Král Jiří z Poděbrad, známý též jako husitský král, vládl naší zemi v dobách vypjaté situace, kdy se mu po letech bouří podařilo opět konsolidovat poměry v zemích Koruny české, aby ke konci své vlády, opět při snaze o dodržování kompaktát a své suverenity, rozehrál nebezpečnou hru o existenci království při boji s papežem a Matyášem Korvínem. To vše jsou známá fakta, která známe ze školních lavic. Badatelé již osvětlili Jiříkův život, způsob vlády i boje. Známe čas i místo jeho úmrtí, ale přesto se dodnes neví, kde se poslední český král narodil.
Život a životní osudy krále Jiřího z Poděbrad jsou dobře známé, například jeho účast v bitvě u Lipan ještě v jinošském věku, která jistě ovlivnila jeho život. Stejně tak jeho role coby hejtmanem východočeského landfrýdu, později správce země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků a následně za podpory svých mocných přátel v roce 1458 korunovace českým králem. Vládl po více jak deset let až do své smrti v roce 1471. Nemocný a jistě i vyčerpaný, ovšem za svůj život ve svém přesvědčení nikdy nezlomený Jiří, umírá ve věku 50 let v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém městě. Kde se však slavný král narodil?
O nalezení místa Jiříkova narození se již léta vedou spory, jelikož neexistují přímé písemné prameny, které by tuto skutečnost jednoznačně osvětlily. Jiří se tak mohl onoho 23. dubna roku 1420 narodit buďto na hradě Poděbrady, Bouzov či Kunštát, ale uvádí se i místa jako hrad Litice nad Orlicí či tvrz Hořovice.
Moravský hrad Kunštát byl založen již v první polovině 13. století a stal se rodištěm významného rodu pánů z Kunštátu, kteří se poprvé osobou Kuna ze Zbraslavi a z Kunštátu připomínají v 50. letech 13. století. Jednalo se o důležité sídlo tohoto rodu až do počátku 16. století. Je jisté, že zde pobýval i samotný Jiří, jelikož hrad ve své době značně přestavěl a dobově upravil.
Hrad Bouzov představuje starý moravský rod, který vznikl již někdy na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl jistý Búz, který byl též zakladatelem významného rodu Buziců. Páni z Kunštátu hrad získávají v roce 1396 a drží jej až do druhé poloviny 15. století. Jednalo se o významný, pevný hrad, kde se projevila i značná aktivita pánů z Kunštátu, též i Viktorína, otce Jiřího, což ukazuje, že se zde skutečně jeho rodina vyskytovala.
Panská tvrz a hospodářský dvůr Hořovice ve Středních Čechách pochází nejspíše již z počátku 14. století. O narození Jiřího se zde spekuluje především proto, že se sem na čas uchýlili Jiřího rodiče během husitských bouří.
Hrad Poděbrady byl původně založen jako královský hrad nad řekou Labe králem Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století. Významný vodní hrad drželi králové až do časů Jana Lucemburského, který ho často dával do zástavy, až se hrad ocitl v majetku významného rodu Lichtenburků. Právě od nich v roce 1347 získávají hrad i páni z Kunštátu, konkrétně Boček z Kunštátu. Nikoliv však koupí, ale vyženěním. Byl to důležitý hrad a důležité území, kde se členové rodu často zdržovali a také se po něm často psali.
Hrad Litice nad Orlicí v pohraniční oblasti Orlických hor vznikl snad již na konci 13. století za pánů Drslaviců. Původní hrad se však nedochoval, ať už kvůli dobyvačným akcím, nebo razantními přestavbami, díky nimž hrad získal základní podobu dvoupalácové dispozice snad již v polovině 15. století. Sám Jiří z Poděbrad si tento hrad značně oblíbil a jeho dnešní podoba, kterou představují dva protilehlé paláce, věž a obvodové dělostřelecké opevnění pochází právě z jeho časů. Jiří mu značně přidával na důležitosti, jelikož uvažoval, že se právě sem na čas uschovají korunovační klenoty. K tomu však nakonec nikdy nedošlo.
Jak je vidno, každá z nabízených lokalit má určité oprávnění říkat, že právě zde se narodil slavný český král Jiří z Poděbrad, ovšem nikde k tomu neexistuje jasný důkaz. Proto je na každém z nás, abychom si dané místo dle vlastního přesvědčení vybrali, přičemž pravda nám asi navždy zůstane největším Jiříkovým tajemstvím.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
historie , zajímavosti , Jiří z Poděbrad
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 2 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 3 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 4 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 5 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
včera
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
včera
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
včera
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
včera
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem.
Zdroj: Lucie Podzimková