Ničivá pivní potopa? Londýn zasáhla před 200 lety neobvyklá tragédie

Dokážete si představit, že by město zaplavila ničivá pivní vlna? Přesně to se stalo 16. října 1814 v Londýně! Tehdy se oblíbený alkoholický nápoj stal nepřítelem obyvatel čtvrti St. Giles. V této části Londýna plné továren žila především chudina z řad irských imigrantů. Budova pivovaru Meux and Company tehdy ještě svítila novotou. Byla jednou z nejmodernějších pivovarských staveb v celém Londýně. Ovšem jenom do doby, kdy zde došlo k tragédii.

Mezi moderní vybavení pivovaru Meux and Company patřila také sedmimetrová nádrž, kam se vešlo více než 600 tisíc litrů piva. Brzy ráno dne 16. října 1814 vyrušila obyvatele čtvrti St. Giles obrovská rána. Co se stalo? V tento osudný den zmíněná nádrž explodovala! Z budovy pivovaru se začalo valit tisíce litrů piva do ulic. Vlna rozbila sudy s pivem a začala se zvětšovat. Zničila okna i zdi pivovaru a řítila se na okolní domy. Ničila a brala s sebou vše, co jí přišlo do cesty. Zatopila domy a sklepy. Hospoda Tavistock Arms stojící nedaleko budovy pivovaru se během okamžiku proměnila v trosky. V nich našla smrt mladá, patnáctiletá barmanka jménem Eleonor Cooperová. Stala se tak první obětí tragédie, která do dějin vstoupila jako „Velká londýnská pivní potopa“.

Podle dobových odhadů zalilo ulice londýnské čtvrti St. Giles neuvěřitelných 1 500 000 litrů piva! Alespoň to bychom se dočetli v novinách z října roku 1814. Dobové noviny také přinášely zprávy o tom, jak někteří lidé pivo z ulic nabírali do všeho, co měli po ruce, aby ho následně mohli vypít. Dva domy v bezprostřední blízkosti pivovaru pivní vlna zcela zničila. Celá řada dalších stavení zatopila a poškodila. Londýnská pivní potopa si vyžádala osm obětí – nejstarší z nich bylo 63 let a jmenovala se Catherine Butlerová. Jako nejmladší oběť je pak udáván teprve tříletý chlapec Thomas Mulvey. Podle některých dochovaných zpráv v osudný říjnový den roku 1814 však zemřelo devět lidí. Našel se totiž jeden „hrdina“ (nebo také alkoholik), který chtěl všechno pivo z ulic vypít. Tento muž zemřel na otravu alkoholem. Dost možná se však jedná o pouhou legendu.

Pivní odér byl ve čtvrti St. Giles cítit ještě dlouho po tragédii. Některé domy pivní vlna poničila natolik, že musely být strhnuty. Chudí lidé byli pochopitelně zoufalí. Když se celý incident dostal k soudu, doufali ve finanční odškodnění. K tomu však nedošlo. Majitelé pivovaru nebyli shledání vinnými a vyvázli bez trestu. Pivovar sice při katastrofě utrpěl značné ztráty, ovšem dokázal se vzpamatovat. Zanedlouho v něm byla výroba piva obnovena. Až v roce 1922 přestal sloužit svému účelu. Dnes byste na místě někdejšího pivovaru našli budovu divadla. Ve čtvrti St. Giles se však na velkou pivní potopu nezapomnělo.