Král Jiří z Poděbrad, známý též jako husitský král, vládl naší zemi v dobách vypjaté situace, kdy se mu po letech bouří podařilo opět konsolidovat poměry v zemích Koruny české, aby ke konci své vlády, opět při snaze o dodržování kompaktát a své suverenity, rozehrál nebezpečnou hru o existenci království při boji s papežem a Matyášem Korvínem. To vše jsou známá fakta, která známe ze školních lavic. Badatelé již osvětlili Jiříkův život, způsob vlády i boje. Známe čas i místo jeho úmrtí, ale přesto se dodnes neví, kde se poslední český král narodil.
Život a životní osudy krále Jiřího z Poděbrad jsou dobře známé, například jeho účast v bitvě u Lipan ještě v jinošském věku, která jistě ovlivnila jeho život. Stejně tak jeho role coby hejtmanem východočeského landfrýdu, později správce země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků a následně za podpory svých mocných přátel v roce 1458 korunovace českým králem. Vládl po více jak deset let až do své smrti v roce 1471. Nemocný a jistě i vyčerpaný, ovšem za svůj život ve svém přesvědčení nikdy nezlomený Jiří, umírá ve věku 50 let v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém městě. Kde se však slavný král narodil?
O nalezení místa Jiříkova narození se již léta vedou spory, jelikož neexistují přímé písemné prameny, které by tuto skutečnost jednoznačně osvětlily. Jiří se tak mohl onoho 23. dubna roku 1420 narodit buďto na hradě Poděbrady, Bouzov či Kunštát, ale uvádí se i místa jako hrad Litice nad Orlicí či tvrz Hořovice.
Moravský hrad Kunštát byl založen již v první polovině 13. století a stal se rodištěm významného rodu pánů z Kunštátu, kteří se poprvé osobou Kuna ze Zbraslavi a z Kunštátu připomínají v 50. letech 13. století. Jednalo se o důležité sídlo tohoto rodu až do počátku 16. století. Je jisté, že zde pobýval i samotný Jiří, jelikož hrad ve své době značně přestavěl a dobově upravil.
Hrad Bouzov představuje starý moravský rod, který vznikl již někdy na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl jistý Búz, který byl též zakladatelem významného rodu Buziců. Páni z Kunštátu hrad získávají v roce 1396 a drží jej až do druhé poloviny 15. století. Jednalo se o významný, pevný hrad, kde se projevila i značná aktivita pánů z Kunštátu, též i Viktorína, otce Jiřího, což ukazuje, že se zde skutečně jeho rodina vyskytovala.
Panská tvrz a hospodářský dvůr Hořovice ve Středních Čechách pochází nejspíše již z počátku 14. století. O narození Jiřího se zde spekuluje především proto, že se sem na čas uchýlili Jiřího rodiče během husitských bouří.
Hrad Poděbrady byl původně založen jako královský hrad nad řekou Labe králem Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století. Významný vodní hrad drželi králové až do časů Jana Lucemburského, který ho často dával do zástavy, až se hrad ocitl v majetku významného rodu Lichtenburků. Právě od nich v roce 1347 získávají hrad i páni z Kunštátu, konkrétně Boček z Kunštátu. Nikoliv však koupí, ale vyženěním. Byl to důležitý hrad a důležité území, kde se členové rodu často zdržovali a také se po něm často psali.
Hrad Litice nad Orlicí v pohraniční oblasti Orlických hor vznikl snad již na konci 13. století za pánů Drslaviců. Původní hrad se však nedochoval, ať už kvůli dobyvačným akcím, nebo razantními přestavbami, díky nimž hrad získal základní podobu dvoupalácové dispozice snad již v polovině 15. století. Sám Jiří z Poděbrad si tento hrad značně oblíbil a jeho dnešní podoba, kterou představují dva protilehlé paláce, věž a obvodové dělostřelecké opevnění pochází právě z jeho časů. Jiří mu značně přidával na důležitosti, jelikož uvažoval, že se právě sem na čas uschovají korunovační klenoty. K tomu však nakonec nikdy nedošlo.
Jak je vidno, každá z nabízených lokalit má určité oprávnění říkat, že právě zde se narodil slavný český král Jiří z Poděbrad, ovšem nikde k tomu neexistuje jasný důkaz. Proto je na každém z nás, abychom si dané místo dle vlastního přesvědčení vybrali, přičemž pravda nám asi navždy zůstane největším Jiříkovým tajemstvím.
Související
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
historie , zajímavosti , Jiří z Poděbrad
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 2 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 5 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák