Křest, nebo deportace. Kardinál Cisneros se s muslimy nepáral

Španělsko na konci středověku procházelo mnoha změnami. Byla dokončena reconquista a probíhalo sjednocení jednotlivých království do mocné říše, "nad kterou slunce nezapadá". U všeho byla mocná "šedá eminence", kardinál Cisneros.

Vzhledem k tomu, že církevní kariéra umožňovala společenský vzestup i prostým lidem není zas až tak zarážející, že Gonzalo Jiménez de Cinseros se narodil v chudé rodině v kastilském městečku Torrelaguna. Základ své kariéry položil na univerzitě s Salamance, kde vystudoval církevní právo. Jako právník působil i u papežské konzistoře slavného papeže humanisty Pia II.

Do Španělska se vrátil odměněn listem, který přikazoval, aby mu bylo uděleno první uvolněné beneficium, což ho přivedlo do konfliktu s Toledským arcibiskupem. Protože Cisneros se nehodlal svého nároku zříci, skončil ve vězení, kde strávil dlouhých šest let. Nakonec jeho tvrdohlavost zvítězila - arcibiskup ho propustil a beneficum mu udělil.

Ale protože ani Cisnerovi se nechtělo zpátky do vězení, tak ho rychle vyměnil na jiné u kardinála Mendozy. U něj si rychle získal respekt a úřad generálního vikáře. Přestože se před ním rýsovala slibná kariéra mezi světskými duchovními, která by patrně skončila výnosným biskupským postem, ve svých 48 letech se náhle rozhodl vstoupit do františkánského řádu a světským pokušení se zříct. Přestože františkáni patřili k nejpřísnějším mnichům, Cisnerův asketismus šel ještě dál a dobrovolně si prodlužoval půsty, spal na holé zemi apod.

Když byl navrhnut na zpovědníka královny Isabelly Kastilské, tak trval na tom, že stále zůstane členem řádů a bude žít v klášterní komunitě s mnichy a kde dvoru přijede pouze pokud bude potřeba. Královský zpovědník byla přitom významní funkce s nemalým politickým dosahem. Angažovanosti v politice se ale na rozdíl od dvorních radovánek, nestranil. Je to patrné už z toho, že rychle po jeho nástupu vydala Isabela dekret vyhánějící židy ze Španělska.

Evidentně se stal Isabeliným oblíbencem a tak když kardinál Mendoza roku 1496 zemřel, nechal ho Isabela jmenovat arcibiskupem Toleda, nejvyšším církevním představitelem Španělska. Cisneros tím, ale nadšený vůbec nebyl, když mu Isabela ukázala papežské jmenování, Cisneros od ní utekl. I když ho nakonec přivedli zpět ke královně úřad půl roku odmítal a přijal ho teprve poté co mu samotný papež poslal buly, která mu přikazovala se úřadu ujmout.

V momentně kdy se ale úřadu ujal, přímo hýřil aktivitou. Reformoval všechny žebravé řády, ve kterých přísně zakázal konkubinát, mnohoobročnictví a zanedbávání povinností mnichy. Mnohé jeho příkazy se příliš nelišily od představ radikálních reformátorů jako byl náš Jan Hus, a tak není žádný div, že Cisneros narazil na prudký odpor. Na rozdíl od jiných reformátorů ale za sebou měl královnu Isabelu a tak nakonec vše prosadil a to i přesto, že se ho snažili umírňovat i z Říma.

Stejně přísně vystupoval proti španělským muslimům, když v Granadě přikázal spálit všechny arabské knihy kromě lékařských (ani takový fanatik jako Cisneros nemohl upřít užitečnost arabské medicíny) a všechny Araby násilím pokřtít. Nejenom, že tak vystoupil proti mírné a pomalé konverzi jakou prosazovali ostatní biskupové, ale porušil tak mírovou smlouvu z Alhambry. Vyvolal tím vzpouru, která musela být násilně potlačena. Všichni muslimové si poté mohli vybrat pouze křest nebo exil v severní Africe. Později se ale rozhodl šířit víru mečem i za hranicemi Španělska podporoval křížové výpravy do Afriky.

Cisnerova moc dále vzrostla, když urovnal spor mezi Ferdinandem Aragonským a Filipem Kastilským, kterému tak zajistil kastilskou korunu po smrti Isabely. Když zemřel I Filip ustanovil Cisneros regentskou vládu a udržel korunu pro Ferdinanda proti spiknutí vysoké kastilské šlechty. Za odměnu se poté dočkal titulu Nejvyššího Inkvizitora a kardinálského klobouku. Když roku 1516 zemřel i Ferdinand, tak se jako regent Karla V. stal dokonce vládcem celého Španělska.

Jeho vliv vzrostl dokonce i za hranice Pyrenejského poloostrova – do Flander i Svaté říše Římské. Ke Španělsku násilně přičlenil i království Navarské a položil základy stálé armády. Jeho vliv byl takový, že se ho raději Karel V. rozhodl propustit ze svých služeb. Ale kardinál onemocněl a zemřel podle všeho ještě dřív než se to dozvěděl. Tak jako u jiných mocných politiků i jeho smrt provázely pověsti o tom, že jeho skonu napomohl jed.

Související

Více souvisejících

Španělsko Muslimové Gonzalo Jiménez de Cinseros

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 3 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 4 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 6 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 7 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 8 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 9 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy