Se jménem Angličanky Bridget Driscollové je spojeno smutné prvenství. Stala se totiž prvním chodcem, který zahynul pod koly motorového vozidla. Automobil, který 17. srpna 1896 před londýnským Křišťálovým palácem nebohou ženu srazil, se na ni podle svědků vyřítil "hroznou rychlostí čtyř mil (asi 6,5 kilometrů) za hodinu". Čtyřiačtyřicetiletá matka dvou dětí zemřela na zranění hlavy.
Bridget Driscollová šla osudný den se svou šestnáctiletou dcerou a jejím přítelem na katolickou slavnost do Křišťálového paláce. Právě když přecházela ulici, vyjela zpoza rohu tři auta, která byla zrovna na předváděcích jízdách. Automobil, který Driscollovou zabil, řídil tehdy dvacetiletý Arthur Edsall. Ve voze seděly ještě dvě ženy. Edsall později vypověděl, že na Driscollovou marně troubil a volal. Při soudním vyšetřování byl případ prohlášen za "smrt způsobenou nedopatřením."
V Británii, která je nyní v čele žebříčku zemí s nejmenším počtem úmrtí na silnicích na počet obyvatel, přitom dělali pro bezpečnost na silnicích mnoho. Již v roce 1865 země vyhlásila slavný praporkový zákon, který nejenže snižoval rychlost vozů na čtyři a dvě míle za hodinu (6,4 a 3,2 km/h), ale stanovil, že před vozidlem ve vzdálenosti nejméně 20 yardů (asi 18 metrů) musí kráčet muž s červeným praporkem a varovat tak před jízdou automobilu, aby okolí vědělo, že se blíží nebezpečí. Platnost zákona byla zrušena tři měsíce po úmrtí Driscollové.
Při vyšetřování smrti Bridget Driscollové koroner prohlásil, že doufá, že něco takového se již nikdy nestane. Jeho zbožné přání se však nesplnilo. Dopravní experti odhadují, že od vynálezu automobilu zemřelo na světových silnicích více než třicet milionů lidí.
Po celém světě umírá na silnicích denně kolem 3500 lidí. Za celý loňský rok to bylo 1,25 milionu obětí dopravních nehod (v ČR to bylo 660 mrtvých). Nejvíce, 33 procent, připadá na posádky automobilů, následují motorkáři (23 procent), chodci (22 procent) a čtyři procenta připadá na cyklisty. Devadesát procent úmrtí má na svědomí doprava v rozvojových zemích. Dopravní nehody jsou ve světě devátou nejčastější příčinou úmrtí.
Vůbec první obětí automobilismu se v roce 1869 stala Irka Mary Wardová, kterou přejel parní vůz, z něhož vypadla. Druhou obětí mezi chodci byl burzovní makléř Henry Bliss z New Yorku, kterého srazilo auto v roce 1899 ve chvíli, když se rozběhl přes vozovku.
První smrtelná automobilová nehoda, při které zahynul řidič, se stala v roce 1898 v Anglii. Její obětí byl dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield, který se osudný den vydal se svým osmnáctiletým synem z Londýna do Brightonu, kde se narodil a kde také žil.
V kopci na území Velkého Londýna ztratil kvůli selhání brzd i řízení při v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině nadvládu nad svým automobilem a nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu. Lindfield zůstala noha mezi motorem a stromem a v nemocnici mu pak musela být amputována. Následkem pooperačního šoku následující den zemřel.
Související
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Evropský automobilový průmysl na scestí: O elektromobily není takový zájem, Čína chystá velkou expanzi do EU
auto , Nehody aut , historie
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub