Tajemství oslav konce roku: Proč jim říkáme Silvestr? Odpověď leží ve Vatikánu

Silvestr přijal křes jako mladík ještě v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána. Koneckonců i papežem se stal podle legendy velmi brzy, už ve svých 21 letech.  Jeho pontifikální jméno Silvestr má být upomínkou právě na dobu, kdy se před římskými vojáky musel skrývat v lesích nedaleko Říma. Jméno Silvestr totiž pochází z latinského slova silva znamenajícího les. Po smrti papeže Miltiada byl Silvestr zvolen za jeho nástupce na římské stolici.

Silvestrův úřad se z větší části kryl s vládou císaře Konstantina Velkého. Ten sice přijal křest až před svou smrtí, ale přesto patří mezi nejvýznamnější panovníky pro římské křesťany. Roku 313 n. l. oficiálně povolil Milánským ediktem křesťanství. Podle legendy měl římského císaře Konstantina Velikého vyléčit z lepry a pokřtít. Od něj pak získal darem tzv. Patrimonium Petri, pozemek, který se stal základem pozdějšího papežského státu. Dodnes se na něm rozkládá Vatikánský stát.

Nepřímo se k Silvestrovi vztahuje i zfalšovaná listina,  tzv. Konstantinova donace. Podle tohoto dokumentu císař přenesl sídlo říše římské do Konstantinopole, a Silvestrovi předal světskou moc nad Itálií a potažmo celou Západní částí Římské Říše. Tento zfalšovaný dokument, pocházející až ze 7. století, se stal podkladem pro nároky papežů na politickou moc. Po celý středověk byl kritizován celou řadu církevních reformátorů, ale jako falzifikát ho odhalili až v 15. století německý kardinál Mikuláš Kusánský a italský humanista Lorenzo Valla.

Silvestr se také zasadil o řešení věroučných sporů, které ohrožovaly jednotu církve, byť i v tomto ohledu ho k rozhodnějšímu přístupu patrně popostrčil císař Konstantin. Největší problém představovali tehdy stoupenci alexandrijského kněze Areia, který někdy kolem roku 318 začal popírat božství Ježíše Krista, podle něj byl „pouze“ nejvznešenějším člověkem. Císař, který se obával že spory povedou k rozdělení říše svolal v roce 325 do Niceji v Malé Asii první koncil. Na něm se tzv. nicejským vyznáním víry rozhodlo, že Ježíš je jedné podstaty s Bohem Otcem. Nicejský koncil definoval víru a dogmata (závaznou liturgii, teologii, interpretaci bible) a odsoudil vše, co se odlišuje jako heretické.

Papež sám se nicejského koncilu sám nezúčastnil, ale poslal pouze jako okatý protest pouze několik nízkých kleriků. Mezi papežem a císařem totiž nepanovaly zrovna idylické vztahy. Papež dával zřetelně najevo své výhrady, že koncil svolal císař, protože to považoval za výsadu papežského úřadu. Měl strach aby tím nevznikl precedens, což se nakonec opravdu stalo při svolání Kostnického koncilu, který svolal císař Zikmund a nikoli jeden z papežů. Papež také protestoval proti některým císařovým morálně pochybným praktikám jako byly politické vraždy nebo život s konkubínami.

V roce 330 povýšil císař Konstantin Byzantion na hlavní město celé římské říše, od té doby nastal úpadek Říma, který zůstal nadále pouze centrem křesťanství. Silvestr zemřel po dlouhém pontifikátu, který trval 21 let a 11 měsíců. Podle dochovaných legend 31. prosince 335 a tak byl celkem logicky tento den určen jako jeho svátek. Po celý středověk to totiž vůbec nevypadalo, že 31. prosinec, tedy svátek sv. Silvestra, bude něčím jiným než běžným dnem roku. Římskou tradici, která za počátek nového roku počítala na 1. leden (tehdy se ve svých funkcí měnili nejvyšší římští zvolení úřednici – konzulové), církev totiž dlouho odmítala, protože se ji zdála být příliš pohanská. Pro negramotné prosté lidi rok stejně začínal a končil zimním slunovratem a o kalendář se nestaral. Situace se změnila až v 16. století, kdy se jako počátek roku všude v Evropě začal prosazovat podle antického vzoru 1. leden. A tak na chudáka Silvestra připadl konec roku z více či méně nezřízenými oslavami - což by se asi papeži příliš nelíbilo.