Tajný program CIA na našem území: Jak 11. září ovlivnilo Česko?

Svět se po 11. září 2001 změnil. Amerika vyhlásila válku terorismu, letiště po celém světě zpřísnily bezpečnost a tajné služby byly vybičovány k maximální ostraze. Zároveň ale probíhala řada kroků, které nebyly na první pohled patrné nebo byly přísně utajené. Jedním z nich je i program americké rozvědky, která si ve spolupráci s desítkami dalších států včetně Česka nakládala s vězni po svém, bez ohledu na spravedlivé soudy.

Tajný program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. V rámci něj CIA dopravovala podezřelé osoby bez povolení soudu do jiných zemí. Podezřelí byli drženi v tajných věznicích a v některých případech i mučeni. Vláda se později hájila tím, že chtěla zabránit dalšímu krveprolití na americké půdě.

Bývalý prezident Barack Obama zakázal mučení při výsleších a přikázal uzavření tajných věznic CIA v zahraničí, odmítl však výzvy k vyšetření těchto praktik s tím, že se chce dívat dopředu a ne do minulosti, napsal list The New York Times.

Na tajném programu CIA se podle zprávy, kterou v roce 2013 zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI), podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Stejně jako USA i vlády těchto zemí porušovaly mezinárodní právo, upozorňuje zpráva.

Podle zprávy OSJI tyto země umožnily CIA, aby měla na jejich území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA s podezřelými na palubě, aby přistávaly na jejich letištích a doplňovaly na nich palivo.

Podle zprávy OSJI byly tajné věznice například v Polsku, Litvě, Rumunsku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě a Jordánsku. Podle dalších zdrojů měly být věznice i na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu, v Kosovu, Iráku, Thajsku a Džibutsku.

Na seznamu zemí, které CIA při tomto programu tak či onak pomáhaly, jsou podle zprávy OSJI mezi jinými Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Finsko, ale ne Francie, Nizozemsko a Maďarsko. Zpráva jmenuje Gruzii, ale ne Rusko.

Spojeným státům podle zprávy OSJI pomáhaly i Libye, Írán a Sýrie. Například do Sýrie byla převezena k výslechům řada podezřelých teroristů, zatímco Teherán předal do Kábulu krátce po americké invazi do Afghánistánu 15 lidí s plným vědomím toho, že skončí v amerických rukou, tvrdí zpráva.

Jiná zpráva Evropské unie (EU) z února 2007 uvádí, že CIA uskutečnila celkem 1245 letů a že nebylo možné vyvrátit důkazy o věznicích v Polsku a v Rumunsku. Polsko tyto informace léta popíralo, až nakonec v roce 2014 existenci tajných věznic na svém území přiznalo.

Česká republika umožnila podle zprávy OSJI použití svých letišť a svého vzdušného prostoru pro lety spojované s mimořádnými transfery CIA. Tyto lety zahrnovaly mezipřistání na českých letištích. Čeští politici vždy popírali, že by ČR na programu tajných letů CIA jakkoliv participovala.

Poprvé se o kauze tajných věznic začalo mluvit v listopadu 2005, kdy list The Washington Post napsal, že CIA zřídila v letech 2002 a 2003 systém utajených věznic v osmi zemích, včetně několika ve střední a východní Evropě. Rada Evropy (RE) zahájila formální vyšetřování informací o údajné existenci věznic.

V dubnu 2006 oznámila česká pobočka organizace Amnesty International (AI), že letouny CIA se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze. Americký prezident George Bush mladší ale existenci tajných věznic poprvé veřejně přiznal až v projevu 6. září 2006. Evropský parlament následně v únoru 2015 vyzval unijní státy, aby prošetřily tvrzení o tom, že na jejich území existovaly tajné věznice CIA.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 Věznice

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

před 5 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

před 7 hodinami

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko s výraznou převahou vyhrálo nad Maďarskem 6:1

Po úvodních třech výhrách na MS konajícím se mimo jiné v dánském Herningu Češi ve čtvrtek večer nastupují proti papírově nejslabšímu soupeři v rámci skupiny B a čeká se tak, že parta kolem Davida Pastrňáka tak přidají čtvrtou výhru v řadě. Maďaři se však na utkání s Čechy vítězně naladili, když ve svém předešlém zápase nečekaně porazili Kazachstán 4:2. Jediné co trápí Čechy jsou zranění. Do zápasu ještě nenastoupí obránce Tomáš Kundrátek a naopak nově se v sestavě objevuje Adam Klapka, který nahrazuje Jáchyma Kondelíka, pro něhož turnaj předčasně skončil kvůli zlomenině ruky. V brance pak opět bude chytat Daniel Vladař. Jak duel jasného favorita s jasným outsiderem dopadne sledujte třetinu po třetině.

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Istanbulské mírové rozhovory: Pomalu, ale přesně podle ruského plánu

Přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech obnovily tento týden v Istanbulu, zatím probíhají v duchu pomalého, opatrného postupu – přesně podle tempa, které si diktuje Moskva. Ačkoliv jednání nepřinesla zásadní průlom, jejich samotná existence je důkazem, že Kyjev se snaží demonstrovat ochotu jednat – především směrem k prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, jenž podle některých zdrojů vyvíjí tlak na nalezení cesty k příměří.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Norsko blízko senzaci s USA, Dánové se radují z prvních bodů. Slováci udolali Francii, Švédové dominují

Čtyřmi zápasy pokračovalo ve středu právě probíhající mistrovství světa v hokeji v Dánsku a Švédsku. Ve skupině A se nejprve představili Slováci, kteří přes všechny problémy dokráčeli k důležitým třem bodům proti Francii, kterou udolali 2:1. Švédové večer měli cestu za vítězstvím v atraktivním zápase proti Lotyšsku jednodušší, když zvítězili díky větší kvalitě 6:0. Druhý den po sobě mohl zažít turnaj další překvapení. Poté, co v úterý Maďaři zaskočili výhrou nad Kazachstánem, Norsko mohlo ve středu překvapit ještě cennějším skalpem. Přestože s USA prohrávalo vysoko 1:5, duel dostalo do prodloužení, kde Američané rozhodli o svém vítězství. Dánsko se pak radovalo z prvních bodů na turnaji po výhře nad Kazachstánem.

včera

Petr Fiala

Fiala naznačil, co ODS udělá s odsouzeným starostou Novotným

Občanská demokratická strana bude řešit otázku členství starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, který byl nepravomocně odsouzen ke třem měsícům odnětí svobody za porušení podmínky. Potvrdil to premiér a lídr koalice Spolu pro letošní volby Petr Fiala, který je předsedou strany. 

včera

Zelenskyj potvrdil první přímé rozhovory s Ruskem od roku 2022, sám do Istanbulu nepojede

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes potvrdil, že ukrajinská delegace je připravena k přímému jednání s ruskou stranou v Istanbulu. Pokud se schůzka skutečně uskuteční, půjde o první oficiální přímý kontakt mezi představiteli obou zemí od jara roku 2022, kdy tehdejší mírové snahy ztroskotaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy