První střet USA a Íránu: Největší námořní bitva od druhé světové války měla smutnou dohru

V letech 1980 až 1988 mezi Íránem a Irákem probíhal krvavý válečný konflikt. Boje probíhaly zpočátku především na souši, poté se však přesunuli i na moře. Mezi oběma zeměmi začala tzv. „válka tankerů“, kdy obě znepřátelené strany vzájemně napadaly tankery převážející ropu.

Írán proti iráckým lodím používal celou řadu poměrně inovativních, destruktivních taktik. Revoluční gardy, hlavní úderná síla íránského režimu, prováděly rychlé údery v malých člunech a ihned po útoku se stahovaly. Jinou oblíbenou a účinnou taktikou Íránu bylo nasazování min. To se později ale ukázalo mít fatální důsledky.

Irácká ropa byla často převážena kuvajtskými tankery. Írán je proto též napadal. Situace znepokojovali USA, které ve válce prozatímně stály na straně Iráku a pro které bylo prioritou zachování obchodu s ropou v oblasti. Domluvili se tedy s Kuvajtem, že jeho lodě budou cestovat pod americkými vlajkami a budou chráněny americkými loděmi.

14. dubna 1988 americká fregata Samuel B. Roberts narazila na íránskou minu. Loď se potopila, posádka se však zachránila. USA přesto rozhodly za to Írán potrestat. 18. dubna USA spustily Operaci Kudlanka nábožná a začaly tak největší námořní bitvu od konce druhé světové války.

Americká armáda zaútočila na dvě íránské ropné platformy Sassan a Sirri, které sloužily jako operační základny pro Revoluční gardy. Ve vůbec jedno z prvních raketových duelů mezi válečnými loděmi se do sebe pustil americký křižník SAG Charlie s Johanem,iránskou válečnou lodí třídy La Combattante. Joshan byl zcela zničen.

Irácké lodi nebyly proti svým lépe vybaveným nepřátelům příliš platné, stejně tak íránské letectvo, jehož stíhačky byly ihned přinuceny se vzdálit. Celkově námořní operace USA vedla k zničení íránské fregaty,dělového člunu, tří motorových člunů a poškození jedné fregaty. Na americké straně jedinou ztrátou byli dva američtí piloti vrtulníku, zabití při nehodě.

Jednodenní bitva ukázala Íránu vojenskou moc USA. Potyčka však měla smutné pokračování. Americký křižník USS Vincennes, jehož úkolem bylo bránit Samuel B. Roberts, 3. června sestřelil iránský Airbus s 290 civilisty na palubě. USA tvrdily, že loď si jej spletla s íránskou stíhačkou. Podle Íránu tak ale USA učinily schválně.

Lekce do budoucna?   

Vojenští experti jsou přesvědčeni, že nyní by USA měly daleko větší problémy. Írán v té době neměl vytvořené dostatečné námořní kapacity ani v předstihu připraven vojenskou strategii pro boj s tak těžkým protivníkem jako je USA. Navíc byl vojensky vázán jinde.

Nyní však se dá očekávat, že Írán se dlouhodobě a pečlivě připravuje na případné námořní střetnutí s USA. Nechal např. podél svého pobřeží vybudovat solidní infrastrukturu, která chrání a kryje své rakety. Taktéž výrazně investoval do shromáždění rozsáhlého arzenálu asymetrických zbraní jako jsou miny, rychlé ponorky aj.