Pátá žena Jindřicha VIII.? Král s popravou váhal, její milenec skončil strašlivou smrt

Dětství a dospívání Kateřiny nebylo jednoduché, narodila se totiž až jako desátá z celkem 11 dětí své matky, které měla ze dvou manželství. Z podobně rozvětvené rodiny pocházel i její otec, a protože většina majetku přecházela na nejstaršího potomka, rodina Howardů se musela poměrně často spoléhat na půjčky a milodary od movitějších členů rodu. A samozřejmě Kateřiny také chyběla perspektiva na vdávání, protože chudá rodina si nemohla dovolit nabídnout lákavé věno.

 Vzhledem k tomu, že matka jí zemřela už v 5 letech, tak větší část Kateřininy výchovy proběhla u vzdálené příbuzné, vévodkyně z Norfolku. Vévodkyně se ale jen velmi málo starala o své svěřenkyně, protože dávala přednost radovánkám na královském dvoru. To vedlo k tomu, že si mladé šlechtičny často počínaly značně nevhodně a trávily noci v pánské společnosti. Podle všeho se to nevyhnula ani Kateřině, která měla nevhodné kontakty s učitelem hudby Mannoxem (během výslechu přiznala, že se Mannox dotýkal „jejích tajných míst“).

Tento nemístný vztah ale skončil, když byla Kateřina přizvána na hlavní sídlo vévodkyně do Lambethu. Ani tam ale mravy mladičké Kateřiny nebyly bezúhonné. Podle všeho navázala vztah se sekretářem vévodkyně Francisem Derehamem – a je docela pravděpodobné, že si dokonce vyměnili předmanželský slib. Když na to ale přišla vévodkyně, vztah razantně ukončila, protože to nevrhalo dobré světlo na její výchovu.

 Jindřich VIII. se rozhodně nebál ohrozit politickou situaci říše kvůli tomu, že se mu zalíbila nějaká žena. Koneckonců už to několikrát předvedl předtím, přičemž asi nejznámější byl asi rozvod s Kateřinou Aragonskou – když ho papež nechtěl povolit, tak se Jindřich jednoduše odtrhl od katolické církve a vytvořil si vlastní anglikánskou církev, ve které o rozvodu rozhodoval sám. Podobný rozvod předcházel i sňatku s mladičkou Kateřinou Howardovou, Jindřich byl totiž oficiálně sezdán s Annou Klévskou – jenomže toto manželství se králi příliš nezamlouvalo. Koneckonců k němu došlo pouze na základě obrazu, který patrně vizáž Anny Klévské dost vylepšoval. Což sice byla naprosto běžná praxe, ale pro Jindřicha VIII. to znamenalo problém – na druhou stranu už moc dobře věděl, jak ho vyřešit.

Manželství s Annou nechal rozvést, údajně ani nebyla nikdy naplněno. Zásadnější problém byl v hledání nové partnerky, protože evropští vládci se do nejistých sňatků, a ještě nejistějších aliancí s Jindřichovou Anglií příliš nehrnuli. Navíc Jindřich si poměrně rychle oblíbil jednu z dvorních dam Anny Klévské, tehdy teprve 17 letou Kateřinou Howardovou. Toho využil patriarcha rodu vévoda z Norfolku, který chtěl pomocí Kateřiny navrátit do Anglie katolickou víru. To ale nebylo nic nového, velmi obdobná situace byla i se slavnější Boleynovou, skrze kterou se její příbuzní zase snažili posílit reformační církve v Anglii.

Že měl král velmi specifický vkus na ženy jde vidět i z toho, že Kateřina Howardová byla blízkou příbuznou popravené Boleynové, dokonce její přímou sestřenicí. Vzhledem k tomu, že z manželství s Annou Boleynovou měl Jindřich dokonce i děti (mimo jiné budoucí královnu Alžbětu), tak byl jejich příbuzenský stupeň až nepříjemně blízký i když nešlo o pokrevní příbuzenství.

Manželství s Jindřichem se tak zpočátku zdálo pro mladou šlechtičnu z chudé rodiny jako skutečné terno. Vzhledem k jejímu nízkému věku ji nikdo příliš neobtěžoval povinnostmi úřadu, za to si mohla do sytosti užívat dvorních radovánek – každý den oblékala nové drahé šaty a pravidelně dostávala dárky v podobě šperků. Jenomže idylka netrvala dlouho. Jak se králi horšilo zanícené staré zranění z trunaje, tak se horšila jeho nálada. I jeho sexuální apetit byl asi značně rozkolísaný, a tak si rozpustilá Kateřina musela najít zábavu jinde. Netrvalo to dlouho, roku 1541 si začala románek s oblíbeným Jindřichovým dvořanem, Thomasem Culpeprem. Aby toho nebylo málo, Kateřinu začaly vydírat i její spolužačky z Lambethu, která věděly o jejích impertinentních dobrodružstvích z mládí a tak netrvalo dlouho a šeptanda se donesla i k arcibiskupu Cranmerovi.

Tomu to přišlo velmi vhod, protože s nelibou viděl nárůst moci katolického rodu Howardů. Během vyšetřování se našel milostný dopis, který je dochován dodnes a který znamenal konec královny Kateřiny. 23 listopadu 1541 byla zbavena titulu královny a uvězněna. V prosinci byli za velezradu popraveni její milenci Dereham a Culpeper. V lednu potom parlament schválil zákon, který za velezradu označoval jakýkoliv pokus o nevěru od královny. Poprava Kateřiny stětím byla naplánována na sedm ráno 13 února a Kateřina se k ní postavila s důstojností královny. Celou noc předtím údajně cvičila, jak správně položit hlavu na popravčí špalek a před popravou udělala pokání, přiznala vinu a poprosila o milost pro své blízké.