
Svět se po 11. září 2001 změnil. Amerika vyhlásila válku terorismu, letiště po celém světě zpřísnily bezpečnost a tajné služby byly vybičovány k maximální ostraze. Zároveň ale probíhala řada kroků, které nebyly na první pohled patrné nebo byly přísně utajené. Jedním z nich je i program americké rozvědky, která si ve spolupráci s desítkami dalších států včetně Česka nakládala s vězni po svém, bez ohledu na spravedlivé soudy.
Tajný program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. V rámci něj CIA dopravovala podezřelé osoby bez povolení soudu do jiných zemí. Podezřelí byli drženi v tajných věznicích a v některých případech i mučeni. Vláda se později hájila tím, že chtěla zabránit dalšímu krveprolití na americké půdě.
Bývalý prezident Barack Obama zakázal mučení při výsleších a přikázal uzavření tajných věznic CIA v zahraničí, odmítl však výzvy k vyšetření těchto praktik s tím, že se chce dívat dopředu a ne do minulosti, napsal list The New York Times.
Na tajném programu CIA se podle zprávy, kterou v roce 2013 zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI), podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Stejně jako USA i vlády těchto zemí porušovaly mezinárodní právo, upozorňuje zpráva.
Podle zprávy OSJI tyto země umožnily CIA, aby měla na jejich území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA s podezřelými na palubě, aby přistávaly na jejich letištích a doplňovaly na nich palivo.
Podle zprávy OSJI byly tajné věznice například v Polsku, Litvě, Rumunsku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě a Jordánsku. Podle dalších zdrojů měly být věznice i na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu, v Kosovu, Iráku, Thajsku a Džibutsku.
Na seznamu zemí, které CIA při tomto programu tak či onak pomáhaly, jsou podle zprávy OSJI mezi jinými Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Finsko, ale ne Francie, Nizozemsko a Maďarsko. Zpráva jmenuje Gruzii, ale ne Rusko.
Spojeným státům podle zprávy OSJI pomáhaly i Libye, Írán a Sýrie. Například do Sýrie byla převezena k výslechům řada podezřelých teroristů, zatímco Teherán předal do Kábulu krátce po americké invazi do Afghánistánu 15 lidí s plným vědomím toho, že skončí v amerických rukou, tvrdí zpráva.
Jiná zpráva Evropské unie (EU) z února 2007 uvádí, že CIA uskutečnila celkem 1245 letů a že nebylo možné vyvrátit důkazy o věznicích v Polsku a v Rumunsku. Polsko tyto informace léta popíralo, až nakonec v roce 2014 existenci tajných věznic na svém území přiznalo.
Česká republika umožnila podle zprávy OSJI použití svých letišť a svého vzdušného prostoru pro lety spojované s mimořádnými transfery CIA. Tyto lety zahrnovaly mezipřistání na českých letištích. Čeští politici vždy popírali, že by ČR na programu tajných letů CIA jakkoliv participovala.
Poprvé se o kauze tajných věznic začalo mluvit v listopadu 2005, kdy list The Washington Post napsal, že CIA zřídila v letech 2002 a 2003 systém utajených věznic v osmi zemích, včetně několika ve střední a východní Evropě. Rada Evropy (RE) zahájila formální vyšetřování informací o údajné existenci věznic.
V dubnu 2006 oznámila česká pobočka organizace Amnesty International (AI), že letouny CIA se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze. Americký prezident George Bush mladší ale existenci tajných věznic poprvé veřejně přiznal až v projevu 6. září 2006. Evropský parlament následně v únoru 2015 vyzval unijní státy, aby prošetřily tvrzení o tom, že na jejich území existovaly tajné věznice CIA.
Související

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Svět si připomíná 23 let od tragického 11. září. Dvojčata po útocích pohřbila tisíce lidí
Aktuálně se děje
včera

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles
včera

Úřady zadržely nejsledovanějšího TikTokera na světě. Khaby Lame musel opustit Spojené státy
včera

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího
včera

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou
včera

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
včera

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj
včera

Trump stupňuje rétoriku: Zvažuje nasazení armády proti demonstrantům
včera

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok
včera

Železný ředitelem České televize nebude. Radní vybrali pět finalistů volby
včera

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let
včera

Policie zasahovala v budově FF UK. Podezření vzbudili dva lidé
včera

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů
včera

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější
včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit
včera

Chcete peníze? Přestaňte podporovat transgender, nařídil Trump státům. Soud to smetl ze stolu
včera

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu
včera

Masové protesty v USA: Demonstruje New York, Chicago i Seattle. LA zakazuje vycházení, Texas povolává gardu
včera

První výhled počasí na příští týden. Deštník se bude hodit
10. června 2025 22:04

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka
10. června 2025 21:21
Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud
K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.
Zdroj: Jan Hrabě