Tělovýchovného Sokola nesnášeli nacisté, katolíci i komunisté. Měl ho vlastně někdo rád?

Za založením Sokola stojí Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří se inspirovali německými turnerskými spolky vycházejícími z tělovýchovy Fridricha Ludwiga Jahna. V letech 1867–1868 vytvořil Tyrš tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 tělocvičnou soustavu, kterou v roce 1873 zpracoval do díla Základové tělocviku.

Zakladatelé propagovali apolitičnost spolku od počátku, namísto ní si kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Politickým konfliktům se ale přesto v pozdějších dobách nevyhnuli a nakonec jim zlomily vaz.

Vznik Sokola nebyl nasměřován proti žádnému politickému dění, a to ani proti německému živlu nebo nacionalismu, přesto se konfrontacím s německými turnery nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem na katolickou církev, po první světové válce se ale situace zhoršila a spolek se stal mnoha lidem trnem v oku.

Jiní jej ale za jeho zásluhy vyzdvihovali. Organizace měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se stalo silné celonárodní hnutí. Roku 1889 byla ustavena Česká obec sokolská a o dva roky později Moravsko-slezská obec sokolská jako jednotné celonárodní organizace. V roce 1904 se pak obě obce sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou (ČOS).

Sokol obohatil Česko výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen, jeho duch vládl za první světové války v Československých legiích a často byl nazýván národním vojskem. Následně se hnutí díky českým emigrantům rozšířilo do zemí západní Evropy a USA.

Za první světové války byla ČOS poprvé úředně rozpuštěna. Stejná situace se opakovala i za druhé světové války. Před jejím vypuknutím patřili sokolové k nejvýznamnějším odpůrcům nastupujícího nacismu. Během války se členové ČOS aktivně zapojili do odboje a mnozí za to zaplatili životem.

Zvrat přišel v roce 1941, kdy byl Reinhardem Heydrichem spolek zakázán a rozpuštěn. Po válce sice opět fungoval, ale pouze několik let. Jeho členové totiž nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem. Ostatně nevraživost byla vzájemná. ÚV KSČ v roce 1952 uzavřeli Sokola znovu.

Reorganizace tělesné výchovy znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na 38 let. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce zájemců o cvičení se jí ale i kvůli dlouhým čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Ministerstvo vnitra ČR dne 31. ledna 1994 rozhodlo o založení mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva, takové popularity jako dříve se ale už organizace netěší.