Konec kalendářního roku dlouhou dobu nebyl spojen s nějakými zvláštními oslavami či církevními obřady. Souvisí to s jiným vnímáním času. Podobně jako u přírodních národů byl vnímán cyklicky a proto se slavil astronomický konec, tedy zimní slunovrat.
Křesťanům se 1. leden jako počátek roku moc nezamlouval, protože v starověkém Římě byl spojen s bujarými oslavami (patřily k oslavám konce konzulského roku, a stále probíhající saturnálie). Koncil v Tours dokonce roku 567 prohlásil kladení nového roku na 1. ledna za pohanský přežitek a hrozil všem, kdo by tak nový letopočet počítali, exkomunikací. Ani drastické opatření nestačilo. Církev musela přijít s jinou strategií. Pokusila se tomuto dni dát křesťanský význam, což byla metoda hojně využívána v misionářské praxi. Tak se objevil svátek Obřezání Páně (Circumcisio Domini). Obřezání totiž podle starozákonní židovské tradice probíhalo osmý den po narození, což připadá příhodně na 1. ledna. Svátek se nijak zvlášť neujal, a proto byl v r. 1962 zrušen. Kromě různých kalendářů (gregoriánský a juliánský) a různého řazení církevních svátků mezi jednotlivými křesťanskými církvemi byl konec roku ve středověku komplikován ještě další věcí. Nejen, že za počátek roku uznávaly různá data jednotlivé katolické země, v některých státech se využívalo i několika různých počítání roku zároveň. Všechny tyto problémy dodnes komplikují historikům práci, když se snaží datovat některé události. Tady je několik nejčastějších dat užívaných ve středověké Evropě: Vánoční datace: 25. prosince Jde o celkem oblíbené datum, protože se tím dalo spojit hned několik různých svátků dohromady – zimní slunovrat, narození Ježíše Krista a počátek nového roku. Od franské říše je datace známa ve Skandinávii, v 11. a 12. století je známa v Nizozemí a dnešní Belgii (Flandry). Ve 13. a 14. století ji užívá Německo a Anglie, do 16. století Španělsko. U nás byla vánoční datace používaná od předkřesťanských dob s krátkou přestávkou v období posledních Přemyslovců. Obnovena byla za Jana Lucemburského. Obřízková datace: 1. ledna Nový rok je stanoven na 1. leden Juliánského kalendáře, na svátek obřezání Páně. V Římě se tento den slavil již kolem r. 700 n. l. jako Slavnost matky boží Panny Marie. Brzy byl ale tento svátek zastíněn převzetím svátků z Byzance (Zvěstování Panny Marie - 25. března a nanebevzetí Panny Marie - 15. srpna. Proto se také objevil svátek obřezání Páně. Starořímská datace: 1. března Toto datum se užívalo především v období Římské republiky až do roku 190 př. n. l., kdy byla nahrazena klasickou datací na 1. ledna. Benátské republika se ji držela do r. 1797 a v Rusku platila od r. 988 do r. 1492. Datace na Zvěstování Panny Marie: 25. března Tuto dataci zavedl Dionysius Exiguus r. 525. Tento svátek byl považován za počátek pozemské existence Ježíše Krista. K jeho rozšíření přispěl řád cisterciáků, který silně prosazoval mariánský kult. Florencie i Pisa takto datovaly až do roku 1749, kdy začal být i v Toskánsku počátek roku datován 1. lednem. V některých obdobích jej užívala např. papežská nebo říšská kancelář, určité oblasti německé, dále Francie, Uhry nebo Anglie Velikonoční datace: Velikonoční neděle či Velký pátek Spojit nový rok s největším křesťanským svátkem sice dává na první pohled smysl, ale takové počítání nového roku bylo hodně komplikované, protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Tuto dataci užívaly některé francouzské oblasti od 11. do 16. století. Byzantská datace: 1. září Tato datace vychází z Byzantském letopočtu počítaného od Stvoření světa. Dlouho šlo o hlavní datační způsob ve východním křesťanství a na území Byzantské říše. Po jejím zániku na tuto dataci přešlo Carské Rusko, které se snažilo tvářit jako dědic tradice Byzantské říše. Na některých místech na Balkáně se udržela až do 19. století.
Související
Svět má rok 2024. Oslavil jej velkolepými ohňostroji, v ulicích Prahy hlídkovali ozbrojení policisté
Prigožin, volby, Hanychová i Babišova cola. Rok 2023 aneb rok nadějí a beznadějí v kostce
Nový rok , Silvestr , Kalendář
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák