6. června 1944 se spojeneckým armádám podařilo navzdory německé ofenzívě vylodit ve francouzské Normandii. Jedním z důvodů úspěšnosti celé vojenské intervence je klamná operace nesoucí kódové označení Bodyguard, jejíž nejznámější části je Fortitude. Díky ní se podařilo ve vojscích Wehrmachtu vyvolat dojem, že ke spojenecké invazi dojde z Norska a z departmentu Pas-de-Calais. Informoval o tom server Deseretnews.com.
Francie byla okupovaná Hitlerovou Třetí říši v červnu 1940 a po dobu 2. světové války byla rozdělená na dvě části - spravovanou Wehrmachtem a kolaborující Vichistickou Francii. Následně se začalo Nacistické Německo připravovat na invazi do Británie, zatímco si Adolf Hitler už pomalu brousil zuby na Sovětský svaz.
Po zintenzivnění války na východní frontě vstoupily do globálního konfliktu i Spojené státy, čímž se intervence v západní Evropě stala spojeneckým cílem. Poté, co si toto Hitler uvědomil, začal budovat na západním pobřeží okupované části Francie, jakož i Norska, Dánska a Beneluxu takzvanou Atlantskou zeď, která měla zastavit veškeré útoky.
Během Teheránské konference na konci roku 1943 se zástupci "Velké trojky", tedy sovětský vůdce J. V. Stalin, britský premiér Winston Churchil a americký prezident Franklin Roosevelt rozhodli začít s přípravami na osvobození Francie. Operace nesla název Overlord a měla být provedená na jaře 1944, jak slíbili Churchill a Roosevelt Stalinovi. Jejím cílem bylo kromě osvobození Evropy také zamezit rozšiřování sovětského vlivu.
Během německých příprav na nadcházející útok ze západní strany se u generálů objevily dvě teorie. Jedna z nich předpokládala, že se spojenecká vojska rozhodnou zaútočit po zemi, a že nejlepším způsobem, jak se s nimi vypořádat je zvýšit obranu na pláži. Druhá zase naopak tvrdila, že se spojenci rozhodnou využít své převahy ve vzduchu i na moři. Tak jako došli oba generálové Erwin Rommel a Gerd von Rundstedt ke vzájemné shodě, že je potřeba posílit ochranu pobřeží, a také tak učinili.
To, co dokázalo Němcům zajistit vítězství při invazi do Francie v roce 1940, byly dobře vybavené tanky a pozemní vojska. Wehrmacht si toho byl dobře vědom, a proto se toho také snažil využít i v obraně proti útokům spojeneckých armád. Velkou roli zde hrály německé tanky, na něž se Hitler velmi spoléhal, a které nechal také rozmístit na severovýchodě od Seiny a v departmentu Pas-de-Calais, nejužšího bodu u kanálu La Manche. Důvodem tohoto kroku byl předpoklad, že prvním místem, na které spojenci zaútočí, bude právě Pas-de-Calais.
Generál Dwight D. Eisenhower si byl tohoto faktu dobře vědom, a proto se ho rozhodl také využít. Navzdory všem výhodám, které měli spojenci oproti Wehrmachtu, by přeci jenom mohl Hitler bitvu vyhrát, kdyby věděl, že dojde k útoku po zemi. Eisenhowerovou výhodou byl fakt, že německé vojsky byly ve Francii rozprostřeny po celém západním pobřeží. Kdyby Wehrmacht býval věděl, že se spojenecké armády vylodí v Normandii, okamžitě by soustředil veškerou svou pozornost právě tam.
"Aby se podařilo udržet Němce a jejich tanky na severovýchodě od Seiny, vypracoval Eisenhower podvodný plán, známý pod kódem Fortitude, jehož účelem bylo oslabit Hitlera a jeho generály tím, že budou očekávat útok tam, kde k němu nedojde," napsal historik Stephen Ambose ve své knize D-Day: June 6, 1944, The Climactic Battle of World War II
Operace Fortitude, která byla součástí rozsáhlého podvodného plánu na překvapení Němců s názvem Bodyguard, měla dvě části. Ta první se jmenovala Fortitude North a jejím účelem bylo vyvolat v Němcích dojem, že spojenecké armády zaútočí ze severu, tedy na od roku 1940 okupované území Norska. Pro Wehrmacht bylo Norsko užitečné jako zdroj surovin. Navíc na něm měl postavené své vojenské základy. Druhá část byla Fortitude South a předstírala, že se spojenci rozhodnou zaútočit přes Pas-de-Calais. Díky falešné zprávě počítali Němci, že spojenecké armády zaútočí odjinud, což je nakonec oslabilo.
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
II. světová válka , Adolf Hitler , Armáda
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
před 1 hodinou
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
před 2 hodinami
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
před 3 hodinami
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
před 4 hodinami
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
před 5 hodinami
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
před 6 hodinami
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
před 6 hodinami
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
před 8 hodinami
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 9 hodinami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 9 hodinami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 10 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 10 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 11 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 12 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 12 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 13 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák