Jak to opravdu bylo s mušketýry? Z pohledu historie je zajímavý především d‘Artagnan

Kdo by neznal knihu Tři mušketýry, jako by nežil. Pokud se někdo neprokousal několikadílnými romány, určitě narazil alespoň na četná filmová zpracování. Příběhy královské jednotky mušketýrů z Francie v 17. století udělaly z hlavních hrdinů Athose, Porthose, Aramise a d’Artagnana jedny z nejznámějších historických osobností vůbec. Málokdo ví, že tito muži skutečně existovali, ovšem co mají románoví hrdinové společného s historickou realitou?

Samozřejmě, že hrdinné historky mušketýrů jsou především uměleckou licencí autora. Historické osobnosti, které inspirovaly literární postavy, se jmenovaly Armand de Sillègue d'Athos d'Autevielle, Isaac de Portau a Henri d'Aramitz. Zásadnější podrobnosti o jejich životech se však ve známých důvěryhodných historických pramenech nedochovaly. Všichni sloužili jako královští mušketýři a jak napovídají jejich jména, jednalo se o tři šlechtice.

Šlechtický původ v příběhu sehrál roli především u Athose, ale pohlédneme-li na historickou realitu, prostého původu nikdo z mušketýrů být nemohl. Jednotka není smyšlenkou, skutečně se jednalo o osobní královu gardu složenou pouze ze členů šlechtického původu. Ve skutečnosti mušketýry tak úplně nebyli, jelikož nepoužívali muškety. Mušketýrská garda však chránila krále pouze mimo prostor královského paláce, za jeho brány přístup mušketýři přístup neměli.

Skvělý autor ale zároveň vykradač námětů

Zajímavější postavou z pohledu historie je d‘Artagnan, protože není jen ústřední postavou Dumasova románu ale i historické reality, která k sepsání veleslavného románového cyklu vedla. Alexandr Dumas se totiž neštítil převzít cizí nápady a vydávat je za své. A nápad napsat román o kapitánovi mušketýrské gardy převzal od  Gatiena deVrať Courtilz de Sandrase, který publikoval roku 1700 román Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů. To však nebyl jediný Dumasův plagiátorský počin.

Ve skutečnosti nestál za Třemi mušketýry jen on, ale byl spoluautorem s bývalým profesorem historie Augustem Maquetem. Napsali společně mezi lety  1842-1857 na patnáct románů. Problémem Augusta Maqueta bylo, že nedokázal psát příliš čtivě a jeho původní počiny připadaly čtenářům nudné, ovšem ve dvojici s Dumasem se výborně uplatnil při sběru historických podkladů a tvorbě základních zápletek. Maquetovy náměty posléze Dumas rozpracovával a vtiskl jim potřebný šmrnc. Nicméně pod žádným z románů včetně mušketýrské série nebyl Maquet podepsán a zásluhy si tak připisoval pouze Dumas. Situace nutně vedle k rozchodu autorského dua ve zlém. Maquet se dal na sólovou dráhu, a i když nedosáhl takové slávy jako jeho bývalý partner, tak si přišel na slušné peníze, s kterými obratně hospodařil a nezemřel v bídě jako Dumas ale jako bohatý muž.

D’Artagnan jako kardinálův agent

Vraťme se však ještě k d’Artagnanovi, respektive ke skutečně žijícímu kapitánovi mušketýrů. Do služeb chtěl vstoupit kvůli otci, ten padl v boji a d’Artagnan chtěl jít v jeho šlépějích.  Z počátku však nemohl být přijat, jelikož neměl zkušenosti z jiné vojenské jednotky. Mezi mušketýry se dostal až na přímluvu paní de Treville, která se v románu vtipně převtělila do pana de Treville – velitele mušketýrů.

Charles de Batz-Castelmore, hrabě d'Artagnan , jak znělo celé jméno historické osobnosti, svými osudy nejvíce ovlivnil nejméně známé druhé pokračování mušketýru pod názvem Tři mušketýři po dvaceti letech. V době francouzského povstání Frondy totiž sloužil d’Artagnan kardinálu Mazarinovi a následně jako speciální agent pracoval také pro krále Ludvíka XIV. Odměnou mu byl post guvernéra v Lille, ale na konec života se údajně na vlastní přání ještě jednou vrátil k vojsku a hrdinně padl s prostřeleným hrdlem při dobývání Maastrichtu, kde dnes stojí jeho socha.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie Francie filmy literární adaptace Literatura

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 59 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 3 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 18 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu

Německý kancléř Olaf Scholz slíbil veškerou pomoc obětem pátečního útoku na vánočním trhu v Magdeburgu a také detailní vyšetření hrůzného činu. Na svědomí ho má lékař původem ze Saúdské Arábie, jehož policie zadržela na místě tragédie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy