Svět se po 11. září 2001 změnil. Amerika vyhlásila válku terorismu, letiště po celém světě zpřísnily bezpečnost a tajné služby byly vybičovány k maximální ostraze. Zároveň ale probíhala řada kroků, které nebyly na první pohled patrné nebo byly přísně utajené. Jedním z nich je i program americké rozvědky, která si ve spolupráci s desítkami dalších států včetně Česka nakládala s vězni po svém, bez ohledu na spravedlivé soudy.
Tajný program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. V rámci něj CIA dopravovala podezřelé osoby bez povolení soudu do jiných zemí. Podezřelí byli drženi v tajných věznicích a v některých případech i mučeni. Vláda se později hájila tím, že chtěla zabránit dalšímu krveprolití na americké půdě.
Bývalý prezident Barack Obama zakázal mučení při výsleších a přikázal uzavření tajných věznic CIA v zahraničí, odmítl však výzvy k vyšetření těchto praktik s tím, že se chce dívat dopředu a ne do minulosti, napsal list The New York Times.
Na tajném programu CIA se podle zprávy, kterou v roce 2013 zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI), podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Stejně jako USA i vlády těchto zemí porušovaly mezinárodní právo, upozorňuje zpráva.
Podle zprávy OSJI tyto země umožnily CIA, aby měla na jejich území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA s podezřelými na palubě, aby přistávaly na jejich letištích a doplňovaly na nich palivo.
Podle zprávy OSJI byly tajné věznice například v Polsku, Litvě, Rumunsku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě a Jordánsku. Podle dalších zdrojů měly být věznice i na britském ostrově Diego García v Indickém oceánu, v Kosovu, Iráku, Thajsku a Džibutsku.
Na seznamu zemí, které CIA při tomto programu tak či onak pomáhaly, jsou podle zprávy OSJI mezi jinými Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Finsko, ale ne Francie, Nizozemsko a Maďarsko. Zpráva jmenuje Gruzii, ale ne Rusko.
Spojeným státům podle zprávy OSJI pomáhaly i Libye, Írán a Sýrie. Například do Sýrie byla převezena k výslechům řada podezřelých teroristů, zatímco Teherán předal do Kábulu krátce po americké invazi do Afghánistánu 15 lidí s plným vědomím toho, že skončí v amerických rukou, tvrdí zpráva.
Jiná zpráva Evropské unie (EU) z února 2007 uvádí, že CIA uskutečnila celkem 1245 letů a že nebylo možné vyvrátit důkazy o věznicích v Polsku a v Rumunsku. Polsko tyto informace léta popíralo, až nakonec v roce 2014 existenci tajných věznic na svém území přiznalo.
Česká republika umožnila podle zprávy OSJI použití svých letišť a svého vzdušného prostoru pro lety spojované s mimořádnými transfery CIA. Tyto lety zahrnovaly mezipřistání na českých letištích. Čeští politici vždy popírali, že by ČR na programu tajných letů CIA jakkoliv participovala.
Poprvé se o kauze tajných věznic začalo mluvit v listopadu 2005, kdy list The Washington Post napsal, že CIA zřídila v letech 2002 a 2003 systém utajených věznic v osmi zemích, včetně několika ve střední a východní Evropě. Rada Evropy (RE) zahájila formální vyšetřování informací o údajné existenci věznic.
V dubnu 2006 oznámila česká pobočka organizace Amnesty International (AI), že letouny CIA se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze. Americký prezident George Bush mladší ale existenci tajných věznic poprvé veřejně přiznal až v projevu 6. září 2006. Evropský parlament následně v únoru 2015 vyzval unijní státy, aby prošetřily tvrzení o tom, že na jejich území existovaly tajné věznice CIA.
Související
Trump přišel s dalším kontroverzním návrhem. Chce si přivlastnit památník 11. září, New York se bouří
Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 52 minutami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 1 hodinou
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 2 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 2 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 3 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 4 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 4 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 5 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 6 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
včera
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
včera
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
včera
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
včera
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
včera
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
včera
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
včera
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
včera
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
včera
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
Letošní červen se stal pro ukrajinské civilisty nejtragičtějším měsícem od dubna roku 2022. Podle úterní zprávy Organizace spojených národů za tím stojí především zintenzivňující se ruské útoky na města ležící daleko za samotnou frontovou linií.
Zdroj: Libor Novák