Tajný program CIA na našem území: Jak 11. září ovlivnilo Česko?

Svět se po 11. září 2001 změnil. Amerika vyhlásila válku terorismu, letiště po celém světě zpřísnily bezpečnost a tajné služby byly vybičovány k maximální ostraze. Zároveň ale probíhala řada kroků, které nebyly na první pohled patrné nebo byly přísně utajené. Jedním z nich je i program americké rozvědky, která si ve spolupráci s desítkami dalších států včetně Česka nakládala s vězni po svém, bez ohledu na spravedlivé soudy.

Tajný program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. V rámci něj CIA dopravovala podezřelé osoby bez povolení soudu do jiných zemí. Podezřelí byli drženi v tajných věznicích a v některých případech i mučeni. Vláda se později hájila tím, že chtěla zabránit dalšímu krveprolití na americké půdě.

Bývalý prezident Barack Obama zakázal mučení při výsleších a přikázal uzavření tajných věznic CIA v zahraničí, odmítl však výzvy k vyšetření těchto praktik s tím, že se chce dívat dopředu a ne do minulosti, napsal list The New York Times.

Na tajném programu CIA se podle zprávy, kterou v roce 2013 zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI), podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Stejně jako USA i vlády těchto zemí porušovaly mezinárodní právo, upozorňuje zpráva.

Podle zprávy OSJI tyto země umožnily CIA, aby měla na jejich území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA s podezřelými na palubě, aby přistávaly na jejich letištích a doplňovaly na nich palivo.

Podle zprávy OSJI byly tajné věznice například v Polsku, Litvě, Rumunsku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě a Jordánsku. Podle dalších zdrojů měly být věznice i na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu, v Kosovu, Iráku, Thajsku a Džibutsku.

Na seznamu zemí, které CIA při tomto programu tak či onak pomáhaly, jsou podle zprávy OSJI mezi jinými Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Finsko, ale ne Francie, Nizozemsko a Maďarsko. Zpráva jmenuje Gruzii, ale ne Rusko.

Spojeným státům podle zprávy OSJI pomáhaly i Libye, Írán a Sýrie. Například do Sýrie byla převezena k výslechům řada podezřelých teroristů, zatímco Teherán předal do Kábulu krátce po americké invazi do Afghánistánu 15 lidí s plným vědomím toho, že skončí v amerických rukou, tvrdí zpráva.

Jiná zpráva Evropské unie (EU) z února 2007 uvádí, že CIA uskutečnila celkem 1245 letů a že nebylo možné vyvrátit důkazy o věznicích v Polsku a v Rumunsku. Polsko tyto informace léta popíralo, až nakonec v roce 2014 existenci tajných věznic na svém území přiznalo.

Česká republika umožnila podle zprávy OSJI použití svých letišť a svého vzdušného prostoru pro lety spojované s mimořádnými transfery CIA. Tyto lety zahrnovaly mezipřistání na českých letištích. Čeští politici vždy popírali, že by ČR na programu tajných letů CIA jakkoliv participovala.

Poprvé se o kauze tajných věznic začalo mluvit v listopadu 2005, kdy list The Washington Post napsal, že CIA zřídila v letech 2002 a 2003 systém utajených věznic v osmi zemích, včetně několika ve střední a východní Evropě. Rada Evropy (RE) zahájila formální vyšetřování informací o údajné existenci věznic.

V dubnu 2006 oznámila česká pobočka organizace Amnesty International (AI), že letouny CIA se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze. Americký prezident George Bush mladší ale existenci tajných věznic poprvé veřejně přiznal až v projevu 6. září 2006. Evropský parlament následně v únoru 2015 vyzval unijní státy, aby prošetřily tvrzení o tom, že na jejich území existovaly tajné věznice CIA.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 Věznice

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 52 minutami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 6 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války

Letošní červen se stal pro ukrajinské civilisty nejtragičtějším měsícem od dubna roku 2022. Podle úterní zprávy Organizace spojených národů za tím stojí především zintenzivňující se ruské útoky na města ležící daleko za samotnou frontovou linií. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy