovanějších objektů v ČR a dodává ,,K provázení vede dlouhá cesta, kdy se člověk učí dané texty v češtině i v dalších jazycích, seznamuje se s objektem a místem, čte další odbornou literaturu, aby věděl souvislosti, absolvuje školení bezpečnosti práce atd. Práce je to náročná. Mnohdy se stává, především v létě a během státních svátků, že se točíme na patě. I když nemáme třeba tři dny polední pauzu na oběd, půl hodinu nám z platu stejně strhnou, byť jsme za celý den nejedli a sotva se napili. Je to nefér, ovšem tuto práci musíte opravdu dělat s láskou a ne za peníze, jelikož i když umíte x stran textu klidně ve dvou jazycích a lítáte po zámku od rána do večera, máte na hodinu méně než v kdejakém supermarketu.“

„Je to hodně práce s lidmi. Někdy vás dokážou naplnit energií a dobrou náladou, někdy z vás naopak sílu a energii vysají.“ zmiňuje se průvodkyně z jiného objektu „Nejhorší asi je, že lidé stále kradou. Měli jsme tu šachy na šachovnici, ručně vyřezávané. Postupně se nám během prohlídky ztrácely, i když byly celkem daleko od provazu. Museli jsme je nakonec svázat lankem, jinak by nám za chvíli nezbyla ani ta šachovnice. Bohužel při skupinách, které mají třeba 40 lidí, se to nedá zcela uhlídat a lidé už jsou mnohdy takoví.“ krčí rameny a dodává „Navíc na takto malém soukromém objektu nejsme jen průvodci. Někdy plejeme záhony, hrabeme listí, luxujeme pantofle, sbíráme odpadky… jindy zase na recepci ubytováváme lidi, donášíme a odnášíme jídlo. Je to taková mnohotvárná práce.“

„Lidé nás často vidí na prohlídce a očekávají ten nejlepší výkon, ale i my jsme jenom lidi a nemáme vždy nejlepší podmínky v podobě nějakého zázemí. Pamatuji si časy, kdy jsme třeba nádobí museli mýt mezi lidmi na záchodech, světlo v průvodcárně bylo tak slabé, že když si člověk četl, kazil si oči. Ubytování pro průvodce je mnohdy také komornější, i když tam často tráví i celé prázdniny. Když jsem se já ubytovával v bytečku pro průvodce, ve vaně byla plíseň, ze dřezu rostl strom, skříně držely silou vůle, když hodně pršelo, přes okna protékala voda dovnitř. A ještě se za to ubytování něco málo platilo.“ popisuje své začátky už zkušený průvodce.

„Náš objekt je malý a tak jsem tu někdy jako průvodce sám, to znamená, že ze dvou okruhů se chodí během všedních dnů jen jeden a ten chodím celý den pouze já, to znamená při otvírací době od 10 do 16, jdu tento okruh šestkrát, přičemž nemám od úterý do pátku žádnou pauzu na jídlo, jen 5 minut mezi prohlídkami, kdy se můžu napít, dojít si na záchod. To ale návštěvníci nevidí.“ zmiňuje se průvodce z menšího objektu „Mně však někdy více mrzí chování návštěvníků, kteří si nás neváží. Samozřejmě, můžou být špatní průvodci, ale existují i dobří, velmi dobří. Návštěvníci se však občas chovají, jako by si koupí vstupenky koupili celý objekt, neposlouchají, skáčou do řeči, nedodržují pravidla apod. Průvodce musí být fyzicky i psychicky zdatný a musí být ochoten se zcela přizpůsobit chodu a potřebám daného objektu. Ručí nejenom za ochranu vystavených exponátů, ale také za bezpečí návštěvníků. To si lidé mnohdy neuvědomují a dělají si, co chtějí.“

„Někdy mě mrzí, že není zvykem u nás dávat dýško, jako třeba v Německu. Když se na to ptám přátel na příkladu restaurace, kde také dávají číšníkovi dýško, vysvětlují to, že se jim věnoval. To ano, ale věnoval se i dalším x stolům. Průvodce se také lidem věnuje plně hodinu, někdy i déle, a nějaká kačka pro něho ve vstupence opravdu není. I kdyby každý druhý, třetí ze skupiny dal pětikorunu, člověk by si dal třeba kafe, nebo by mu to zaplatilo cestu domů. Ale z toho už si jen děláme legraci.“ směje se průvodce jednoho z nejznámějších a nejvytíženějších objektů „Je to ale super práce, miluji ji. Vlastně jsme nejen průvodci, ale také strážci, někdy zpovědníky, mnohdy znalci na daný detail, psychology a herci. Ze všech těchto dílčích profesí máme užitky, ale i újmy, ať už je to psychické vyčerpání nebo třeba ztráta hlasu. Já sám přišel o hlas už třikrát.“ dodává.

„Na práci mě nejvíce baví setkávání se novými lidmi, mnohdy jsou milí a přátelští a člověk se hodně dozví, ať už od krajanů, nebo návštěvníků z Rakouska či USA. Baví mě i celkově historie a kouzlo zdejších zámeckých prostor. Je to zkrátka vášeň. Navíc, když vám na konci prohlídky lidé zatleskají a poděkují, popřípadě když vás o pár dní později potkají někde ve městě a z dálky vás zdraví a znovu děkují, víte, že ta práce má smysl.“ uzavírá svůj komentář jeden z průvodců a ostatní usměvavě souhlasí.

Související

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

Více souvisejících

historie ,  hrady a zámky ,  práce

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy