Posttraumatická stresová porucha? Možná jí trpíte a ani o tom nevíte

PTSD - Posttraumatická stresová porucha

Jak už bylo zmíněno v úvodním odstavci, tak PTSD neboli posttraumatická stresová porucha vzniká v důsledku nějakého traumatického zážitku, tedy autonehody, ale třeba i těžkého porodu, úmrtí v rodině, znásilnění, přepadení, teroristického útoku nebo války. Rachel Boydová z organizace pro duševní zdraví Mind vysvětluje, že u každého, kdo si prošel nějakou opravdu zátěžovou situací, se později projeví příznaky traumatu. K rozvoji PTSD však dochází teprve až tehdy, když pocity úzkosti, noční můry a stále se vybavujících vzpomínek na onu událost dlouhodobě přetrvávají. Zároveň také upozorňuje, že u některých pacientů propukla PTSD až po několika letech.

Symptomy

Mezi hlavní příznaky PTSD patří neustále se vybavující živé vzpomínky, kdy se pacient cítí, jako by v oné zátěžové situaci znovu byl. Svým způsobem se mu neustále opakují veškeré pocity a emoce, které během ní pociťoval. Nejhorší jsou noční můry, které jej neustále pronásledují. Osoba trpící PTSD nemůže kvalitně spát, což vede k dalšímu zhoršování jejího zdravotního stavu. Z tohoto důvodu je třeba pacientům doporučit, aby se alespoň na nějakou chvíli vyhýbali místům a lidem, které si spojují se svým traumatem. 

Kromě zmíněných nočních můr a pocitů úzkosti se u pacientů objevují také fyzické příznaky PTSD, jimiž jsou například zažívací potíže a neustále se opakující migrény. Léky a v krajním případě i alkohol, po němž někteří lidé v takové situaci, zejména ženy, často sahají jsou pouze krajním řešením. Aby se příznaky PTSD zmírnily, je potřeba navodit stav duševní pohody.

Rizikové faktory PTSD

Na začátek je třeba důrazně připomenout, že PTSD není to samé, co chronický únavový syndrom, ačkoliv je s ním vzhledem k téměř totožným symptomům často zaměňován. Z tohoto důvodu je naprosto vyloučené, aby pacienti trpící celkovým vyčerpáním organismu byli náchylní k PTSD. Nejrizikovějšími skupinami jsou ti, kteří mají zkušenost s psychickou, fyzickou, sexuální a jinou formou zneužívání a vykořisťování v dětství. Osobnost takových jednotlivců je dlouhodobě poznamenaná, což zvyšuje pravděpodobnost nástupu PTSD, a to i při běžných stresových situacích, které normálního člověka nevyvedou tak rychle z míry. 

Rozpoznejte svou schopnost odolávat stresu a nebojte se jí prezentovat na rovinu

Všichni známe sebe nejlépe, ať už si okolí myslí cokoliv. Nebojte se sami sobě přiznat své slabiny a informovat o ně jak své blízké, tak i nadřízené spolupracovníky. Každý zaměstnavatel by se měl snažit dbát o dobrou firemní kulturu a nabízet svým zaměstnancům škálu školení v oblasti zvládání psychicky náročných situací. 

Léčba

"Doporučená léčba závisí na typu traumatu, který jste prožily, a na příznacích PTSD," vysvětluje Boydová. Přestože neexistuje žádná univerzální způsob, jak s PTSD bojovat, většina psychologů a psychiatrů doporučuje kongnitivně behaviorální terapii. Cvičení, jóga, kulturní terapie a svým způsobem jakékoli formy odvádění pozornosti pacienta od traumatu k pozitivním zážitkům považuje odborná veřejnost za užitečný. Na správnou diagnózu s následnou léčbou by vás měl umět odkázat praktický lékař, případně psycholog, či psychiatr. 

Alternativní přístupy

Dialektická behaviorální terapie je modifikovanou formou kognitivní behaviorální terapie užívanou pro léčbu traumat, kterou popsala americká psycholožka Marsha Linehanová. Jako nejvhodnější se ukázala u pacientů, kteří mají problémy ve vztahu k sobě samotnému, protože spočívá v přijetí sebe sama a plném projevu všech svých emocí. Aby však byla úspěšná, musí panovat vztah důvěry mezi pacientem a lékařem.