Kam se poděli potomci českých králů? Jeden žije v Rakousku, druhý vládne Kambodži

Česká kotlina již celé století nepatří českému králi z jednoduchého důvodu. Český král byl zrušen zákonem Československé republiky o neplatnosti šlechtických titulů, který platí dodnes. Nicméně královský rod českých králů stále existuje. Poslední český král Karel I. Habsburský má totiž svého dědice. Je jím Karel-Thomas Habsburg, rakouský občan a člen tamější Lidové strany.

Po zkušenostech z šaškáren doprovázející přímé prezidentské volby by možná nebylo od věci královskou korunu Karlu-Thomasovi nabídnout. Další možností by bylo založení nové panovnické dynastie, což je však v současné situaci poněkud na dlouhé lokte. Anebo nabídnout trůn sice cizímu panovníkovi, ale za to zdatnému v českém jazyce. Kambodžský král Norodom Sihamoni totiž vyrůstal a studoval v Praze.

Indočínský syn se učí tančit v Praze

V roce 1962 kambodžský král Norodom Sihanouk napsal dopis všem evropským vládám s žádostí o poskytnutí studijního stipendia v oboru tance pro jeho syna. Jediným státem, který na výzvu zareagoval, bylo Československo pod vedení Antonína Novotného. Téhož roku malý princ Sihamoni dorazil do Československa. Bylo mu devět let a začal chodit do třetí třídy základní školy, prošel základní školou a následně následovalo vytoužené studium tance. Nejdříve na Pražské konzervatoři a posléze na Akademii múzických umění (AMU).

Vzhledem k nízkému věku, v němž dorazil do Československa, skvěle ovládl český jazyk. Dokonce tak dobře, že pozapomněl rodnou khmérštinu, která mu dodnes dělá potíže. I když docházel do zcela obyčejných českých škol, nutno dodat, že v socialistickém Československu jiné ani nebyly, bydlel na kambodžské ambasádě. Z ní se však musel vystěhovat, jelikož v roce 1970 v Kambodže došlo ke svržení monarchie militaristickým režime Lon Nola napojeného na USA.

Z Prahy mezi lebky

Přibližně v této době do života Sihamoniho vstoupily nemilosrdné dějiny 2. pol. 20. století. Roku 1968 se účastnil demonstrace proti sovětské okupaci Československa a ještě divočejší dobrodružství ho čekala po absolvování AMU, kdy se vydal do rodné země. Tehdy však již v Kambodži vládl Pol Pot a komunističtí Rudí Khmérové, dosud nepotrestaní viníci jedné z největších genocid v dějinách lidstva (odhaduje se až 3 mil. obětí). Doslova a do písmene po návratu princ Sihamoni našel v Kambodži cesty lemované lidskými kostmi, jak tehdy bylo v Kambodži běžné. Nechybělo málo, aby dnes jediný česky mluvící král skončil mezi nimi. Okamžitě po příjezdu byl totiž určen k práci na rýžových polích, což byl právě jeden z nástrojů genocidy. Agrární diktátorství Rudých Khmérů totiž spočívalo v tom, že všichni lidé měli pracovat na rýžovém poli. Při jakémkoli náznaku neposlušnosti byli lidé stříleni a přežít tvrdou práci jen s minimem jídla, také nebylo snadné. Sihamonimu se to povedlo, zejména díky nátlaku jeho otce, aby mu bylo umožněno vycestovat do Československa na slavnostní promoci.

Je logické, že zpět do Kambodži Sihamoni nepospíchal a odjel za otcem do Severní Korey, kde studoval kinematografii. Ovšem příliš dlouho si klidu neužil, jelikož Rudí Khmérové ho na lživý dopis otce vylákali zpět a zavřeli do domácího vězení. Po útoku Vietnamu, který svrhl brutální režim, žil Sihamoni v Paříži, kde vyučoval tanec.

Králem se stal v roce 2004 po abdikaci jeho otce. Místní si ho nejdříve dobírali kvůli jeho neznalosti khmérštiny a přezdívali mu král Čeko, což odkazuje k jeho znalostem češtiny. Dodnes všichni v Kambodže vědí, že jejich král umí lépe česky než khmérsky a ani jim nepřekáží fakt, že jen málokdo z nich tuší, kde Česko leží.