Jak by vypadal svět, kdyby Amerika nevstoupila do první světové války?

Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?

Američané zachránili Evropu a přispěli k porážce agresorů, kteří pak museli přijmout tvrdé podmínky mírové smlouvy. Zároveň však jejich účast způsobila vznik bolševického režimu v Rusku a nakonec také druhou světovou válku. Tvrdí to Jim Powell, autor knihy Wilsonova válka (Woodrow Wilson byl prezidentem USA v době první světové války – pozn. red.).

První světová válka bývá často považována za nejhorší tragédii, která kdy potkala novodobý svět. Ještě horší než samotný konflikt jsou však důsledky, které z něj plynuly. Mezi nimi i vznik dvou nejstrašlivějších totalitních režimů první poloviny 20. století – bolševické Rusko a nacistické Německo. Podle Powella má právě to bývalý americký prezident Woodrow Wilson na svědomí. „Svět by na tom byl lépe, kdyby Amerika do války nevstoupila a zůstala u politiky ozbrojené neutrality,“ tvrdí Powell.

Diplomat a historik George F. Kennan s Powellem souhlasí: „Můžeme říci, že vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a Dohoda po Rusku žádali, aby pokračovalo ve válečném snažení a zároveň se vnitřně politicky nezhroutilo. To nebylo možné,“ popsal situaci Kennan. Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a naprosto jej tak vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, můžeme téměř s jistotou říci, že by Rusko opustilo konflikt mnohem dříve a její (tolik nevyčerpaná) armáda by byla schopná zabránit bolševickému puči.

Můžeme předpokládat, že pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané devastující válkou by musely uzavřít dohodu, a zatímco by nikdo nebyl skutečně spokojený, nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu. To byl zásadní problém dopadů první světové války – tvrdými sankcemi a omezeními ponížené Německo dalo jen o několik let později prostor u moci Hitlerovi zejména proto, že řadoví občané (a tedy voliči) byli ze situace nešťastní. Wilson tak rozhodl jednu válku jen proto, aby způsobil další strašlivý konflikt.

Pokud by USA nikdy nevstoupilo do první světové války, svět dnes mohl vypadat úplně jinak. Je to odvážný odhad, ale zřejmě by vůbec nevznikl sovětský blok a naše země by si nezažila hrůzy druhé světové války ani komunismu, který přišel záhy po ní. Hranice evropských zemí mohly vypadat o něco jinak a rozložení síly mezi mocnosti také. Jak mohl vypadat svět se už nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom ho v porovnání s tím současným určitě nepoznali.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

I. světová válka USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy