Křest, nebo deportace. Kardinál Cisneros se s muslimy nepáral

Španělsko na konci středověku procházelo mnoha změnami. Byla dokončena reconquista a probíhalo sjednocení jednotlivých království do mocné říše, "nad kterou slunce nezapadá". U všeho byla mocná "šedá eminence", kardinál Cisneros.

Vzhledem k tomu, že církevní kariéra umožňovala společenský vzestup i prostým lidem není zas až tak zarážející, že Gonzalo Jiménez de Cinseros se narodil v chudé rodině v kastilském městečku Torrelaguna. Základ své kariéry položil na univerzitě s Salamance, kde vystudoval církevní právo. Jako právník působil i u papežské konzistoře slavného papeže humanisty Pia II.

Do Španělska se vrátil odměněn listem, který přikazoval, aby mu bylo uděleno první uvolněné beneficium, což ho přivedlo do konfliktu s Toledským arcibiskupem. Protože Cisneros se nehodlal svého nároku zříci, skončil ve vězení, kde strávil dlouhých šest let. Nakonec jeho tvrdohlavost zvítězila - arcibiskup ho propustil a beneficum mu udělil.

Ale protože ani Cisnerovi se nechtělo zpátky do vězení, tak ho rychle vyměnil na jiné u kardinála Mendozy. U něj si rychle získal respekt a úřad generálního vikáře. Přestože se před ním rýsovala slibná kariéra mezi světskými duchovními, která by patrně skončila výnosným biskupským postem, ve svých 48 letech se náhle rozhodl vstoupit do františkánského řádu a světským pokušení se zříct. Přestože františkáni patřili k nejpřísnějším mnichům, Cisnerův asketismus šel ještě dál a dobrovolně si prodlužoval půsty, spal na holé zemi apod.

Když byl navrhnut na zpovědníka královny Isabelly Kastilské, tak trval na tom, že stále zůstane členem řádů a bude žít v klášterní komunitě s mnichy a kde dvoru přijede pouze pokud bude potřeba. Královský zpovědník byla přitom významní funkce s nemalým politickým dosahem. Angažovanosti v politice se ale na rozdíl od dvorních radovánek, nestranil. Je to patrné už z toho, že rychle po jeho nástupu vydala Isabela dekret vyhánějící židy ze Španělska.

Evidentně se stal Isabeliným oblíbencem a tak když kardinál Mendoza roku 1496 zemřel, nechal ho Isabela jmenovat arcibiskupem Toleda, nejvyšším církevním představitelem Španělska. Cisneros tím, ale nadšený vůbec nebyl, když mu Isabela ukázala papežské jmenování, Cisneros od ní utekl. I když ho nakonec přivedli zpět ke královně úřad půl roku odmítal a přijal ho teprve poté co mu samotný papež poslal buly, která mu přikazovala se úřadu ujmout.

V momentně kdy se ale úřadu ujal, přímo hýřil aktivitou. Reformoval všechny žebravé řády, ve kterých přísně zakázal konkubinát, mnohoobročnictví a zanedbávání povinností mnichy. Mnohé jeho příkazy se příliš nelišily od představ radikálních reformátorů jako byl náš Jan Hus, a tak není žádný div, že Cisneros narazil na prudký odpor. Na rozdíl od jiných reformátorů ale za sebou měl královnu Isabelu a tak nakonec vše prosadil a to i přesto, že se ho snažili umírňovat i z Říma.

Stejně přísně vystupoval proti španělským muslimům, když v Granadě přikázal spálit všechny arabské knihy kromě lékařských (ani takový fanatik jako Cisneros nemohl upřít užitečnost arabské medicíny) a všechny Araby násilím pokřtít. Nejenom, že tak vystoupil proti mírné a pomalé konverzi jakou prosazovali ostatní biskupové, ale porušil tak mírovou smlouvu z Alhambry. Vyvolal tím vzpouru, která musela být násilně potlačena. Všichni muslimové si poté mohli vybrat pouze křest nebo exil v severní Africe. Později se ale rozhodl šířit víru mečem i za hranicemi Španělska podporoval křížové výpravy do Afriky.

Cisnerova moc dále vzrostla, když urovnal spor mezi Ferdinandem Aragonským a Filipem Kastilským, kterému tak zajistil kastilskou korunu po smrti Isabely. Když zemřel I Filip ustanovil Cisneros regentskou vládu a udržel korunu pro Ferdinanda proti spiknutí vysoké kastilské šlechty. Za odměnu se poté dočkal titulu Nejvyššího Inkvizitora a kardinálského klobouku. Když roku 1516 zemřel i Ferdinand, tak se jako regent Karla V. stal dokonce vládcem celého Španělska.

Jeho vliv vzrostl dokonce i za hranice Pyrenejského poloostrova – do Flander i Svaté říše Římské. Ke Španělsku násilně přičlenil i království Navarské a položil základy stálé armády. Jeho vliv byl takový, že se ho raději Karel V. rozhodl propustit ze svých služeb. Ale kardinál onemocněl a zemřel podle všeho ještě dřív než se to dozvěděl. Tak jako u jiných mocných politiků i jeho smrt provázely pověsti o tom, že jeho skonu napomohl jed.

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko Muslimové Gonzalo Jiménez de Cinseros

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 54 minutami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 1 hodinou

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 6 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 9 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 10 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy