Mohlo Československo za Mnichov? Postavení Němců v První republice

První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?

Vyhlášení československého státu 28.října 1918 nebylo přijato s nadšením občany německé národnostní skupiny, kteří obývali poměrně rozsáhlá území na okraji hranic nově vzniklého států. Reakcí bylo vyhlášeni samostatnosti provincie „ Deutschböhmen“ (německé Čechy)  v dolnorakouském zemském sněmu a její připojení k k republice Deutschössterreich (jednalo se krátkodobý, mezinárodně neuznaný, státní útvar, vyhlášený na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska, jehož cílem bylo spojení s Německem – poznámka redakce). K této republice též připojily další území Československa obývané převážně německou menšinou, např. provincie „Sudetenland“.

Československo si však toto rozparcelování území nenechalo líbit a zahájilo vojenskou invazi. Nezávislost Deutschböhmen trvala jen 44 dní, v provincii Sudetenland jen 50 dní. Začlenění oblastí se neobešlo bez četných protestů, které vlivem nezkušenosti a nedostatečné disciplíny československé armády vedlo k řadě ztrát na životech v některých městech. Odhaduje se  54 mrtvých a 107 zraněných Němců.

Podle řady německých historiků je tato vojenská okupace znakem „imperialismu“ nově vzniklého státu neochotného uznat německé menšině právo na sebeurčení, které uplatňovalo při svém vzniku. Němečtí historici zvláště kritizují jednání Československa na Pařížské mírové konferenci, během níž mělo Československo úmyslně zatajit některé důležité údaje týkající se postavení Němců v zemi. Podle českých historiků jejich kritika není zcela neoprávněná. V memorandu č. 3 s názvem Problém Němců v Čechách Československo zamlčelo asi milion Němců žijících v Čechách a označilo německá území za nesourodá.

Československo na konferenci tvrdilo, že Němci v Československo nemají žádné politické vůdce a netvoří organizovaný celek a že mnozí čeští Němci upřednostňují z hospodářských důvodů Československo před Německou říší. Sudetští Němci skutečně neměli na mírové konferenci své zástupce, jejich zájmy však do jisté míry zastávali zástupci německé delegace a zvláště pak Republiky „Deutschössterreich“. Němci však jako představitelé poražených národů měli na konferenci citelně horší postavení než jaké náleželo příslušníkům nově vzniklého Československa a byli prakticky připuštěni na konferenci až poté, co byla rozhodnuta.

Německá historiografie taktéž hojně kritizuje fakt, že Němci – ale i příslušníci jiných národnostních menšin, tj. rusínské, maďarské či polské – nebyli vůbec zastoupeni v Prozatímním národním shromážděním ustanoveným v letech 1918 až 1920. Nicméně, podle českých historiků zavedení volebního principu poměrného zastoupení prakticky německou menšinu zvýhodňovalo neboť v prvních parlamentních volbách v roce 1920 získaly německé strany v Poslanecké sněmovně podíl 25,5% a v Senátu dokonce 26% hlasů, ač celkový podíl německého obyvatelstva činil 23,5%.

Německé roztrpčení a pocit nedostatku dostatečného respektu však přervával, ačkoliv spíše negativní postoj německého obyvatelstva k československému státu se poněkud otupil v roce 1926, když německé strany vstoupily do vlády. Přesto tyto strany svůj vstup rámovaly jako pokus zamezit největšímu bezpráví na Němcích ze strany československého státu.

Němci byla jako menšina chráněny ústavou, zaručující rovnost bez ohledu na rasu, jazyk či náboženství. Nicméně, Němci neměli možnost jak se bránit porušování tohoto závazku daného z Saintgermainská smlouvy určující postavení Československa po zániku Rakouska-Uherska. Porušením této mírové smlouvy se mohly zabývat jen členové Rady Společnosti národů. Národnostní menšiny mohly pouze vytvořit petici, kterou ale musel člen Rady přímo předložit grémiu Rady.  Odhaduje se, že v národností menšiny v Československu mezi lety 1920-1926 sepsaly padesát takovýchto petic, žádná se však před Radu společnosti národů nedostala.

Hlavní okruhy nespokojenosti Němců

Němci si stěžovali na omezení práv v pozemkové reformě či hospodářské politice či ve veřejné správě. V případě pozemkové reformy se výtky týkaly praxe československého státu rozdělit velkostatkářskou půdu menším rolníkům. Většina velkostatkářů bylo německé národnosti, menší rolníci pak českého původu. Podle německých historiků se tímto způsobem snažilo Československo čechizovat německé oblasti.

V případě hospodářské oblasti se týkalo povinnosti německých majitelů továren povinně zaměstnat určité procento českých zaměstnanců, pokud chtějí dosáhnout na státní zakázky. Podle Němců to vedlo k cílenému propouštění německých zaměstnanců. V době hospodářské krize bylo skutečně dvakrát více nezaměstnaných občanů německé národnosti než občanů české národnosti, což bylo Němci vnímáno jako snaha potlačit „německého prvku“ v Československu.

Co se týče veřejné správy, Němci zvláště citlivě vnímali požadavek znalosti československého jazyka státních zaměstnanců. Vedlo to např. k tomu, že v převážně německých oblastech se občané německé národnosti nemohli dorozumět se zaměstnanci pošty či železnice, kteří neuměli německy. Nicméně v případě soudů v oblastech s více než 20% občanů jiného jazyka než československého bylo zákonem dáno, aby byli v případě potřeby ustanoveni soudci či úředníci se znalostí tohoto jazyka. Praktická znalost jazyka však nebyla nikterak úředně zkoumána což vedlo k tomu, že práva německé menšiny na možnost domluvit se u soudu svým jazykem byla porušována.

Celkově tedy nebyl nikdo pořádně spokojen, co se týče ochrany menšin. Zatímco občané německého původu se cítili být utiskováni, československý stát vnímal jejich požadavky jako ohrožení jeho suverenity. Právě tato určitá diskriminace podle německých historiků vedlo k tomu, že sudetští Němci se přidali k nacistům. Němečtí historici upozorňují, že jen málokdo ze sudetských Němců znal program nacistů a takřka nikdo nečetl „Mein Kampf“.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci Československo Sudety

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hasiči zasahují po srážce vlaku v Pardubicích, Česká republika, 5. června 2024. Prohlédněte si galerii

Strojvedoucí rychlíku si před srážkou uvědomil chybu a zastavil, vyplývá z šetření

Vyšetřování tragické srážky rychlíku a nákladního vlaku, která se na den přesně před týdnem stala v Pardubicích, pokračuje. Podle zjištění Drážní inspekce si strojvedoucí rychlíku uvědomil, že projel návěst, a zastavil. Personál protijedoucího vlaku ale nebyl nijak varován, takže nemohl včas zabrzdit. Podle posledních informací už není nikdo ze zraněných v nemocnici. 

před 2 hodinami

Petr Pavel a Zuzana Čaputová

Čaputová dorazila do Česka na svou poslední zahraniční cestu

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva dnes odpoledne na Pražském hradě přivítali končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Čaputová touto dvoudenní návštěvou krátce před ukončením svého pětiletého mandátu zakončuje své rozlučkové zahraniční cesty.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Nebyla to ptačí chřipka. Lékaři popřeli tvrzení WHO o prvním úmrtí na světě

Muž z Mexika nakažený ptačí chřipkou zemřel v důsledku chronických chorob, ne na infekci tímto virem, uvedlo podle serveru The Economic Times tamní ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom minulou středu oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku, konkrétně na variantu H5N2. Mělo jít o první potvrzený případ úmrtí na nákazu touto nemocí u člověka. 

před 6 hodinami

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Vyšetřování odhalilo motiv střelce z FF UK. Chtěl se pomstít

Muž, který loni v prosinci střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také dříve v Klánovickém lese a obci Hostouň, jednal samostatně. Podle závěrů vyšetřování, které zveřejnil server Seznam Zprávy s odvoláním na policejní zdroje, se nechtěl pomstít konkrétní osobě, ale celé společnosti.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Policie přijala kvůli hrozbě preventivní bezpečnostní opatření.

Cizinec podezřelý z terorismu měl přiznat, že za útok na autobusy dostal peníze

Jihoameričan, který je v souvislosti se žhářským útokem na autobusy pražské MHD podezřelý z terorismu, řekl po zadržení policistům, že byl k provedení činu najat za peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že muže pravděpodobně financovalo Rusko. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Francoise Hardyová

V 80 letech zemřela nejlepší francouzská zpěvačka Francoise Hardyová

Ve věku 80 let zemřela francouzská zpěvačka Francoise Hardyová, kterou v 60. letech proslavil její křišťálově čistý hlas a melancholické balady. O úmrtí šansonierky, kterou Mick Jagger označil za svoji "ideální ženu" a Bob Dylan pro ni napsal báseň, informoval na sociálních sítích v úterý večer její syn.

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obrátil. Příměří v Pásmu Gazy nechce, mrtví civilisté mu vyhovují

Palestinská militantní skupina Hamás údajně odmítla americký návrh příměří v Pásmu Gazy. Uvedl to v úterý izraelský představitel, který citoval odpověď Hamásu zprostředkovanou vyjednavačem příměří, informuje agentura Reuters. Deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na uniklé zprávy Hamásu uvedl, že narůstající počty civilních obětí militantům vyhovují.

před 11 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Nizozemci odhalili rozsáhlou kyberšpionáž. Pachatelem má být Čína

Zatímco Rusko pokročilo v hybridní válce na další úroveň, tak Čína podniká rozsáhlé kyberútoky. Nizozemská vojenská rozvědka MIVD v úterý uvedla, že čínská kyberšpionáž byla rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo. Cílila zejména na západní vlády a podniky z vojenského průmyslu. 

včera

ODS na výkonné řadě neřešila Novotného. Starosta je nadále členem strany

Řeporyjský starosta Pavel Novotný je i po úterním jednání výkonné rady ODS nadále členem této vládní strany. Na setkání zmíněného orgánu ani nepadl návrh na vyloučení kontroverzního komunálního politika, informovala Česká televize. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy