Tajemný Nostradamus: Věštec, kterého zná celý svět, ve skutečnosti nikdy nevěštil

Předpověděl teroristické útoky, které se odehrály 11. září 2001 v New Yorku. Předpověděl vraždu bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. A předpověděl i události týkající se roku 2012 nebo třetí světové války. Michel de Nostredame zvaný Nostradamus je v současnosti považován za nejznámějšího věštce a mystika v historii, ve skutečnosti byl přitom spíše skeptikem a lékařem.

Nostradamus je osobou, jehož jméno rezonuje veřejností i stovky let po jeho smrti. Je spojován s řadou předpovědí, a jeho věštby mají tendenci se plnit. Tak jej alespoň vidí ti, kteří na bývalého francouzského medika nedají dopustit. Sám Nostradamus ale ve skutečnosti nikdy žádné pořádné věštby nevydal, a byl dokonce kritický i vůči víře v Boha.

Francouzský věštec se narodil v prosinci roku 1503 v Saint-Rémy-de-Provence. Den narození není znám a existuje několik verzí, stejně jako v případě úmrtí.To sice prokazatelně proběhlo v červenci roku 1566 v Salon-de-Provence, opět se ale neví, kdy přesně.

Michel de Nostredame se narodil v židovské rodině konvertované na křesťanskou víru. Jeho otec Jacques de Nostredame byl obchodník s obilím a jeho matka Renée de St-Rémy měla nejméně dalších osm dětí. Od svých patnácti let se Nostradamus aktivně věnoval astrologii a v 26 letech začal studovat lékařskou vědu na univerzitě v Montpellieru. Ze studií byl ale vyloučen, protože se zjistilo, že lékárníkem, a kvůli tomu nemohl medicínu dokončit. Proto nastoupil na praxi k lékaři Julese-Césarovi Scaligerimu v Agen 

Zde se nedostudovaný lékař oženil se ženou, jejíž jméno není známo, a narodil se jim syn a dcera. V roce 1534, o tři roky později, ale celá jeho rodina umírá na mor. V jednu chvíli tak Nostradamus přišel o ženu i obě děti. Rozhodl se proto nadále nezůstávat ve městě a vycestoval po celé Francii.

Do Agen se vrátil v roce 1545 a začal se naplno věnovat léčbě moru. Nevěřil všeobecnému přesvědčení, že mor je pouze Božím trestem, a proto se snažil vyrobit lék na jednu z nejhorších nemocí v historii. Navrhoval také, na tehdejší dobu zcela nezvykle, hygienická opatření. Lidé si podle něj měli chránit nos a ústa, mýt se a používat otec jako dezinfekci.

V roce 1547 se Nostradamus usadil v Salon-de-Provence, kde jeho boj proti moru pokračoval. Znovu se oženil, tentokrát s bohatou vdovou Anne Ponsarde, a narodilo se jim šest dětí. Do roku 1555 se Nostradamus těšil všeobecné úctě a uznání, a to i u královského dvora. Poté se ale vše změnilo, neboť v amatérském lékaři se opět rozhořela vášeň pro astrologii a medik vydal svá první proroctví založená na pozorování hvězd.

Ačkoliv jsou jeho myšlenky dnes obhajovány, v dřívějších dobách je lidé kritizovali. Výklad podle nich obsahoval mnoho chyb, byl opsaný odjinud, a Scaliger dokonce Nostradama obvinil, že si vše vymyslel. Jeho výrokům lidé nevěřili ani později, dokud se nenašel výklad, který se zřejmě nemýlil. Podle stoupenců francouzského medika předpověděl Nostradamus zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem a atentát na papeže Jana Pavla II.

Problém v Nostradanových předpovědích spočívá především v nejednoznačnosti. Nesrozumitelnost věšteb se dá totiž využít k falešné interpretaci jeho výroků, jako tomu bylo v případě 11. září. Tento útok ve skutečnosti Nostradamus nepředpověděl.

Rozluštit Nostradamova slova je prakticky nemožné. v 16. století neexistovala jednotná typografie. Pravopis jednotlivých slov se od jednoho vydání k dalšímu mění, a může tak dojít k naprosté změně původního významu. Mnohé verše jsou navíc nepřesné a nejsou v nich zmíněna jména ani časy, lze tedy proto prakticky jakýkoliv příběh zasadit do jakékoliv doby.

Věštby, které se dnes na internetu prezentují jako Nostradamovy, tak ve skutečnosti předpověďmi být vůbec nemusí. Složitost jejich výkladu v kombinaci s mrtvým jazykem naznačují, že ačkoliv medik vycházel z astrologických dat, jeho věštby jsou pouhými domněnkami založenými na odhadech. Nelze tedy s jistotou říct, co který výklad znamená a co nás čeká. 

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie Nostradamus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy