Tajný program CIA na našem území: Jak 11. září ovlivnilo Česko?

Svět se po 11. září 2001 změnil. Amerika vyhlásila válku terorismu, letiště po celém světě zpřísnily bezpečnost a tajné služby byly vybičovány k maximální ostraze. Zároveň ale probíhala řada kroků, které nebyly na první pohled patrné nebo byly přísně utajené. Jedním z nich je i program americké rozvědky, která si ve spolupráci s desítkami dalších států včetně Česka nakládala s vězni po svém, bez ohledu na spravedlivé soudy.

Tajný program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. V rámci něj CIA dopravovala podezřelé osoby bez povolení soudu do jiných zemí. Podezřelí byli drženi v tajných věznicích a v některých případech i mučeni. Vláda se později hájila tím, že chtěla zabránit dalšímu krveprolití na americké půdě.

Bývalý prezident Barack Obama zakázal mučení při výsleších a přikázal uzavření tajných věznic CIA v zahraničí, odmítl však výzvy k vyšetření těchto praktik s tím, že se chce dívat dopředu a ne do minulosti, napsal list The New York Times.

Na tajném programu CIA se podle zprávy, kterou v roce 2013 zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI), podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Stejně jako USA i vlády těchto zemí porušovaly mezinárodní právo, upozorňuje zpráva.

Podle zprávy OSJI tyto země umožnily CIA, aby měla na jejich území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA s podezřelými na palubě, aby přistávaly na jejich letištích a doplňovaly na nich palivo.

Podle zprávy OSJI byly tajné věznice například v Polsku, Litvě, Rumunsku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě a Jordánsku. Podle dalších zdrojů měly být věznice i na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu, v Kosovu, Iráku, Thajsku a Džibutsku.

Na seznamu zemí, které CIA při tomto programu tak či onak pomáhaly, jsou podle zprávy OSJI mezi jinými Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Finsko, ale ne Francie, Nizozemsko a Maďarsko. Zpráva jmenuje Gruzii, ale ne Rusko.

Spojeným státům podle zprávy OSJI pomáhaly i Libye, Írán a Sýrie. Například do Sýrie byla převezena k výslechům řada podezřelých teroristů, zatímco Teherán předal do Kábulu krátce po americké invazi do Afghánistánu 15 lidí s plným vědomím toho, že skončí v amerických rukou, tvrdí zpráva.

Jiná zpráva Evropské unie (EU) z února 2007 uvádí, že CIA uskutečnila celkem 1245 letů a že nebylo možné vyvrátit důkazy o věznicích v Polsku a v Rumunsku. Polsko tyto informace léta popíralo, až nakonec v roce 2014 existenci tajných věznic na svém území přiznalo.

Česká republika umožnila podle zprávy OSJI použití svých letišť a svého vzdušného prostoru pro lety spojované s mimořádnými transfery CIA. Tyto lety zahrnovaly mezipřistání na českých letištích. Čeští politici vždy popírali, že by ČR na programu tajných letů CIA jakkoliv participovala.

Poprvé se o kauze tajných věznic začalo mluvit v listopadu 2005, kdy list The Washington Post napsal, že CIA zřídila v letech 2002 a 2003 systém utajených věznic v osmi zemích, včetně několika ve střední a východní Evropě. Rada Evropy (RE) zahájila formální vyšetřování informací o údajné existenci věznic.

V dubnu 2006 oznámila česká pobočka organizace Amnesty International (AI), že letouny CIA se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze. Americký prezident George Bush mladší ale existenci tajných věznic poprvé veřejně přiznal až v projevu 6. září 2006. Evropský parlament následně v únoru 2015 vyzval unijní státy, aby prošetřily tvrzení o tom, že na jejich území existovaly tajné věznice CIA.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 Věznice

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy