Kudy se klikatila cesta k plzeňskému ležáku? Dějiny piva jsou staré tisíce let

Pro mnohé čtenáře, kteří nepospávali na hodinách dějepisu, jméno Bedřicha Hrozného nebude zcela neznámé. Český badatel patřil mezi nejslavnější osobnosti svého oboru z přelomu 19. a 20. století, rozluštil totiž jednu z velkých záhad předního východu, kterým bylo klínové písmo a v kontextu tohoto vědeckého počinu bývá dodnes připomínán v učebnicích dějepisu. Méně je známý jeho další veledůležitý objev. V průběhu výzkumu sumersko-babylonských psacích tabulek, zjistil, že 3 tisíce let př. nl. již nejstarší mezopotámské civilizace vařily pivo. Do té doby se odborná veřejnost domnívala, že je pivo mnohem mladším egyptským vynálezem.

Jaké bylo pivo starověku?

Starověké moky sice splňovaly základní parametry piva, tj. kvašeného nápoje z obilovin, ale tím podobnost s dnešním pivem končila. Zejména v mezopotámii se vařily různé druhy piv z ječmene a špaldy tj. nešlechtěného druhu pšenice. Za pozornost stojí receptura, kdy se využívá k přípravě sladu pivní chleba. Vzhledem k možnostem starověkého Egypta i Mezopotámie bylo obtížné pořídit objemnější várnici na pivo. Technické možnosti práce s kovy byly omezené, jinými slovy na stolitrový měděný kotel zapomeňte. Obiloviny se však musí tepelně upravit, aby se mohly používat k alkoholickému kvašení a tak se místo nedostatkových velkých hrnců upekly chleby, které se posléze nechaly kvasit a z nich se vytvořil slad.

Chuť i konzistence se značně lišily od točeného na hašení žízně z dnešních parných dnů. V tehdejší době neexistovaly pivovarské kvasnice a chmel se k dochucování také nepoužíval, čili dvě nejvýraznější složky dodávající dnešním pivům jejich charakteristické chutě. Ve starověku byla piva kyselkavá, neměla říz ani hořkost a teplota ze sedmého schodu se v Egyptě dost těžko zajišťovala. Jinými slovy dneska by si na této záležitosti nikdo nepochutnal. Proč bylo pivo v Mezopotámii a Egyptě tak oblíbené? Sloužilo spíše jako praktický zdroj energie. Přítomný alkohol měl povzbuzující účinky a zaroveń sloužil jako konzervant. Pivo se například podávalo při stavbách egyptských monumentálních staveb jakými byly i známé pyramidy. Dochovaly se vyobrazení, kde dělníci pijou pivo dlouhými brčky a to kvůli nejrůznějším zbytkovým pevným částem, které ve velmi hustém pivu plavaly.

V Čechách muselo být pivo brzy zakázáno

V českých zemích je nejstarší doložený důkaz o vaření piva spojen s prvním mužským klášterem na našem území, na jehož založení se roku 993 podílel zejména kníže Boleslav II. a později svatořečený biskup Vojtěch roku 993. Popularita pití piva se následně značně rozšířila po českých zemích a právě biskup Vojtěch vymohl papežský zákaz piva na českém území. I to je jeden z důvodů extremní nepopularity biskupa, která vedla k několika útěkům svatého Vojtěcha ze země. Postupně se vaření piva rozšířilo zpoza zdí klášterů za městské hradby a vaření piva se brzy stalo jedním ze zásadních hybatelů české ekonomiky na sklonku středověku.

Jak vzniklo nejslavnější pivo na světě?

Dnes nejrozšířenější druh piva na světě tzv. Pils (z latinského názvu města Plzeň), vznikl až v 19. století a znamenal skutečnou revoluci ve vaření, distribuci a především pití piva. Ležák plzeňského typu natolik vynikal svou kvalitou, že velmi rychle vystrnadil z trhu ostatní postupy. Metodu v Plzni vynalezl bavorský sládek Josef Groll. Toho si plzeňští radní pozvali, aby pozvedl místní pivo. Dlouhá staletí před tím byla Plzeň vyhlášená odporným pivem, o čemž svědčí řada historických pramenů.