Většina z nás patří mezi praváky, přesto existuje spousta lidí, u nichž je dominantní levá ruka. Proč tomu tak je? Je to něco, co se prostě „naučíme“? Nebo jde o vrozenou věc, ve které hraje roli náš mozek a nervový systém? Právě na to odpovídá s odkazem na novou studii server IFL Science.
Podle nové studie zveřejněné v časopise eLife nemá levorukost nic společného s mozkem nebo neurologickým vývojem. Zdá se totiž, že levo- nebo pravorukost je ve skutečnosti hluboce zakořeněna v biologickém fungování ještě před narozením jednice ve formě určité genové aktivity v páteři, ne v mozku. „Naše data naznačují, že se jedná o páteř, která způsobuje počátek hemisferické asymetrie," oznámil ve svém článku tým vědců.
Tým výzkumníků z Německa, Nizozemska a Jihoafrické republiky vedený biofyziky na Ruhrské univerzitě v Bochumi pečlivě sledoval genové spojení, které vzniká v rámci rozvíjejících se míšních provazců dětí v děloze, konkrétně mezi osmým a dvanáctým týdnem těhotenství.
Dlouho se předpokládalo, že na to, zda je někdo pravák nebo levák, má vliv genová aktivita v mozku. Nicméně, na základě činnosti v těchto proto-míšních svazků se zdá, že zde dochází k určité asymetrii, která nikdy předtím nebyla pozorována.
Tato nově objevená aktivita probíhá dlouho předtím, než je část mozku, která je zodpovědná za pohyb a motorickou kůru „připojena" k páteři. Zdá se, že se soustředí na části páteře, které jsou odpovědné za přenos elektrických impulsů do rukou, paží, nohou a nohou. A právě tato asymetrie určuje, zda osoba píše pravou nebo levou rukou.
Navíc tým skutečně zjistil, co způsobuje tuto symetrii. Jak se zdá, není ovlivňována zděděnými genetickými mutacemi nebo vlastnostmi, ale faktory životního prostředí - vlivy, které postihují dítě, když roste v děloze. Přestože ještě není jasné, jaké mohou být tyto vnější či vnější faktory, je možné, že mění to, jak fungují enzymy kolem vyvíjejícího se dítěte, což zase mění to, jak se projevují jejich geny. To následně ovlivňuje asymetrii genové aktivity v páteři.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák