Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?
Američané zachránili Evropu a přispěli k porážce agresorů, kteří pak museli přijmout tvrdé podmínky mírové smlouvy. Zároveň však jejich účast způsobila vznik bolševického režimu v Rusku a nakonec také druhou světovou válku. Tvrdí to Jim Powell, autor knihy Wilsonova válka (Woodrow Wilson byl prezidentem USA v době první světové války – pozn. red.).
První světová válka bývá často považována za nejhorší tragédii, která kdy potkala novodobý svět. Ještě horší než samotný konflikt jsou však důsledky, které z něj plynuly. Mezi nimi i vznik dvou nejstrašlivějších totalitních režimů první poloviny 20. století – bolševické Rusko a nacistické Německo. Podle Powella má právě to bývalý americký prezident Woodrow Wilson na svědomí. „Svět by na tom byl lépe, kdyby Amerika do války nevstoupila a zůstala u politiky ozbrojené neutrality,“ tvrdí Powell.
Diplomat a historik George F. Kennan s Powellem souhlasí: „Můžeme říci, že vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a Dohoda po Rusku žádali, aby pokračovalo ve válečném snažení a zároveň se vnitřně politicky nezhroutilo. To nebylo možné,“ popsal situaci Kennan. Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a naprosto jej tak vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, můžeme téměř s jistotou říci, že by Rusko opustilo konflikt mnohem dříve a její (tolik nevyčerpaná) armáda by byla schopná zabránit bolševickému puči.
Můžeme předpokládat, že pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané devastující válkou by musely uzavřít dohodu, a zatímco by nikdo nebyl skutečně spokojený, nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu. To byl zásadní problém dopadů první světové války – tvrdými sankcemi a omezeními ponížené Německo dalo jen o několik let později prostor u moci Hitlerovi zejména proto, že řadoví občané (a tedy voliči) byli ze situace nešťastní. Wilson tak rozhodl jednu válku jen proto, aby způsobil další strašlivý konflikt.
Pokud by USA nikdy nevstoupilo do první světové války, svět dnes mohl vypadat úplně jinak. Je to odvážný odhad, ale zřejmě by vůbec nevznikl sovětský blok a naše země by si nezažila hrůzy druhé světové války ani komunismu, který přišel záhy po ní. Hranice evropských zemí mohly vypadat o něco jinak a rozložení síly mezi mocnosti také. Jak mohl vypadat svět se už nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom ho v porovnání s tím současným určitě nepoznali.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
I. světová válka , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 1 hodinou
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 2 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 3 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 4 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 6 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Zdroj: Libor Novák