Konec kalendářního roku dlouhou dobu nebyl spojen s nějakými zvláštními oslavami či církevními obřady. Souvisí to s jiným vnímáním času. Podobně jako u přírodních národů byl vnímán cyklicky a proto se slavil astronomický konec, tedy zimní slunovrat.
Křesťanům se 1. leden jako počátek roku moc nezamlouval, protože v starověkém Římě byl spojen s bujarými oslavami (patřily k oslavám konce konzulského roku, a stále probíhající saturnálie). Koncil v Tours dokonce roku 567 prohlásil kladení nového roku na 1. ledna za pohanský přežitek a hrozil všem, kdo by tak nový letopočet počítali, exkomunikací. Ani drastické opatření nestačilo. Církev musela přijít s jinou strategií. Pokusila se tomuto dni dát křesťanský význam, což byla metoda hojně využívána v misionářské praxi. Tak se objevil svátek Obřezání Páně (Circumcisio Domini). Obřezání totiž podle starozákonní židovské tradice probíhalo osmý den po narození, což připadá příhodně na 1. ledna. Svátek se nijak zvlášť neujal, a proto byl v r. 1962 zrušen. Kromě různých kalendářů (gregoriánský a juliánský) a různého řazení církevních svátků mezi jednotlivými křesťanskými církvemi byl konec roku ve středověku komplikován ještě další věcí. Nejen, že za počátek roku uznávaly různá data jednotlivé katolické země, v některých státech se využívalo i několika různých počítání roku zároveň. Všechny tyto problémy dodnes komplikují historikům práci, když se snaží datovat některé události. Tady je několik nejčastějších dat užívaných ve středověké Evropě: Vánoční datace: 25. prosince Jde o celkem oblíbené datum, protože se tím dalo spojit hned několik různých svátků dohromady – zimní slunovrat, narození Ježíše Krista a počátek nového roku. Od franské říše je datace známa ve Skandinávii, v 11. a 12. století je známa v Nizozemí a dnešní Belgii (Flandry). Ve 13. a 14. století ji užívá Německo a Anglie, do 16. století Španělsko. U nás byla vánoční datace používaná od předkřesťanských dob s krátkou přestávkou v období posledních Přemyslovců. Obnovena byla za Jana Lucemburského. Obřízková datace: 1. ledna Nový rok je stanoven na 1. leden Juliánského kalendáře, na svátek obřezání Páně. V Římě se tento den slavil již kolem r. 700 n. l. jako Slavnost matky boží Panny Marie. Brzy byl ale tento svátek zastíněn převzetím svátků z Byzance (Zvěstování Panny Marie - 25. března a nanebevzetí Panny Marie - 15. srpna. Proto se také objevil svátek obřezání Páně. Starořímská datace: 1. března Toto datum se užívalo především v období Římské republiky až do roku 190 př. n. l., kdy byla nahrazena klasickou datací na 1. ledna. Benátské republika se ji držela do r. 1797 a v Rusku platila od r. 988 do r. 1492. Datace na Zvěstování Panny Marie: 25. března Tuto dataci zavedl Dionysius Exiguus r. 525. Tento svátek byl považován za počátek pozemské existence Ježíše Krista. K jeho rozšíření přispěl řád cisterciáků, který silně prosazoval mariánský kult. Florencie i Pisa takto datovaly až do roku 1749, kdy začal být i v Toskánsku počátek roku datován 1. lednem. V některých obdobích jej užívala např. papežská nebo říšská kancelář, určité oblasti německé, dále Francie, Uhry nebo Anglie Velikonoční datace: Velikonoční neděle či Velký pátek Spojit nový rok s největším křesťanským svátkem sice dává na první pohled smysl, ale takové počítání nového roku bylo hodně komplikované, protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Tuto dataci užívaly některé francouzské oblasti od 11. do 16. století. Byzantská datace: 1. září Tato datace vychází z Byzantském letopočtu počítaného od Stvoření světa. Dlouho šlo o hlavní datační způsob ve východním křesťanství a na území Byzantské říše. Po jejím zániku na tuto dataci přešlo Carské Rusko, které se snažilo tvářit jako dědic tradice Byzantské říše. Na některých místech na Balkáně se udržela až do 19. století.
Související
Svět má rok 2024. Oslavil jej velkolepými ohňostroji, v ulicích Prahy hlídkovali ozbrojení policisté
Prigožin, volby, Hanychová i Babišova cola. Rok 2023 aneb rok nadějí a beznadějí v kostce
Nový rok , Silvestr , Kalendář
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek