Představme si, že bychom měli nějaký kouzelný proutek, a ze světa by zmizely všechny střelné zbraně. Co by se stalo?, ptá se BBC. Překvapivě i mnoho negativního.
Na světě ročně zemře pomocí střelné zbraně na 500 000 lidí a další desetitisíce jsou zraněny. Vynecháme-li země ve válce a rozvojové země, pak největší ztráty na životech jsou v USA. Mezi léty 2012-2016 zahynulo v USA pomocí střelné zbraně 175 000 lidí. Američané vlastní 300-350 milionů kusů střelných zbraní a počet sebevražd jimi je 25x vyšší než v jiných zemích. V této zemi je zastřeleno 100 lidí denně. Pokud bychom odstranili střelné zbraně, většina z nich by žila,“ uvažuje profesor psychologie Jeffrey Swanson z Dukovy univerzity v Severní Karolíně.
Více než 60% z úmrtí způsobených zbraní totiž tvoří sebevrazi. Jen v roce 2015 se zastřelilo 44 000 lidí. Sebevražda střelnou zbraní je velmi efektivní až 80% sebevrahů po ní umírá. Často se jedná o sebevraždy v afektu, tedy takové, kdy si člověk vezme život po situaci, která jej dočasně vykolejí. Pokud by neměl v dosahu smrtící prostředek, nejspíše by si svoje konání rozmyslel.
Pro USA by mohla být příkladem Austrálie. Po sérii střeleb do neozbrojených obyvatel australská vláda schválila přísnější pravidla pro držení zbraní. Výsledky byly více než pozitivní. Díky poklesu domácích arzenálů o více než 30%, poklesl počet střelných zranění o 50%. O 50% poklesl počet vražd zbraní a poklesl i počet vražd obecně. „Pokud lidé nemají k ruce střelnou zbraň, další smrtící prostředek prostě už nehledají,“ vysvětluje Philip Alpers ze sydneyské univerzity.
O 80% poklesl počet sebevražd zbraní a celkově v Austrálii počet sebevražd klesl o třetinu. Největší pokles však zaznamenali při střelbách při domácím násilí. Pokud má domácí agresor doma zbraň je pěti až osminásobné nebezpečí že ji proti svojí oběti použije. Zatímco v USA zemře tímto způsobem až 50 lidí ročně, v Austrálii je to minimálně. Zatímco vloni v USA policie zastřelila na 1000 lidí v Kanadě a Austrálii téměř nikdo. A to i zde policisté nosí zbraně.
Rána terorismu, státy už by si nějak poradily
Studie z roku 2017 se zabývala 2800 teroristickými útoky. Při nich byla použita střelná zbraň pouze v 10%. Avšak i přes toto nízké číslo bylo při těchto teroristických útocích střelnou zbraní zabito celkem 55% všech obětí. Podle výzkumníků to bylo především proto, že střelné zbraně jsou vysoce efektivní a jednoduché na obsluhu na rozdíl od výroby bomb nebo přípravy náročných útoků typu 11. 9. 2001. Pokud by byly střelných zbraní zbaveny státy tak by se nepochybně snažili co nejrychleji najít náhradu.
Navíc, jak BBC upozorňuje, mnohé konflikty se stále vedou za použití primitivních zbraní. Genocida ve Rwandě byla například dílem motyk a dalšího zemědělského náčiní. Ani výpadky v daních kvůli zrušeným výrobám by nebyly tak velké. Zatímco daně výrobců zbraní do americké státní kasy přinesou ročně kolem 50 miliard dolarů, přímé ztráty jsou 210 miliard. Důvodem je úbytek plátců daní, náklady na léčbu, tresty pro ty, co zbraně používaly nebo náklady na obranu proti nim.
Naopak velké problémy by nastaly v přírodě. Zbraně dnes slouží například v Austrálii k likvidaci přemnožených druhů, jako jsou králíci. Pokud by zbraně ze dne na den zmizeli, králici by nepochybně v Austrálii zlikvidovali veškerou úrodu. Navíc pokud dojde k vážnému zranění zvířete, je zbraň nejrychlejší cestou k ukončení jeho trápení. Jak by se tedy společnost ke zbraním měla postavit? Podle BBC především s rozumem. Neměly by být široce rozšířené a neměly by se dostat do rukou lidem, kteří buď nejsou zcela duševně zdraví, nebo je mohou zneužít.
Související
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák