Pitný režim: Nutnost, či konspirační teorie? Některé mýty vás mohou stát zdraví

Jsou tací, co tvrdí, že pitný režim je jenom lobby firem, které vyrábějí balené vody. Lékaři i odborníci však potvrzují, že dostatečný přísun tekutin je pro fungování lidského organismu nezbytný.

Pojem pitný režim u nás v 80. letech zavedl MUDr. Bedřich Nejedlý, lékař a klinický biochemik, který zkoumal důvody zdravotních komplikací, ke kterým často bez zjevného důvodu docházelo během hospitalizace nebo v krátké době po chirurgickém zákroku. Pozorováním zjistil, že mnoho pacientů, především starších lidí, přichází do nemocnice k vyšetření nebo chirurgickému zákroku silně dehydratovaných.

„Každý chirurgický výkon, který traumatizuje tkáně a je spojen s větším či menším krvácením, je spojen se ztrátami tzv. extracelulární tekutiny. Proto je tak důležitá adekvátní hydratace, většinou i s doplněním během operačního výkonu. Bohužel, nelze se připravit k operaci uložením nějakého tekutinového depa ze kterého by pak šlo čerpat a stav se musí monitorovat průběžně i s ohledem na krevní oběh a průtok krve ledvinami,“ říká prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc.

Dehydratace organismu může mít za výsledek ovlivnění výsledků klinických testů, což může vést k nesprávnému určení diagnózy.

„V naprosté většině jsou biochemická vyšetření založena na stanovení koncentrace dané látky v krvi neboli na stupni hydratace. Tak např. při ztrátě vody stoupá hodnota kreatininu, přestože funkce ledvin nemusí být zhoršena. Ze stoupajících hladin sodíku pak můžeme odhadnout stupeň dehydratace, po zavodnění jeho hladina výrazně klesá. Zohlednění vlivu hydratace na výsledky biochemických testů je velmi důležité právě u seniorů, kteří pro poruchu pocitu žízně či pokročilou aterosklerózu nejsou schopni samostatně správně regulovat složení vnitřního prostředí,“ uvádí prof. Vladimír Teplan, nefrolog a metabolog, klinický konzultant pro komplikované pacienty výživového programu Cambridge Weight Plan.

Pitný režim vznikl jako osvěta, která měla za účel informovat veřejnost o důležitosti pravidelného přísunu tekutin. Na správný pitný režim je třeba dbát u všech bez výjimky, zvýšená pozornost by se mu však měla věnovat u dětí a seniorů.

„Zvláště již zmínění senioři jsou skupinou, která se často dostává do stavu dehydratace. Je to dáno poruchou koncentrační schopnosti ledvin nebo s nedostatečnou mobilitou a tedy schopností si tekutiny obstarat. Senioři jsou tak každoročně v horkých letních měsících rizikovou skupinou, zvláště za situace, kdy mají ještě přídatné onemocnění, např. průjmy, zvracení či horečky,“ uvádí prof. Vladimír Teplan.

Nezáleží na tom, zda si koupíte balenou vodu, nebo si ji natočíte z kohoutku. To je jen na vašem rozhodnutí. Důležité je pravidelně pít a předejít tak dehydrataci a s ní spojenými zdravotními problémy.

Jak se dehydratace projevuje?

* Únavou až malátností

* Bolestí hlavy

* Oschlými rty a jazykem

* Tlakem v okolí žaludku

* Tmavě žlutou močí

* Zácpou

* Poklesem fyzické a duševní výkonnosti

* Ztrátou koncentrace

* Zvýšenou spavostí

Opravdu je nutné vypít 2,5 l vody denně?

Chcete-li být zdraví a vyhnout se dehydrataci, musíte vypít 2,5 litru denně. Tuto tezi nám vštěpují rodiče, média, jedná se o zažité doporučení ohledně toho, kolik bychom měli denně vypít tekutin. Je to pravda, nebo mýtus?

„Jedná se o doporučené množství u zdravého člověka. Příjem a výdej tekutin u člověka musí být v rovnováze, aby bylo zajištěno stabilní složení vnitřního prostředí. V ledvinách se denně vytvoří kolem 150 litrů tzv. primární moči, z niž je 99 % zpětně resorbováno. Neboli průměrný denní výdej moči by měl činit kolem 1,5 l. Člověk také ztrácí tekutiny dýchacím a trávicím traktem. Na druhé straně se vytváří voda při metabolizaci živin. Samozřejmě se ztrácejí také minerály, především sodík a draslík, které je potřeba doplňovat spolu s tekutinami. Takže optimální příjem by měl činit u zdravého člověka kolem 2-2,5 l za den. Pro ledviny je totiž obtížnější vytvářet při nízkém příjmu tekutin moč koncentrovanou, na druhé straně však ani nadměrný příjem tekutiny, tedy nad 3 litry, není prospěšný,“ uvádí prof. Vladimír Teplan.

Pitný režim bychom si měli hlídat zvláště v letních měsících, kdy lidský organismus díky zvýšeným teplotám a častému pobytu na slunci vydá více tekutin. Ty lze doplnit i konzumací vybraných potravin.

„Standardně se uvádí, že v potravě průměrně přijmeme cca 1,2 l vody. Toto číslo lze navýšit cílenou konzumací potravin s vyšším obsahem vody, jako jsou například vodní melouny, okurky, čerstvé saláty (mají nad 90 % vody), rajčata, papriky. U ovoce musíme být opatrnější z důvodu obsahu sacharidů, jmenovat ale můžeme obecně citrusy, ananas, jahody, maliny, borůvky,“ doporučuje Ing. Lukáš Vrána, regionální manažer a školitel programu Cambridge Weight Pla.

Když budu hodně pít, zhubnu?

Podle odborníků pitný režim skutečně hubnutí podporuje. Jeho nedodržování bývá dokonce skrytou příčinou, proč bývají diety méně účinné. Mimo toho, že je dostatečný a pravidelný přísun tekutin pro naše tělo potřebný z pohledu každodenního fungování organismu, pomáhá navíc při dietách tělo čistit a podporuje tak správnou funkci metabolismu.

„Pitný režim skutečně při hubnutí pomáhá. Nějakou energii vydáme na "ohřátí" vody na tělesnou teplotu, nicméně mnohem důležitější je podpora vylučování různých škodlivin a části ketolátek, které, pokud je jich nadbytek, se vylučují močí a potem. Nadbytek ketolátek pak vidíme právě v případě redukčních diet,“ říká Ing. Lukáš Vrána. Je však mylné se domnívat, že když budeme pít hektolitry vody, zhubneme jako mávnutím kouzelného proutku.

„V posledních letech se objevil opačný trend zvaný aquaholismus. Lidé věří, že když budou pít litry tekutin denně, budou štíhlí a bez vrásek“ uvádí prof. Vladimír Teplan a dodává „Tělo má svoje vnitřní regulační mechanismy, dva a půl litru vody denně k jeho správnému fungování opravdu stačí“.

Nadměrný pitný režim může dokonce uškodit ledvinám. Nevhodné je také nárazové pití velkého množství tekutin. „Měli bychom používat zdravý rozum. Člověk, který se potí, pohybuje se ve vyšší teplotě a cvičí má jednoznačně vyšší potřebu tekutin než nesportující člověk, který se i v létě přes den pohybuje pouze v klimatizovaném prostředí,“ říká Ing. Lukáš Vrána.

Pravidelný pitný režim snižuje hladiny některých potenciálních toxinů v našem těle. Předchází tak „zanášení“ organismu škodlivými látkami, které mohou ovlivnit například stárnutí pleti, ale také právě problémy s váhou, které přicházejí, když tělo nefunguje, jak má. Pitný režim je nezbytným doplňkem každé diety, protože:

* Upravuje metabolismus

* Podporuje hydrataci organismu

* Podporuje vylučování odpadních látek z těla

* Pomáhá při celkové detoxikaci a má tak pozitivní účinek na ledviny a játra

* Zlepšuje energetický metabolismus – tedy i při pohybu a provozování sportu

* Přirozeně snižuje chuť k jídlu

* Pomáhá zabránit jojo efektu

„Jojo efekt můžeme chápat jako návrat do starých kolejí po úspěšně zvládnuté redukci. V prvé řadě by tento návrat neměl vůbec nastat, je to otázka vnitřního nastavení člověka. Pitný režim může pomoci zaplnit žaludek a pokud zvolíme nízkokalorické nápoje, pomůže nám zahnat i chuť na sladké. Můžeme zde použít známé přísloví, že hlad je převlečená žízeň.“ potvrzuje účinnost pitného režimu v boji s jojo efektem Ing. Lukáš Vrána.

Jak je to se slazenými nápoji?

Mnoho lidí sice dbá na pitný režim ve smyslu penza konzumovaných nápojů, už si ale nehlídá, co pije. Pitný režim složený z nevhodných nápojů může být tělu škodlivý. Lidé pijí silně slazené, chemicky barvené džusy a limonády v domnění, že dodržují pitný režim, a budou tak zdravější.

Častým argumentem je, že například slavný silně slazený čaj Tuareg pijí nomádi na poušti. Mnoho lidí se domnívá, že sladké nápoje spíše ochladí a zaženou žízeň.

„Slazené nápoje jsou jednou z hlavních příčin obezity, metabolického syndromu, cukrovky a dalších nemocí, a to v čím dál mladším věku. Ve většině vyráběných limonád je tolik cukru a je vyrobena tak, aby na ně vznikla závislost. Důsledky jsou pak zásadní. Lidé se musí opět naučit pít kvalitní čistou neperlivou vodu v průměrném množství 4dcl/10 kg váhy“ říká MUDr. Vojáček a dodává „Lidé si konzumaci slazených nápojů obhajují různě, ale jediný důvod, proč je pijí, je závislost na cukru. Nomádi možná ze silně slazeného čaje Tuareg získávají energii k cestě po poušti, nicméně dnes žijící Čech u nás, pracující například za stolem u počítače, tuto energii nemá jak zužitkovat a z dlouhodobého hlediska mu sladké nápoje výrazně uškodí.“

Je třeba přemýšlet o tom, v jaké podobě tekutiny přijímáme. Výběr vhodných nápojů je poměrně široký. „Jedná se o skupinu hypotonických nápojů. Nejjednodušší je čistá voda, do které můžeme přidat plátek citronu/limetky", uvádí Ing. Lukáš Vrána. Pokud nejste fanoušky čisté vody, můžete dle Ing. Lukáše Vrány zvolit některou z následujících alternativ. „V menším množství jsou také vhodné čerstvé zeleninové/ovocné šťávy ředěné čistou vodou (pozor na množství sacharidů), bílé, zelené a bylinkové čaje (neměly by být ale hlavním zdrojem tekutin v rámci pitného režimu), případně rooibos.“

Tělo si řekne samo, kdy má žízeň?

Lidé pitný režim celkem běžně opomíjejí. Zaberou se do nějaké činnosti, zapomenou si vzít láhev vody na cestu do práce nebo do auta. Ano, tělo si sice řekne samo, kdy má žízeň, ale ta značí, že má organismus tekutin nedostatek, a zvláště v horkém počasí může poměrně rychle dojít k akutní dehydrataci.

„Důvody, proč lidé pitný režim opomíjejí, se nacházejí ve více rovinách. Lidé v produktivním věku jsou často tak zaneprázdněni myšlením, hlavně v práci, že nevnímají potřeby,“ uvádí MUDr. Vojáček, doktor celostní medicíny a dodává: „Přitom není tak těžké pitný režim ohlídat. Dnes má většina lidi chytrý telefon, jsou tam aplikace, které vás na pití upozorňují, nebo si mohou dát upomínku na obrazovku počítače, nebo na stůl karafu, kterou postupně vypijí, způsob se vždy najde, hlavně aby si lidé byli vědomi, jak moc je to důležité,“ uzavírá MUDr. Vojáček.