Husitský král? Jiří z Poděbrad je obestřen řadou tajemství. Toto vám ve škole patrně neřekli

Nejrůznější mýty a spekulace kolují už ohledně Jiříkova narození, respektive místa, kde se onoho 23. dubna roku 1420 narodil. S odkazem na nejrůznější okolnosti se k této události hlásí hned několik míst, přičemž žádné není prokazatelné. Patří sem samozřejmě hrad v Poděbradech a moravský hrad Bouzov. V obou případech se jedná o důležité hrady v majetku Jiříkových předků. Ovšem k titulu „rodiště“ krále Jiřího se hlásí i hrad Kunštát, či hrad Litice nad Orlicí a další místa, kdy například někteří badatelé zmiňují tvrz v Hořovicích, kam se Jiříkovi rodiče uchýlili do bezpečí v dobách husitských bouří. Pravé místo Jiříkova narození však nejspíše nebudeme nikdy znát.

S jistotou je tak možné určit pouze dobu jeho narození, stejně jako jeho rodový původ. Narodil se totiž do významné rodiny pánů z Kunštátu, kteří představovali významný moravský rod, doložený již v polovině 13. století. Jejich rodovým sídlem byl hrad Kunštát, který založil zakladatel rodu Kuno ze Zbraslavi a Kunštátu. Samotný rod se během staletí značně rozrostl a rozvětvil a to nejen na Moravě, ale také v Čechách. Tuto síť příbuzných pak Jiří takticky využíval během své politické kariéry. Sám se po dlouhou dobu psal a tituloval nikoliv jako Jiří z Poděbrad, ale jako Jiří z Kunštátu, čímž jasně reprezentoval a zdůrazňoval svou příslušnost k významnému moravskému rodu. Až později se píše též z Poděbrad, přičemž zcela poprvé se objevuje jako Jiří z Kunštátu a na Poděbradech nikoliv v listinách, ale jmenuje ho tak tak jeden z autorů Starých letopisů českých.

Samotný Jiří příslušel do tzv. poděbradské větve pánu z Kunštátu, kterou založil Boček z Kunštátu, který v roce 1347 vyženil hrad Poděbrady. Syn tohoto Bočka se jmenoval též Boček, který měl syna Viktorína, jenž byl otcem Jiřího. Viktorín se v dobách husitských válek vyznamenával jako velitel kališnických vojsk. Bojoval například v bitvě pod Vyšehradem či u Ústí nad Labem, kde byl nejspíše zraněn a na následky zranění do půl roku umírá v roce 1427 asi ve věku 24 let, když tedy malému Jiřímu bylo sotva 7 let.

Jeho další osudy jsou dobře známé, například jeho účast v bitvě u Lipan ještě v jinošském věku, která jistě výrazně ovlivnila jeho život, způsob vlády i boje. Jistě i díky výchově, politickým známostem, osobním vlohám a nadání se mu od mládí dařilo postupně se propracovat do vysokých politických sfér, kdy se nejdříve stává hejtmanem východočeského landfrýdu a později správcem země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků.

Když v roce 1457 náhle Ladislav Pohrobek umírá, uchází se Jiří o královský trůn. I proto byl nejednou nařčen, že si královu smrt přál a sám Ladislava otrávil. Dobové zprávy hovoří, že na těle mladičkého krále byly výrazné hematomy. Až novodobé výzkumy ukázaly, že za Ladislavu smrt nemohl Jiří, ale že zemřel vlivem vzácné formy leukémie, kterou trpěl.  

Jiří se tak následně za podpory svých mocných přátel i sítě příbuzných v roce 1458 stává českým králem. Byl spíše diplomatem, než válečníkem. Nejspíše vlivem zážitků z krvavé bitvy u Lipan meč tasil spíše jako demonstraci síly, než že by se vrhal v seč, což charakterizovalo i způsob jeho soupeření a boje s Matyášem Korvínem.

Vládl po více jak deset let až do své smrti v roce 1471. Nemocný a jistě i vyčerpaný, ovšem za svůj život ve svém přesvědčení nikdy nezlomený, umírá ve věku 50 let v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém městě. Právě odsud, nikoliv z Pražského hradu, Jiří panoval, jelikož pražský hrad byl ve špatném stavu a čeští králové tak sídlili a vládli na Králově dvoře a to již od roku 1383 až do roku 1484. Dnes na jeho místě stojí Obecní dům.