Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic

Minulý týden došlo v hlavním městě Libanonu k obrovskému výbuchu. Ten zničil celý přístav i jeho okolí a nad celou touto zkázou zůstalo stát rozbořené silo. Silo, které stavěli českoslovenští stavaři a technici. Při jeho stavbě museli překonat několik nepříjemností a technických problémů. Své dílo ale dokončili na čas a v žádané kvalitě. Opravit, už ale bohužel nepůjde.

„Mohutná betonová stavba sila vypadá, jako by vyrůstala z na prach spálené země a roztrhaného kovu. Ještě včera v ní bylo zrní; teď v ní zeje obrovská díra,“ popisoval z Bejrútského přístavu reportér AFP krátce po tragické události. Celý přístav zdemoloval minulý týden obrovský výbuch. Jediné, co vzdáleně připomíná předešlý vzhled přístavu, je silo, které ale po explozi už opravit nepůjde.

Silo se stavělo v letech 1968 až 1970. Jeho konstrukci tvořily tři řady skladovacích propojených buněk a dosahovalo výšky přes šedesát metrů. Stavěl ho před padesáti lety pardubický podnik Průmstav.

Ten se stal vítězem soutěže o provedení stavebních prací, kdy porazil devět jiných podniků z celého světa. O zadání stavby se ucházely firmy z Bulharska, Francie, Itálie, Řecka a Německé spolkové republiky. Celkový náklad byl dva a půl milionu dolarů. Projekt sila vypracovala dánská a švédská firma.

Práce v extrémních podmínkách

Čechoslováci pracovali v náročných podmínkách. Při provádění prvního záběru stavby, se pohybovaly teploty kolem 35 stupňů Celsia ve stínu, píše ve svém článku v odborném časopise Karel Kerhart ze Střední průmyslové školy Pardubice.

Takové teploty způsobovaly rychlé tvrdnutí betonu a znesnadňovaly manipulaci. Bylo proto nutné přidávat směs, která měla tvrdnutí zpomalit. Díky zkušenostem se nakonec československým expertům podařil namíchat beton, který se dal použít.

Nutné bylo také neustálé kropení betonu. I tam ukázali stavaři kreativitu a zajistili kropení zahradními rozstřikovači vody. Dále byla stavba přikryta plachtami, aby se zabránilo přílišnému odpařování.

Nejenom beton trpěl pod žárem slunce. „Ten, kdo pracoval v horkém a vlhkém podnebí při nezvyklé stravě, jistě ocení jejich pracovní úsilí,“ píše Kerhart. Mluví o dělnících, kteří na stavbě pracovali. V době špičkového rozvinutí prací, kdy stavba postupovala nejrychleji, se na stavbě podílelo devět techniků a patnáct specialistů z ČSSR, kteří koordinovali práci až čtyř stovek arabských dělníků.

Těžké bylo také vysvětlit Arabům systém práce. Ti totiž nebyli zvyklí pracovat plynule přes den i přes noc, o svátcích a ve velkých výškách. Následně se pracovalo ve třech směnách. Českoslovenští specialisté zajišťovali dozor, instruktáž, obsluhu hydraulických zvedáků a čerpadel či některé speciální železářské práce. Arabští pracovníci potom prováděli betonáž a kladení výztuže.

Kerhart uvádí, že někteří Čechoslováci pracovali až třicet hodin bez odpočinku. Přímo na místě staveniště byli proto pro ně vybudovány kanceláře, kuchyně i sprchy. „Pro Araby byli k dispozici šatny, což není v místních podmínkách běžné,“ dodává.

„Průběh stavby byl ovlivňován nejen vysokými teplotami, ale i prudkými zimními dešti a silnými vichřicemi. Politické poměry v zemi se rovněž odrazily v postupu stavby několikerým vyhlášením výjimečného stavu se zákazem vycházení, stávkami a jinými průvodními událostmi,“ píše Kerhart.

Další problémy s místním betonem

Klimatické podmínky nebyly to jediné co znesnadňovalo práci. Problémem bylo i samotné složení základních materiálů pro výrobu betonu. Štěrk z vápence měl malou pevnost a mnoho prachu. Navíc předepsaná minimální pevnost betonu byla nedostačující, jak zjistili experti z ČSSR. I tento problém vyřešili. „Dodržováním přesného dávkování, dobrým zpracováním směsi a důslednou kontrolou se podařilo dosahovat vysoké pevnosti s minimálním množstvím cementu,“ uvádí Kerhart.

Každopádně dodávky z cementárny vzdálené asi 65 kilometrů od stavby, probíhaly v pořádku.

Na výrobu pilot (hlubinná základová konstrukce pozn. red.) a základů se používal speciální beton odolný mořské vodě. Piloty začala stavět v červenci roku 1968 místní firma, ale velmi jemně mletý a tuhnoucí cement způsobil jejich pevné přilnutí. V důsledku toho se piloty nedařilo oddělovat. Po příjezdu Čechoslováků tak byla změněna betonáž a betonovaly se pouze piloty v lichých řadách. Celkově bylo zaberaněno 3 350 pilot v celkové součtové délce padesáti kilometrů.

Velice náročné bylo také postavení základů strojovny. Ta se totiž nalézala přes šest metrů pod hladinou moře. Výkopová jáma, kde se práce na strojovně prováděly, byla pouhých 110 metrů od moře. Dělníci tedy museli hloubit v jemném písku, kam jim neustále proudila voda. Byly proto dovezeny čerpací jehly z ČSSR. Celkem jich k odčerpávání vody bylo použito 140 s výkonem až 70 litrů za sekundu.

I přes komplikace včas

Pro první etapu stavby byla lhůta dvanáct a půl měsíce. V té se měla stihnout vybudovat konstrukce 24 válcových sil pro kapacitu šedesáti tisíc tun obilí, administrativní budova a zařízení pro vykládání lodí. Plynulého provozu měla první etapa dosáhnout po dvaceti měsících od uzavření smlouvy. Doba pro montáž technologického zařízení od švýcarské firmy Bühler byla šest a půl měsíce.

Druhá etapa stavby měla navýšit kapacitu sila na 105 000 tun obilí a lhůta na její dokončení byla projednávána dodatečně. „Známé události v zemi přirozeně značně narušily plynulé provádění stavby, přesto však byla doba výstavby vcelku dodržena,“ poznamenává k tomu Kerhart.

Koncem roku 1970 bylo silo úspěšně odevzdáno do provozu. Mohutná stavba sestávala z 42 válcových sil s vnitřním průměrem 8,5 metrů, tloušťkou stěn 17 centimetrů a výškou 48 metrů. Mezi nimi bylo umístěno dalších 54 menších zásobníků. Na tomto všem byla ještě nadstavba technologického zařízení. Celková výška silové části byla 54 metrů.

Při železobetonových pracích bylo zpracováno téměř 25 tisíc metrů krychlových betonu. Betonářské oceli se spotřebovalo 2 740 tun.

Většina obilí se vyprazdňovala otvory v podlaze na dopravní pásy, což uspořilo pracovní sílu. Silo tak vykazovalo při porovnání vývozních nákladů a uspořených nákladů výrazné úspory.

„Československé podniky dokázaly, že dovedou zajistit a včas dokončit velké stavby i za mimořádných klimatických, technických a politických podmínek,“ zakončuje Kerhart. „Silo svou kvalitou dosáhlo vysokého uznání“.

Opravit už nepůjde

Po výbuchu, který vyvolal otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně, zůstala stát pouze jeho zadní část. A právě takto se silo vryje do paměti většiny lidí.

„Jedna řada, ta čelní, směrem, kde vybuchl sklad a kde v kráteru vzniklo vlastně nové jezero, je zničená. To je evidentní. Jde o to, jak dalece jsou poškozené další buňky,“ uvádí podle serveru ČT24 bývalý podnikový a výrobní ředitel Průmstavu Jiří Požár. Předpokládá však, že konstrukce je silně narušená, a navíc silně kontaminovaná zplodinami výbuchu. „Jak vidím tu přední část, oprava by byla velmi složitá a podle mě ani není možná,“ dodává.

Statik Václav Jandáček ve vysílání ČT24 uvedl, že silo výbuchu odolalo díky tuhé konstrukci. „Určitě také pohltilo část energie toho výbuchu, což ale samozřejmě město nemohlo ochránit úplně,“ řekl.

Obří silo bylo hlavní zásobárnou obilí v zemi. Podle ministra Raula Nehmeho, který již oznámil demisi vlády, jsou na cestě do Libanonu lodě s asi 28 tisíci tun obilí. Zbývá ovšem vyřešit otázku, kde budou zásoby uskladněny, protože ostatní libanonské přístavy nemají dostatečnou kapacitu, píše ČT24.

Související

Sutiny po explozi v Bejrútu

V přístavu v Bejrútu se dnes zřítila další část obřího obilného sila

V přístavu v Bejrútu se dnes zřítila další část obřího obilného sila, které poškodil mohutný výbuch před dvěma lety. Asi čtvrtina severního bloku stavby šla k zemi krátce předtím, než do ulic libanonské metropole vyšly stovky lidí, aby si připomněly dva roky od tragické exploze, která připravila o život více než 230 lidí, uvedla agentura AP.
Papež František

Pravdu nelze nikdy skrýt, řekl papež o výbuchu v Bejrútu

Papež František při své dnešní generální audienci vyjádřil naději, že docílení spravedlnosti v souvislosti s předloňským výbuchem v bejrútském přístavu může být pro Libanonce útěchou a zdůraznil, že "pravdu nelze nikdy skrýt". Informuje o tom agentura Reuters.

Více souvisejících

exploze v libanonském Bejrútu (4. srpna 2020) libanon Průmstav Bejrút vysoké stavby

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hrubě nevydařený duel Plzně s Libercem stojí sudí Beneše a Petříka možnost delegace

Po čase se v tuzemském fotbale opět řeší výkony rozhodčích. Tentokrát se v rámci 21. kola fotbalové Chance ligy stal velmi propíraným výkon sudích v sobotním duelu mezi Plzní a Libercem. V něm nejprve sudí Jan Beneš vyloučil libereckého gólmana Tomáše Koubka poté, co srazil unikajícího Rafia Durosinmiho, aby pak následně naopak nechal ve hře plzeňského Svetozara Markoviče, jenž stáhl coby poslední hráč unikajícího Raimondse Krollise. 

včera

Petr Fiala a Martin Kupka na otevření nového úseku D4. (17.12.2024)

V Česku začala další stavba dálnice. Zahájili ji Fiala s Kupkou

Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) v pondělí zahájili stavbu dalšího dálničního úseku. Jde o úsek dálnice D35 mezi Litomyšlí a Janovem, který bude obchvatem prvně uvedeného města. Cena 2,8 miliardy korun bez DPH vzešla z výběrového řízení, většinu uhradí Evropská unie. Hotovo by mělo být do léta 2027. 

včera

Ilustrační foto

Chřipková epidemie vrcholí u dospělých. Nemocných dětí už ubývá

Chřipková epidemie v Česku je pravděpodobně na vrcholu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pondělí. Na sto tisíc obyvatel připadalo v uplynulém týdnu 2 219 nemocných. Došlo tak k mírnému poklesu oproti předchozímu týdnu. Nemocných stále přibývá mezi dospělými, u dětí je již patrný pokles. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Vaclík má namířeno opět na Pyrenejský poloostrov. Tentokrát do Portugalska

Fotbalový brankář Tomáš Vaclík, jenž býval dlouholetým reprezentačním gólmanem, byl od konce minulé sezóny až dosud bez angažmá. Nyní to vypadá, že by se bývalý gólman Sparty, Basileje, Sevilly či Olympiakosu Pireus mohl zase vrátit na Pyrenejský poloostrov. Do španělské La Ligy to však nebude, jak totiž informuje například portugalský deník A Bola, zájem o jeho služby projevila portugalská Boavista aktuálně se zachraňující v portugalské nejvyšší soutěži.

včera

Lidé ve sněhové vánici, ilustrační foto.

Počasí v Česku může ovlivnit arktický chlad, připouštějí meteorologové

Počasí na severní polokouli už začalo ovlivňovat oslabení polárního víru ve stratosféře, na které odborníci upozornili již před několika dny. Zvýšila se tak šance na vpád arktického vzduchu i do Evropy během následujících dní. Není však zatím jisté, zdali se chladný vzduch propracuje až do Česka. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zoufalým Českým Budějovicím má pomoci fotbalista s téměř 250 bundesligovými starty

Ani po zimní pauze nepřestává až zoufalý boj o záchranu v české lize ze strany fotbalistů Českých Budějovic, kteří na jaře nejprve bezbrankově remizovali s Duklou, aby následně prohráli 0:1 s Bohemians 1905. Aktuálně tak mají na posledním místě na kontě pouhé čtyři body, přičemž na patnáctou Duklu ztrácí devět bodů. Čeká je tak bezesporu těžké jaro a právě proto vedení klubu do svých řad nově povolalo osmatřicetiletého slovenského obránce Petera Pekaríka se zkušenostmi z německé Bundesligy, kde nastoupil až téměř k 250 zápasům.

včera

včera

včera

Charles-Étienne Beaudry

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry

Kanadský politolog Charles-Étienne Beaudry pro EuroZprávy.cz ostře zkritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho celní politiku. Podle něj velké americké korporace vyvíjejí silný tlak, který Trumpovi znemožní prosazovat vysoká cla proti Kanadě a Mexiku. Pokud bude ve své strategii pokračovat, riskuje konflikt s republikánskými kongresmany, kteří se nebudou zdráhat postavit se proti němu pod tlakem nespokojeného podnikatelského sektoru.

včera

Donald Trump

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější

Americký prezident Donald Trump se během posledních týdnů opakovaně zavázal k rychlému ukončení války na Ukrajině. Minulý pátek dokonce prohlásil, že o této otázce již hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ačkoli Trump tvrdí, že má funkční strategii, její realizace bude extrémně složitá. Pokud by neuspěl, konflikt by se mohl stát ještě krvavějším – zejména pokud by zvolil cestu ignorace ukrajinských zájmů, nebo dokonce vojenské eskalace vůči ruským silám, píše The Guardian.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak

Francouzský prezident Emmanuel Macron v exkluzivním rozhovoru pro CNN vyjádřil obavy z budoucnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. Podle něj kontinent výrazně zaostává za Spojenými státy a Čínou, což by mohlo mít vážné důsledky pro jeho ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás vzkazuje Trumpovi: Vaše plány s Pásmem Gazy nevyjdou. Zničíme je

Šéf Hamásu v Pásmu Gazy Chalíl al-Hajjá v pondělí ostře odmítl návrh bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na budoucnost této oblasti. Během vzpomínkové ceremonie k 46. výročí Íránské islámské revoluce v Teheránu prohlásil, že Trumpovy plány jsou „odsouzeny k nezdaru“ a že Hamás je odvrátí stejně, jako údajně zmařil předchozí pokusy o podobné projekty.

včera

Boom Supersonic XB-1

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?

Před několika dny zaznamenala letecká doprava významný milník, když americká společnost Boom Supersonic úspěšně překonala rychlost zvuku se svým demonstračním letounem XB-1. Stalo se tak poprvé od vyřazení legendárního Concordu v roce 2003, kdy se nevojenský pilotovaný letoun dostal za hranici Mach 1. Tento úspěch je prvním krokem v ambiciózním plánu společnosti, která chce do roku 2029 uvést do provozu komerční nadzvukový letoun pro přepravu cestujících.

včera

Olaf Scholz a Friedrich Merz

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi

S blížícími se volbami v Německu došlo v neděli večer k bouřlivé televizní debatě mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a konzervativním kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Oba politici se dostali do ostrého střetu ohledně migrace, ekonomiky a přístupu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, přičemž diskuse odhalila hluboké rozdíly v jejich postojích.

včera

 J. D. Vance

Je Evropa připravena na příchod JD Vance?

Americký viceprezident se chystá na setkání se světovými lídry v době, kdy Bílý dům otevřeně mění pravidla hry v mezinárodní politice. Server Politico se proto ptá - Je Evropa připravena na příchod JD Vance?

včera

Ilustrační foto

Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde

Zamíříme-li kamkoliv – do komentářů na sociálních sítích, k veřejným projevům některých politiků nebo na stránky alternativních médií – všude na nás čeká stejné odhalení: novináři jsou placeni vládou. Nebo ještě lépe – přímo Georgem Sorosem.

včera

Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?

Peking zahájil odvetná opatření v eskalující obchodní přestřelce s Washingtonem. Čínské clo na téměř 14 miliard dolarů amerického dovozu, včetně ropy, zkapalněného zemního plynu a některých strojů a vozidel, vstoupilo v platnost v pondělí, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní cla na stovky miliard dolarů čínského zboží, uvedl server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy