Krutá smrt Jana Sarkandera. Jednal tajně o vpádu cizích vojsk na Moravu?

Přestože se Jan Sarkander počítá na seznam českých světců, původem je z nevelkého polského města Skočov a svatořečit ho nechal papež Jan Pavel II., původem také z Polska. Kusé informace o jeho mládí však napovídají, že nejpozději roku 1589 (narodil se 1576) už pobýval v českých zemích, konkrétně v rodišti slavného psychiatra Sigmunda Freuda v Příboře na Moravě. Světec studoval na vysokém učení v Olomouci a posléze ve Štýrském Hradci, ale pravděpodobně kvůli sňatku z protestantkou Annou Plachetskou studia nedokončil. Manželství však nemělo dlouhého trvání, jelikož několik let poté obdržel Sarkander svěcení a stal se knězem. Podle historiků byl totiž už vdovcem, tudíž manželství jeho kněžskému úřadu nijak nebránilo. Byť v 16. století žila v Čechách řada ženatých katolických a především utrakvistických kněží.

Neklidné poměry v dobách českého povstání

Sarkander působil jako Farář na řadě míst. Posledním z nich bylo moravské městečko Holešov. Dramatický začal být život budoucího světce po vypuknutí českého stavovského povstání. Evangelíci se ujali otěží vlády, zvolili si za krále radikálního kalvinistu Ferdinanda Falckého, který neváhal ničit katolické relikvie a uměleckou výzdobu pražských kostelů. V jeho šlépějích pak šli i další evangeličtí stavové, což se nevyhnulo ani Moravě.

Osudný byl vpád polských kozáků na Moravu, kteří vyplenili vše, co jim přišlo do cesty. S jedinou výjimkou. Z Holešova totiž vyšlo procesí s monstrancemi, které podle legendy vedl právě Sarkander. Poláci se k procesí přidali a Holešov ušetřili. Nicméně historici jsou k tomuto Sarkandrovu činu skeptičtí.  Každopádně byl Jan Sarkander obviněn se spolčení s Poláky. Údajně je pozval na Moravu právě on. Jan byl zatčen a v Olomouci vyslýchán. Podezřelý byl také proto, že těsně před vpádem polských vojáků byl na pouti v Čenstochové.

Jan Sarkander nechtěl vyšetřovatelům nic prozradit a tak přišla na řadu mučidla. Byl podroben třem kolům kruté tortury. Údajně měl zcela bezvládné ruce a při četbě bible ve vězení otáčel stránky jazykem. Krutí vyšetřovatelé chtěli Sarkandera podrobit ještě jednomu kolu mučení, jelikož nic neřekl, ale proti tomu zakročil rychtář Jan Scintila. V pozdějším dopise uvedl, že by další mučení bylo protiprávní. Podle tehdejšího práva, totiž kdo vydržel i to nejtěžší mučení měl být osvobozen.

Proč Sarkander nepromluvil?

V církevních kruzích se hovoří o mimořádné statečnosti Jana Sarkandera, který nepromluvil ani po tom nejtěžším mučení. Ovšem musíme si položit otázku: jestli vůbec o kontaktech s polskými vojsky něco věděl? Pravděpodobně nikoliv, neexistuje k tomu žádný důkaz. Navíc Sarkander byl jen obyčejný farář, který mohl mít jen těžko detailnější informace o vojenské politice. Tudíž nejspíš nic nevěděl, a proto z něho nemohli nic dostat ani tím nejkrutějším mučením.

Dnes krutý osud moravsko-polského kněze připomíná kaple postavená na místě bývalého olomouckého vězení. Při návštěvě Olomouce by neměla uniknut zraku žádného návštěvníka. Nejen kvůli bohatým neobarokním interiérům, ale taky díky možnosti prohlédnout si skřipec, na němž byl Jan Sarkander mučen. Skeptický návštěvník sice autentičnosti skřipce asi neuvěří, ale i tak je návštěva kaple svatého Jana Sarkandra populární turistickou zastávkou.