Zohavená těla, stovka podezřelých. Před 130 lety začal řádit Jack Rozparovač

Množství informací o vraždách ukrytých ve spisu pod názvem “Vraždy ve Whitechapelu” je překryto obrovským počtem legend a výmyslů, jejichž autoři tak na jednu stranu vytvořili vlastní badatelský obor tzv. ripperologii, ale na druhou stranu se ve změti snadno objeví nesmyslné senzace bez zrnka pravdy. Navíc autor spisu začal na případu pracovat až rok po první vraždě a dokumentaci vedl velmi amatérsky. Dnes víme, že je v ní spousta faktických chyb kvůli jeho neschopnosti.

Stále tak není zcela jasné, kolik přesně obětí má Jack Rozparovač na svědomí a jestli jeho počínání nenásledovali záhy další sadisti. Hned první oběť, brutálně zavražděná prostitutka Mary Ann Nicholsová, vyvolala v ulicích Londýna velký rozruch. Jedna z mála stop charakterizujících Jacka Rozparovače byl styl jeho vraždění. Oběti nejdříve podřezal a následně brutálně zohavil. Odborníci dnes soudí, že s prací musel mít zkušenosti, nejspíš tedy někdy pracovat jako řezník, anebo chirurg, ale vzhledem ke kontextu vražd v chudinských čtvrtích je druhá možnost velmi málo pravděpodobná.

Rukopis vraha

Jack Rozparovač se proslavil rychlostí svých útoků. Zločiny maniakálních sadistických vrahů běžně odděluje řadu let, zatímco Rozparovač neváhal a zabíjel jen několik dní za sebou. 30. září 1888 vraždil dokonce hned dvakrát za jeden večer. Někdy se pochybuje, že obě vraždy z jedné noci má na svědomí táž osoba, protože první z nich Elizabeth Strideová měla sice podřízlé hrdlo, ale nebyla znetvořena. Druhá interpretace se však domnívá, že Jack Rozparovač byl vyrušen, nedokončil první čin a z tohoto důvodu vyhledal další oběť, kterou také znetvořil jako ostatní zavražděné prostitutky. Postup vraha, kdy zabíjel v malé lokalitě a často za sebou, otevíral značné riziko dopadení, navíc noviny vše rychle rozmazávaly a na místě působily desítky vyšetřovatelů. Z hlediska forenzní vědy je nepochopitelné, že pachatel nebyl nikdy odhalen. Stejně tak nikdo nedokázal objasnit proč vraždy skončily stejně náhle jako začaly.

Podezřelá byla řada celebrit

Slavný vrah musel vyprodukovat i početnou řádku neméně slavných podezřelých. Nad tím, že Jackem Rozparovačem byl otec Winstona Churchilla se můžeme jen pousmát, i když se spekulovalo o otci nejslavnějšího britského premiéra, mnohem delší stín podezření padl na následníka trůnu a vnuka královny Viktorie Alberta Viktora. Známého bohéma, jenž údajně trpěl různými duševními chorobami a sexuálními úchylkami, a nakonec zemřel ve velmi mladém věku.

Pro příznivce vědečtějších postupů se nabízí ještě jeden možný pachatel. Polský emigrant Aaron Kosminski, jehož DNA byla odhalena na šátku z místa činu. Šátek se předával jako podivné dědictví v rodině strážníka, který jej jako kuriozitu zcizil na místě činu. Kosminski byl kadeřník, tudíž asi uměl obratně zacházet s břitvou a ve třiadvaceti letech byl uvězněn v ústavu pro choromyslné, kvůli nenávisti k ženám a vražedným sklonům. Nikdy se však k činu nepřiznal, a kdo ví, jestli nebyl pachatelem jen jedné z podIvných vražd ve Whitechapelu, které proslavily dosud neodhaleného Jacka Rozparovače.