Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?
Američané zachránili Evropu a přispěli k porážce agresorů, kteří pak museli přijmout tvrdé podmínky mírové smlouvy. Zároveň však jejich účast způsobila vznik bolševického režimu v Rusku a nakonec také druhou světovou válku. Tvrdí to Jim Powell, autor knihy Wilsonova válka (Woodrow Wilson byl prezidentem USA v době první světové války – pozn. red.).
První světová válka bývá často považována za nejhorší tragédii, která kdy potkala novodobý svět. Ještě horší než samotný konflikt jsou však důsledky, které z něj plynuly. Mezi nimi i vznik dvou nejstrašlivějších totalitních režimů první poloviny 20. století – bolševické Rusko a nacistické Německo. Podle Powella má právě to bývalý americký prezident Woodrow Wilson na svědomí. „Svět by na tom byl lépe, kdyby Amerika do války nevstoupila a zůstala u politiky ozbrojené neutrality,“ tvrdí Powell.
Diplomat a historik George F. Kennan s Powellem souhlasí: „Můžeme říci, že vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a Dohoda po Rusku žádali, aby pokračovalo ve válečném snažení a zároveň se vnitřně politicky nezhroutilo. To nebylo možné,“ popsal situaci Kennan. Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a naprosto jej tak vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, můžeme téměř s jistotou říci, že by Rusko opustilo konflikt mnohem dříve a její (tolik nevyčerpaná) armáda by byla schopná zabránit bolševickému puči.
Můžeme předpokládat, že pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané devastující válkou by musely uzavřít dohodu, a zatímco by nikdo nebyl skutečně spokojený, nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu. To byl zásadní problém dopadů první světové války – tvrdými sankcemi a omezeními ponížené Německo dalo jen o několik let později prostor u moci Hitlerovi zejména proto, že řadoví občané (a tedy voliči) byli ze situace nešťastní. Wilson tak rozhodl jednu válku jen proto, aby způsobil další strašlivý konflikt.
Pokud by USA nikdy nevstoupilo do první světové války, svět dnes mohl vypadat úplně jinak. Je to odvážný odhad, ale zřejmě by vůbec nevznikl sovětský blok a naše země by si nezažila hrůzy druhé světové války ani komunismu, který přišel záhy po ní. Hranice evropských zemí mohly vypadat o něco jinak a rozložení síly mezi mocnosti také. Jak mohl vypadat svět se už nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom ho v porovnání s tím současným určitě nepoznali.
Související
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
I. světová válka , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák