Největší tajemství Jiřího z Poděbrad: Na jednu zásadní otázku z jeho života dodnes neznáme odpověď

Král Jiří z Poděbrad, známý též jako husitský král, vládl naší zemi v dobách vypjaté situace, kdy se mu po letech bouří podařilo opět konsolidovat poměry v zemích Koruny české, aby ke konci své vlády, opět při snaze o dodržování kompaktát a své suverenity, rozehrál nebezpečnou hru o existenci království při boji s papežem a Matyášem Korvínem. To vše jsou známá fakta, která známe ze školních lavic. Badatelé již osvětlili Jiříkův život, způsob vlády i boje. Známe čas i místo jeho úmrtí, ale přesto se dodnes neví, kde se poslední český král narodil.

Život a životní osudy krále Jiřího z Poděbrad jsou dobře známé, například jeho účast v bitvě u Lipan ještě v jinošském věku, která jistě ovlivnila jeho život. Stejně tak jeho role coby hejtmanem východočeského landfrýdu, později správce země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků a následně za podpory svých mocných přátel v roce 1458 korunovace českým králem. Vládl po více jak deset let až do své smrti v roce 1471. Nemocný a jistě i vyčerpaný, ovšem za svůj život ve svém přesvědčení nikdy nezlomený Jiří, umírá ve věku 50 let v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém městě. Kde se však slavný král narodil?

O nalezení místa Jiříkova narození se již léta vedou spory, jelikož neexistují přímé písemné prameny, které by tuto skutečnost jednoznačně osvětlily. Jiří se tak mohl onoho 23. dubna roku 1420 narodit buďto na hradě Poděbrady, Bouzov či Kunštát, ale uvádí se i místa jako hrad Litice nad Orlicí či tvrz Hořovice.

Moravský hrad Kunštát byl založen již v první polovině 13. století a stal se rodištěm významného rodu pánů z Kunštátu, kteří se poprvé osobou Kuna ze Zbraslavi a z Kunštátu připomínají v 50. letech 13. století. Jednalo se o důležité sídlo tohoto rodu až do počátku 16. století. Je jisté, že zde pobýval i samotný Jiří, jelikož hrad ve své době značně přestavěl a dobově upravil.

Hrad Bouzov představuje starý moravský rod, který vznikl již někdy na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl jistý Búz, který byl též zakladatelem významného rodu Buziců. Páni z Kunštátu hrad získávají v roce 1396 a drží jej až do druhé poloviny 15. století. Jednalo se o významný, pevný hrad, kde se projevila i značná aktivita pánů z Kunštátu, též i Viktorína, otce Jiřího, což ukazuje, že se zde skutečně jeho rodina vyskytovala.

Panská tvrz a hospodářský dvůr Hořovice ve Středních Čechách pochází nejspíše již z počátku 14. století. O narození Jiřího se zde spekuluje především proto, že se sem na čas uchýlili Jiřího rodiče během husitských bouří.

Hrad Poděbrady byl původně založen jako královský hrad nad řekou Labe králem Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století. Významný vodní hrad drželi králové až do časů Jana Lucemburského, který ho často dával do zástavy, až se hrad ocitl v majetku významného rodu Lichtenburků. Právě od nich v roce 1347 získávají hrad i páni z Kunštátu, konkrétně Boček z Kunštátu. Nikoliv však koupí, ale vyženěním. Byl to důležitý hrad a důležité území, kde se členové rodu často zdržovali a také se po něm často psali.

Hrad Litice nad Orlicí v pohraniční oblasti Orlických hor vznikl snad již na konci 13. století za pánů Drslaviců. Původní hrad se však nedochoval, ať už kvůli dobyvačným akcím, nebo razantními přestavbami, díky nimž hrad získal základní podobu dvoupalácové dispozice snad již v polovině 15. století. Sám Jiří z Poděbrad si tento hrad značně oblíbil a jeho dnešní podoba, kterou představují dva protilehlé paláce, věž a obvodové dělostřelecké opevnění pochází právě z jeho časů. Jiří mu značně přidával na důležitosti, jelikož uvažoval, že se právě sem na čas uschovají korunovační klenoty. K tomu však nakonec nikdy nedošlo. 

Jak je vidno, každá z nabízených lokalit má určité oprávnění říkat, že právě zde se narodil slavný český král Jiří z Poděbrad, ovšem nikde k tomu neexistuje jasný důkaz. Proto je na každém z nás, abychom si dané místo dle vlastního přesvědčení vybrali, přičemž pravda nám asi navždy zůstane největším Jiříkovým tajemstvím.

Související

Donald Trump Komentář

Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva

Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.
Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

historie zajímavosti Jiří z Poděbrad

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy