Nejrozlehlejší náboženská stavba na světě Angkor Vat okouzluje své návštěvníky již řadu staletí. Jak tato záhadná památka vlastně vznikla? Kdo a proč se rozhodl uprostřed džungle postavit město o rozloze Berlína?
Portugalský mnich António da Madelena se stal jedním z prvních evropských návštěvníků chrámového komplexu Angkor Vat. Tato rozlehlá hinduisticko-buddhistická svatyně z 12. století se nachází na území severní Kambodži. Madelena se v roce 1589 svěřil se svými zážitky historikovi Diogovi do Coutovi: „Tak výjimečnou stavbu nelze popsat perem, protože se nepodobá žádné jiné budově na světě. Má věže, výzdobu a všechny propracované detaily, které mohou člověka jen napadnout.“
V době, kdy Madelena Angkor Vat navštívil, již mocná Khmerská říše, jež chrám postavila, neexistovala. Ještě staletí po jejím pádu byli evropští cestovatelé zmateni tím, co viděli. Jeden z nich, mladý francouzský přírodovědec Henri Mouhout, po sobě zanechal písemná svědectví, která do Kambodži nalákala vlnu archeologů. „Je to víc než všechno, co nám zůstalo po Řecích a Římanech. Smutný kontrast představuje barbarství, do něhož je nynější [kambodžský] národ ponořen,“ napsal podle článku Jonathana Glanceyho pro bbc.com Mouhout.
Pro Mouhouta bylo nepochopitelné, jak mohli „barbarští“ Khmerové postavit Angkor Vat a ostatní chrámy, jež zabírají plochu okolo 2 km2. Khmerové ho ale vybudovali v době největšího rozkvětu své kdysi mocné říše, která vznikla v roce 802 n. l. a zanikla asi o šest staletí později. Nepřátelské thajské království Ayutthaya v 15. století vyplenilo Angkor Vat a hlavní sídlo khmerského království se následně přesunulo do Phnompenhu, současného politického a hospodářského centra Kambodži.
O památce víme více díky technologiím NASA
Díky leteckému snímkování provedenému roku 2007 Damianem Evansem a Jeanem-Baptistem Chevancem víme, že Angkor Vat představoval centrum rozlehlého města o velikosti Berlína. Během panování Džajavarmana VII. to bylo mocné srdce obrovské říše. Evans, výzkumník ze sydneyské univerzity, a Chevance, archeolog z pařížské École française d'Extrême-Orient, v roce 2012 objevili „ztracené město“ Mahendraparvata na náhorní plošině Phnom Kulen.
Mahendraparvatu, 25 km vzdálenou od chrámového komplexu, dlouhá staletí ukrýval porost a nánosy zeminy. Jen díky technologii LIDAR, přístroji využívaném NASA k detekci objektů a měření vzdálenosti, se tuto památku podařilo odhalit. Jestliže lze odhalení Mahendraparvaty považovat za pozoruhodné, další výzkum z Angkor Vatu přináší neuvěřitelné informace.
Z chrámu obehnaného vodním příkopem, přes věže s lotosovými květy, nádvoří, galerie a vlysy bojovníků, démonů, králů a nymf se Angkor Vat roztahuje na kilometry daleko. Podle chrámových nápisů na něm pracovalo 300 000 dělníků a 6000 slonů.
Starobylé město s problémy těch současných
Angkor Vat bylo pravděpodobně první město s nízkou hustotou zalidnění, což je fenomén obvykle spojovaný s železničním spojením, automobilismem a rozšiřováním předměstí. Rozsáhlou městskou aglomeraci propojovala síť kanálů, nádrží, přehrad a silnic. Obrovský a složitý zavlažovací systém zdokumentovaný Evansem a Chevancem napájel vodou rýžová pole, jež poskytovala obyvatelům města potravu.
Nakonec to nebyla jen vojenská invaze, co zapříčinilo pád Khmerské říše a Angkor Vatu, ale i imperiální ambice jeho vládců. Příliš rychle rostoucí populace města způsobila neudržitelné odlesňování, snižování kvality orné půdy a zátěž pro závlahový systém, který vyžadoval obrovské množství pracovní síly ke své údržbě.
Památku dnes ohrožují miliony turistů, jež chrám každoročně navštíví. Nedaleké bývalé francouzské koloniální město Siem Reap jim nabízí širokou škálu služeb včetně klimatizovaných hotelů, bazénů a lázní. Takové využití vody ovšem ohrožuje systém kanálů v celé oblasti a poškozuje základové kameny Angkor Vatu z 12. století.
Na záchraně se podílí i Češi
Podle českého cestovatelského blogu spiritballer.blogspot.cz se na obnově památky podílela i Česká republika. Restaurátorské práce pod českým vedením probíhaly v letech 2007-2010 na královské svatyni Phimeanakas.
V textu věnovaném návštěvě Angkor Vatu se na témže blogu dále uvádí: „Všechny dochované stavby prý sloužily pouze k modlení a náboženským účelům (byly zde třeba knihovny). Lidé bydleli v okolí, v době největšího rozkvětu jich tu prý [podle taxikáře] žilo kolem 3 milionů. To by z tohoto místa činilo nejspíš největší město na světě té doby…“
„Vzhledem k tomu, že se laserová technologie k detekci objektů stává dostupnější, archeologům se možná podaří nalákat některé z milionů turistů mířících na Angkor Vat jinam do Kambodži či do jihovýchodní Asie. I pokud se to podaří, Angkor bude nadále přitahovat davy lidí svým nejrozsáhlejším chrámem na světě, jenž zůstává záhadný a velkolepý,“ myslí si Jonathan Glancey.
Související
Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic
Nimrud, Teneré nebo Bámiján? Tyhle stavby byly stejně slavné jako pyramidy, nikdy je ale neuvidíte
vysoké stavby , historie , Náboženství
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 minutou
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 18 minutami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 47 minutami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 50 minutami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 1 hodinou
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 1 hodinou
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 3 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 4 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 4 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 5 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 5 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 7 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Zdroj: Lucie Žáková