Jak Češi dobyli svět? Jejich výrobek obstál v tvrdé konkurenci, stojí i za nejslavnějším vynálezem

Ačkoliv se výroba Merkuru datuje až do dvacátých let minulého století, původ dětských stavebnic je třeba hledat ještě dříve. Vůbec poprvé s tímto konceptem přišli v roce 1888 bratři Gustava a Otto Lilienthalovi, kteří si nechali první stavebnici, tehdy ještě ze dřeva a papíru, patentovat. 

O čtyři roky později přišel na patentový úřad další nápad. Němec Julius Weiss vymyslel stavebnici mostů Brückenbaukasten, tentokrát už ale šlo o plnohodnotnou stavebnici kovu. do výroby šla o čtyři roky později, spotřebitelé o ni ale nejevili zájem, a proto byla po několika měsících výroba zastavena.

Na několik dalších let šly kovové stavebnice k ledu, až v roce 1901 Brit Frank Hornb vytvořil stavebnici Mecanics made easy, známější jako Meccano. Zde přišla trefa do černého a firma Meccano Ltd se stala nejznámější společností vyrábějící stavebnice na světě. Na trhu se udržela dlouhých 72 let, během kterých produkovala jednu stavebnici za druhou.

Pozadu nebylo ani Německo. Stavebnice firmy Walther Walther's Ingenieur Bauspiel pohltila tamější děti v roce 1904, o jedenáct let později ale zanikla. Její místo převzala stavebnice Stabil, a od roku 1919 se na německém trhu usadila firma Märklin, která vyráběla stavebnice v licenci firmy Meccano.

Trhem kovových stavebnic v roce 1925 zahýbal český výrobek, který rychle získával na slávě. V roce 1920 založil Jaroslav Vancl společnost Inventor, která o pět let později zahájila v Polici nad Metují výrobu stavebnice Merkur, jednoduché skládačky založené na kovových dílcích, šroubcích a neomezené představivosti. 

Na trh přicházely další a další značky stavebnic jako Popular, Metropol a další, Merkur je ale novými řadami směle válcoval. V roce 1933 přišel s inovací, když umožnil lidem za pomocí elektromotorku stavět elektrické modely. V téže době přišel František Jirman, zeť Jaroslava Vancla, s nápadem na tvorbu vláčků, a o další směřování Merkuru bylo postaráno.

Novou koncepci firmy přerušila válka, díky které nebylo dostatek barevných dílů skládačky. Po ní byl ale vlakový sortiment opět obnoven a rozšiřován, až do roku 1968, kdy byla vlaků definitivně zastavena. V té době přitom Merkur zažíval nebývalý boom, Kovopodnikem Broumov byl exportován do celé Evropy a například v Británii byl označován jako meccano. Původní význam slova byl totiž v angličtině "stavebnice", což vyústilo v soudní spor se společností Meccano, který ale skončil zánikem Kovopodniku.

Po roce 1989 totiž došlo k privatizaci Kovopodniku Broumov. Bývalí zaměstnanci proto založili firmu Komeb, která sice pokračovala ve výrobě stavebnic Merkur, avšak neudržitelným tempem. V roce 1993 proto výroba Merkuru oficiálně končí.

Tady by mohl náš článek skončit, nebýt Jaromíra Kříže, který za zdlouhavých peripetií společnost odkoupil. Během tří let se mu povedlo výrobu Merkuru plně obnovit a odrazit zájem společnosti Meccano, která chtěla Merkur odkoupit, aby se konkurence zbavila. Od té doby Merkur každoročně vydává nové modely a účastní se řady veletrhů nejen v České republice. 

Merkur má na kontě nejen dlouhou a strastiplnou historii, ale i řadu zajímavostí. Vděčíme mu například za vznik kontaktních čoček, který vznikly právě díky němu. Otto Wichterle si sestavil pomocí stavebnice Merkur prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola zapojeným na transformátor. Díky tomu se mu podařilo odlít první kontaktní čočky.

Stavebnice se rovněž zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. V roce 2000 vznikla replika Ocelového Města, za kterou stojí konstruktér Jiří Mládek. Stavba je inspirovaná románem Julese Verna a tento model největší stavby svého druhu na světě je dodnes k vidění v Muzeu Merkur v Polici nad Metují.