Centralia bylo kdysi slavné hornické město. Díky nalezišti antracitu a uhlí si tamní obyvatelé neměli na co stěžovat. Ačkoliv v něm žilo méně než tři tisíce lidí, měli k dispozici vše, co moderní doba nabízela. V 60. letech se ale ve městě objevil požár, který hoří dodnes. A podle vědců bude další stovky let hořet.
Centralia je původně hornickým městem. Toto místo se ale od jiných vyznačuje tím, že hoří. A hoří již 56 let. Podle odhadů může hořet dalších 250. Cedule v okolí města varují případné cestovatele, že hrozí smrt udušením nebo je může pohltit země, která je často v plamenech.
Toto město založené před 150 lety původně bylo domovem asi 2700 lidí, kteří měli k dispozici všechny vymoženosti. Ve městě bylo sedm kostelů, pět hotelů, dvě divadla, banka a poštovní úřad. Nyní je však dalším městem duchů.
Naleziště antracitu byla známa od počátku 19. století, o půl století později zde začala i těžba uhlí. V roce 1962 byl ale v opuštěných uhelných štolách zjištěn požár. Jeho příčinu nikdo nezná, předpokládá se, že se do štol ukládal odpad.
Požár ale sám od sebe neuhasínal, a proto se ještě v témže roce rozjely první hasičské práce. Navzdory jim se ale požár šířil. Obyvatelé města se proto rozhodli do štol pumpovat vodu a nehořlavé směsi, kromě ztrát ve výši desítek tisíc dolarů se ale nic nezměnilo. Oheň se nikdy uhasit nepodařilo.
Obyvatelé sice plameny udrželi pod zemí, tam však plameny stále vládnou. Země se čas od času otevře a vychrlí sirné jedovaté plyny. V jejich důsledku se zdravotní stav obyvatelstva zhoršoval a vyšší koncentrace oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého je začala ohrožovat na životě.
V roce 1984 americký kongres uvolnil částku 42 milionů dolarů na přestěhování obyvatel z města. Díky tomu, že pod zemí panovala teplota kolem 80 stupňů, ale ve městě žilo už jen něco kolem 1000 lidí.
Pozemky byly vyvlastněny a posledním krokem k zániku města bylo, když americká pošta v roce 2002 zrušila směrovací číslo Centralie. Pouhým sedmi lidem bylo na nebezpečném místě povoleno dožít, zbytek musel odejít.
Odborníci se domnívají, že požár není ani ve třetině své životnosti. Podle posledních výzkumů se zdá, že plameny budou místo sužovat dalších 250 let, i když převážně pod zemí. Zhasnout by tak mohly až kolem roku 2270.
Související
Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
katastrofy , Toxický odpad , nebezpečná místa
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
před 1 hodinou
Tálibán zakázal mobilní telefony
před 2 hodinami
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
před 3 hodinami
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
před 3 hodinami
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
před 5 hodinami
Počasí s teplotami až 40 stupňů. Meteorologové řekli, zda je pravděpodobné
včera
Norská princezna se dočkala transplantace. Kvůli fibróze dostala nové plíce
včera
Na Rychnovsku řádilo tornádo. Letos jde o pátý potvrzený případ
včera
Curacao dalo Němcům gól, ale vysoko prohrálo. Nizozemci remizovali s Japonci, další týmy slaví výhru
včera
Moravec prozradil, kolik bral jako moderátor Otázek na ČT
včera
Princ Harry nechyběl na místě, kde se psaly dějiny amerického sportu
včera
Velká sláva se změnila v tragédii. Před 135 lety se v Praze zřítil balon
včera
Tropické počasí doputuje do Česka v pátek. Bude dusno, varují experti
včera
Čechům bude druhý zápas na MS pískat žena. Ještě se jim to nestalo
včera
Chorvatská policie zadržela člověka kvůli nehodě, kterou nepřežili Češi
včera
Já jsem tady šéf, řekl Trump státníkům na úvod jednání G7
včera
Starmer se poprvé vyjádřil ke střelbě ruské lodi na britskou jachtu
včera
Macron hodlá spustit námořní operaci na ochranu Hormuzského průlivu
včera
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
včera
Lídři G7 včetně Trumpa se zavázali posílit vojenskou pomoc Ukrajině
Lídři zemí G7 včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa podpořili společnou deklaraci, v níž se zavázali posílit vojenskou pomoc Ukrajině a zpřísnit sankce proti Rusku. Ve společném prohlášení publikovaném ve středu krátce po půlnoci vyjádřili neochvějnou podporu bránící se zemi při ochraně její svobody, suverenity a územní celistvosti. Účastníci summitu ve francouzském Évian-les-Bains chtějí zvýšit tlak na ruskou válečnou ekonomiku, přičemž se zaměří zejména na ropný a plynárenský sektor.
Zdroj: Libor Novák